Popravdě asi jedinou inovací od "hračkových" hororů je zde fakt, že majitelé tohoto panáka věří, že se jedná o jejich syna. Postarší manželský pár Heelshireových (Jim Norton a Diana Hardcastle) si tedy najme americkou chůvu Gretu (Lauren Cohan), aby se o jejich synka postarala mezitím, co budou na dovolené. Nic netušící Greta si zprvu myslí, že jde o vtip, když jí Heelshireovi představí jako jejich syna Brahmse, oblečenou panenku. Brzy však zjišťuje, že ve staré vile něco nehraje a s prvním porušením přísných pravidel v péči o Brahmse se v domě začínají dít podivné věci, které ji vedou k přesvědčení, že asi nepůjde o obyčejnou loutku.Problém celého hororu nakonec netkví tak příliš v děsivosti, ale v samotném konceptu příběhu. Hodinu čekáte, jestli se začne něco pořádného dít, kromě divokých snů Grety a toho, že se panenka občas pohne, nebo něco způsobí. Finále je pak najednou zfouknuté během chvíle a z plné stopáže dochází k něčemu zajímavému opravdu minimálně. Vůbec by nevadilo film trochu opepřit strašidelnějšími a vypjatějšími pasážemi, jelikož zdlouhavá čekání na krátké "baf" opravdou nejsou moc záživná.
Atmosféra kupodivu nevychází špatně, ale je naprosto klasická a ohraná. Starý noblesní dům na samotě u lesa, kde je hlavní hrdinka prakticky sama, pokud zrovna neflirtuje s poslíčkem Malcolmem (Rupert Evans). Najdete i pár děsivých lekaček, ale vše jede přesně podle šablony nejtuctovějších hororů, jaké v dnešní době vznikají. A značná část pokusů o vyděšení diváka je předvídatelná, až hanba. Vlastně budete mít velmi často pocit, že o něco nového a neokoukaného se tvůrci vůbec nesnažili a chtěli prostě "jen něco" natočit. Povedla se celkem i kameramanská práce, některé záběry jsou opravdu velmi zajímavě vymyšlené, ale bohužel se většina práce kameramana příliš topí ve tmě, takže ani to se nedá tolik hodnotit.Jestli se nějaký zbývající aspekt filmu dá vůbec označit jako slušný, jsou to tedy maximálně herci. Na Lauren aka Maggie z Živých mrtvých se příjemně kouká a její výkon rozhodně nelze nazvat nijak trapným, to samé pak platí i o zbytku ansámblu, který však již má velmi omezený prostor. Ale dobré výkony ani náhodou nemůžou zachránit ubohost příběhu a nudu linoucí se snímkem po celou hodinu a půl, to je prostě neodpustitelné. The Boy tedy například proti takové naprosto nepovedené Annabelle vychází v o něco lepším světle, ale stále se jedná o velmi slabý žánrový kousek zakomponovávající pouze mnohokrát viděné prvky. Pro nepříliš náročné diváky, snadno vyděsitelné kdejakou lekačkou, tedy velmi pravděpodobně půjde o průměrnou podívanou, ale hororovým fajnšmekrům bych doporučil snímek jen opatrně. Nadšení nejspíše nehrozí...
