Oscary jsou rozdány a my se můžeme nyní už v klidu za 88. ročníkem předávání nejprestižnějších filmových cen ohlédnout. Celý večer se prostřednictvím jeho hostitele Chrise Rocka nesl ve znamení "hysterické" antikampaně proti protestům některých filmových tvůrců, nejhlasitěji projevených například ústy osob jako Spike Lee, Jada Pinkett Smith a Will Smith, že Oscaři jsou "bílý" a poukázání na to, že během posledních dvou let se v nominacích neobjevili žádní afroameričtí tvůrci. 

Bohužel Americká filmová akademie reagovala jako "potrefená husa" a tak téměř veškeré Rockovy monology se nesly v duchu stále trapnějších a únavnějších vtípků na téma zesměšňování těchto protestů a "nenásilného" dělání si legrace sama ze sebe, které bylo čím dál tím více otravnější a bezpředmětné. Jednou se to ještě dalo snést a bylo to vtipné, například když Rock navrhl, že by se měla udělat kategorie "černých Oscarů", ale při dalším neustálém omílání toho samého, už, přesně podle známého lidového rčení, opakovaný vtip přestával být vtipem. 

Jaká tedy byla ta největší letošní oscarová překvapení, co se týče konečného rozdělení cen?

1. Dominance Šíleného Maxe v téměř všech technických kategoriích. Šílený Max byl jedním z nejlepších filmů roku a jeho řemeslná, technická stránka byla perfektní. Zisk většiny Oscarů právě v technických kategoriích proto není až takovým překvapením, nicméně rozhodně je příjemné zjištění, že akademie ocenila film, který byl rebootem kultovní "undergroundové" série z osmdesátých let. Film, který neměl žádné "vážnější" ambice, natož ty oscarové. George Miller si jím splnil svůj klukovský sen o tom, že jednou v životě natočí opravdu velký hollywoodský blockbuster za "megavelký" peníze (rozpočet 150 milionů dolarů). Kupodivu se v Hollywoodu našli stejní "šílenci" jako Miller a ten nás odměnil jedním z nejdivočeji a nejoriginálněji pojatých blockbusterů vůbec. A jelikož šlo o technicky dokonalou filmařinu, která sází na "starou dobrou ruční práci" více než na digitální efekty, Akademie si "nemohla dovolit" tento fakt přehlédnout.

Šílený Max tak v konkurenci technicky rovněž dokonalých filmů REVENANT Zmrtvýchvstání nebo Most špiónů po zásluze, i když trochu "povinně", vyzobal všechny hlavní technické kategorie - střih, kostýmy, make-up, výprava, mix zvuku a střih zvuku. Přesto je překvapivé, že se akademici s takovou jednomyslností drželi právě Šíleného Maxe a nerozdělili nějaké ceny i Marťanovi, který byl rovněž "technickým" filmem. Marťan byl pak jedním z největších smolařů večera, neboť neproměnil ani jednu ze sedmi nominací. Druhým oscarovým smolařem byla Carol, která už ale vyšla na prázdno i na Zlatých glóbech, tudíž její neocenění během Oscarů už tolik nepřekvapilo. 

2. Oscar za nejlepší vizuální efekty pro film Ex Machina. Právě vizuální efekty byla jediná kategorie, která upřela Šílenému Maxovi naprostou dominaci v technických kategoriích. A upřímně šlo o jedno z největších oscarových překvapení večera, zvláště když se Ex Machina octla v konkurenci vizuálně daleko robustnějších filmů jako Star Wars: Síla se probouzí, Šílený Max, Marťan a REVENANT. Vedle Šíleného Maxe byly právě poslední Star Wars tím největším favoritem, u kterého se počítalo, že by měl tuto kategorii ovládnout. Star Wars tak potkal podobný osud jako Marťana a Carol, když v konečném zúčtování neproměnily žádnou z pěti nominací.

Ex Machina více než na vizuální efekty vsadila na inteligentní scénář režijně debutujícího Alexe Garlanda, který byl rovněž oceněn nominací v kategorii nejlepší původní scénář. Vítězství Ex Machiny je překvapivé i ze "statistického" pohledu, neboť podle statistik jeprvním filmem, kterému se po pětačtyřiceti letech povedlo vyhrát Oscara v této kategorii, přestože nebyl nominován v kategorii nejlepšího filmu. To se naposledy povedlo válečnému filmu Tora! Tora! Tora! , který v roce 1970 porazil Generála Pattona. Vítězství Ex Machiny je ale působivější, neboť porazilo čtyři silné konkurenty. Tora! Tora! Tora! měla za konkurenci pouze Generála Pattona. 

3. Oscar za nejlepší původní píseň pro Spectre. Zatímco v kategorii nejlepší původní hudba svou roli splnil favorizovaný Ennio Morricone, který si konečně odnesl zlatou sošku po předešlých pěti neproměněných nominacích a jednom čestném Oscarovi z roku 2007, v kategorii nejlepší písně jasný favorit nebyl. Odborníci se nicméně přikláněli k tomu, že si Oscara odnese nejspíše Lady Gaga spolu s Diane Warren za píseň "Til It Happens to You" z dokumentárního filmu The Hunting Ground o sexuálních útocích na amerických kampusech, kterou toho večera Lady Gaga živě a velmi emotivně předvedla.

