Léto je v kině kromě blockbusterů také plné oddechových komedií, které sice velmi často jedou podle zažitých schémat a nedopadají zrovna světoborně, ale mohou se stát slušnou zábavnou jednohubkou. A zrovna minulý týden v kinech měla premiéru komedie, na kterou se tento popis vyloženě hodí. Tím filmem jsou Matky na tahu, nebo chcete-li v originálním a výstižnějším názvu Bad Moms (Špatné mámy). 

Snímek, jak už jeho titul napovídá, obsahuje poměrně jednoduchou zápletku o matkách, které jsou unaveny svým jednotvárným a vyčerpávajícím životem, a tak se rozhodnou si taky trochu užít a vykašlat se na všechna vnucovaná pravidla. A ano, to je všechno. Do filmu je pak zakomponována ještě dějová linie soupeření, kdy se hlavní postava Amy (Mila Kunis) rozhodne porazit ve volbě na předsedu sdružení rodičů svou úhlavní nepřítelkyni Gwendolyn (Christina Applegate), aby nastolila pro matky ze školy méně přísná pravidla.

Děj jede podle přesné šablony obyčejné hollywoodské komedie, která samozřejmě obsahuje i moralizující část, komický a smutný pád i vzestup hlavní hrdinky a vlastně všechno, co se od takového filmu dá čekat. Kompletní dějová linie filmu tedy není úplně nejvtipnější svými "zvraty", ale občas se scenáristům a režisérům Jonu Lucasovi i Scottu Mooreovi podaří nějaká ta hláška. 

Humor tu naštěstí spočívá alespoň v některých postavách, to ale nelze považovat za chválu na scénář, protože postavy jsou trochu vtipné maximálně kvůli hercům, kteří je ztvárňují. Z hlavního tria je bohužel nejsušší smolařka Amy v podání Mily Kunis s největším prostorem, jejíž vtipnost spočívá pouze v tom, jak neohrabaná je. Celkem slabou postavou je i její kamarádka Kristen Bell, u níž si scénář neustále dělá srandu z toho, že skáče tak, jak její manžel píská. Což je upřímně poměrně necitlivé téma, které může část ženského publika pobouřit. Ve vtipu to z hlavního tria zachraňuje alespoň promiskuitní Kathryn Hahn, která je špatnou mámou již od začátku a přehrávání herečky tu naštěstí celkem funguje jako exhibicionistická povaha postavy,

Jejich protivnický tým ve složení s Christinou Applegate, Jadou Pinkett Smith a Annie Mumolo funguje už o něco lépe a diváky místy rozesměje svou namyšleností nebo hloupostí. To je ale tak všechno, scénář i postavy jsou vtipné, jen protože jsou hloupé a filmu nedokážou pomoci přes krátkou stopáž a svižné tempo ani maličkosti jako cameo Marthy Stewart...

Matky na tahu možná přijdou vtipnější lidem, kteří již jsou rodiči, ale celkově si nemyslím, že by v konečném měřítku někdo hodnotil film lépe než průměrně. Dojíždí totiž na hodně špatný scénář i provedení, není sice úplnou tragédií a diváka neunudí, ale ve srovnání s lepšími žánrovými kousky opravdu silně pokulhává.

Český trailer filmu Matky na tahu