Vedle ní pak byla mírným favoritem i píseň "Earned It" od zpěváka známého jako The Weeknd z eroticky laděného trháku Padesát odstínů šedi. Místo toho si cenu odnesl, stejně jako na Zlatých glóbech, anglický zpěvák Sam Smith za spíše průměrnou skladbu "Writings on the Wall" z poslední bondovky Spectre. "Writings on the Wall" byla hojně kritizována zvláště ve srovnání s předchozí Bond skladbou "Skyfall" od Adele, která si za ni odnesla Oscara před třemi roky. V jejím případě to bylo ale podle většiny názorů zaslouženější než letos v případě Sama Smithe. V tomto bodě se Akademie ukázala jako silně konzervativní v ocenění "ne tak špatné" Smithovy písně. 

4. Sylvester Stallone odešel z večera s prázdnou. Stallone byl nominován v kategorii nejlepšího herce ve vedlejší roli v Creedovi, což byla taky jediná nominace pro tento snímek. Odborníci, kritika i my (tedy já osobně) jsme v oscarových analýzách předpokládali, že se Akademie nad Stallonem "smiluje" a Oscara mu přeci jen dá. Vše tomu nasvědčovalo. Stallone se po úspěšné premiéře Creeda v Americe loni v listopadu probojoval jako poslední kandidát do oscarové pětice nominovaných a jeho šance i díky mediální kampani se zdály stále větší. Nasvědčovala tomu i první "vlaštovka" v případě jeho zisku Zlatého Glóbu. Stallone byl na hereckého Oscara (v hlavní roli) nominován pouze jednou v životě, a to hned na začátku své kariéry, kdy se doslova přes noc proslavil jako Rocky Balboa v Rockym. Tehdy ale Akademie dala přednost před mladým, začínajícím, "včera ještě neznámým" hercem jinému (Stallona tehdy porazil Peter Finch za Televizní síť). Po čtyřiceti letech měl tedy Stallone možnost získat Oscara za roli, s kterou začínal a díky které prorazil. Místo mladého začínajícího herce tu nyní byl jako zestárlá "akční hvězda na odpočinku", která v rámci svého omezeného hereckého projevu předvedla své "best of".

Malým náznakem toho, že by mohl přijít "spoiler", který by Stallonemu zkazil radost, byla BAFTA pro Marka Rylance za roli sovětského špióna v Mostu špiónů. Přesto je překvapení, že americká Akademie mu nakonec dala přednost. Samozřejmě Rylance předvedl skvělý herecký výkon a není to tak, že by cenu dostal nezaslouženě. Přesto má člověk pocit, že to Akademie dala Stallonemu "sežrat" se vším všudy, když ho nejdříve "nalákala", aby se pak k němu macešsky otočila zády. Stallone, který na anti-Oscarech Zlatých malinách získal "vykupitelskou cenu" za to, že se jako držitel mnoha Zlatých malin propracoval z "nejhoršího herce 20. století", jak byl tímto sdružením v roce 1999 otitulován, až k oscarové nominaci za Creeda, tak dopadl stejně jako jiný "napravený hříšník" Mickey Rourke, který před lety neuspěl v podobně laděné roli ve Wrestlerovi.

5. Konečně to poslední a největší překvapení přinesla hlavní kategorie nejlepší film. Zde byl jako hlavní favorit vnímán REVENANT. Sázka na nejistotu a Spotlight  také nebyly úplně bez šance. Nakonec si ale cenu odneslo drama Spotlight, které mělo to štěstí, že se evidetně trefilo do vkusu Akademie svým tématem. Z režijního hlediska nejde o tak radikální a originální počin jako například zmíněný REVENANT nebo i Sázka na nejistotu. Ale jeho téma - zneužívání dětí v řadách katolické církve - je tím hlavním důvodem, proč mu nakonec Akademie dala před REVENANTEM přednost. Malým signálem, že by Spotlight mohlo všechny překvapit ziskem Oscara v kategorii nejlepší film, byl úspěch den před Oscary na Independent Spirit Awards, kde dominovalo a odneslo si hlavní "nezávislé Oscary" v kategorii film a režie.

Oscaroví akademici tak letos učinili to, co udělali v minulosti už mnohokrát předtím. Rozdělili obě hlavní ceny (film a režie) mezi dva snímky. V roce 1999 si například cenu za nejlepší režii odnesl Steven Spielberg za Zachraňte vojína Ryana, zatímco nejlepším filmem byl vyhlášen Zamilovaný Shakespeare. Podobně o čtyři roky později byl nejlepším režisérem vyhlášen Roman Polanski za Pianistu, zatímco filmem roku bylo vyhlášeno Chicago. Vedle toho se Spotlight zapsalo do historie jako první film od Největší představení na světě z roku 1952, který vedle Oscara za nejlepší film získal už jen jednu cenu, v tomto případě za nejlepší původní scénář.