Stroj času: Provaz

Vydáno: 10.02.2011 18:00 - Eduard Spáčil | foto: Warner Bros. Pictures

V roce 1948 Alfred Hitchcock hodil za hlavu jednu ze svých nejsilnějších filmařských zbraní - střih - a odvážně se pustil tam, kam se dříve nikdo nevydal. Experimentální drama Provaz sice nepatří k jeho snímkům nejlepším, k těm nejzajímavějším ale rozhodně ano.
Provaz byl pro Hitchcocka důležitý z několika důvodů - byl to jednak jeho první barevný film, dále první snímek ve vlastní produkci (společnost Transatlantic Pictures založil spolu s dlouholetým společníkem Sidney Bernsteinem a kromě Provazu zaštítila ještě následující Pod obratníkem Kozoroha) a taky jeden velký experiment - film, který by se měl odehrávat v reálném čase a bez střihů. Technické možnosti ale nedovolily dotáhnout tenhle nápad stoprocentně do konce, protože jedna filmová cívka umožňovala natočit jen zhruba deset minut.
Režisér se v notoricky známé knize Rozhovory Hitchcock - Truffaut vyjadřuje o svém snímku značně nelichotivě jako o "čísle": "Opravdu nevím, proč jsem se nechal strhnout k tomu čislu s Provazem, nemohu tomu říkat jinak než číslo (stunt)... Když nad tím dnes uvažuji, uvědomuji si, že to bylo něco naprosto pitomého, protože jsem tím zpřetrhal pouta se všemi zvyky a popřel jsem svoje vlastní teorie o rozkouskování filmu a o možnostech montáže při vizuálním vyprávění příběhu." To je možná pravda, ale fanoušek musí stejně cítit obdiv k člověku, co dokáže i ve skoro padesáti letech riskovat a zkoušet něco nového, i když se to ukáže jako slepá cesta. Na druhou stranu jak by asi bez Hitche začínal slavný Wellesův Dotek zla? S čím by si celou svou kariéru pohrával Brian De Palma?
Hodně zajímavé je i téma filmu. Dva úspěšní studenti Brandon a Phillip hned v úvodu páchají "dokonalou" vraždu svého kamaráda, kterému se cítí nadřazeni, a proto mají údajně právo ji vykonat. Bezvládné tělo uloží do skříně, kterou využijí při servírování občerstvení na brzy následujícím večírku. Na ten pozvou mimochodem rodiče zavražděného, jeho bývalou přítelkyni a také bývalého učitele Ruperta, jehož podivné filozofování je k činu podnítilo. Ten však brzy vycítí, že něco není v pořádku a začne vyšetřování, které spěje k neodvratnému závěru.
Provaz byl adaptací divadelní hry Rope (na Broadwayi hrané jako Rope´s End) Patricka Hamiltona , která byla založena na skutečném případu Leopold - Loeb (ten je ztvárněn i ve snímcích Nátlak či Swoon, volně inspiroval i tvůrce filmu Vzorec pro vraždu), jenž ve dvacátých letech šokoval Ameriku. Dva bohatí studenti Chicagské univerzity (18 a 19 let) v roce 1924 údajně pod vlivem Nietzscheho učení unesli a zavraždili čtrnáctiletého chlapce ve snaze spáchat dokonalý zločin. Soudní přelíčení se pak stalo jedním z prvních "soudů století".
Hitchcocka zajímala ale hlavně technická stránka věci - plynulá choreografie kamery v "pohyblivém" studiu kolem ní a přesné načasování herecké akce. Natáčení sestávalo z šesti dnů zkoušek s kamerou, herci a osvětlením, poté osmnácti dnů natáčení a nakonec devíti dnů přetáček kvůli Hitchově nespokojenosti s barvou západu slunce za okny. Škoda, že v té době nevznikaly "filmy o filmu", protože zákulisní pohled na tuhle hitchcockovskou "spartakiádu" by byl možná ještě zajímavější než snímek samotný.
"Technika pohyblivé kamery se zkoušela už napřed do nejmenších detailů. Pracovalo se s kamerou na vozíku, stála na zemi, na podlaze byla taková orientační znamení, nenápadně napsaná čísla, a celá práce asistenta kamery spočívala v tom, aby na svém vozíku přijel na to a to číslo při té a té větě dialogu, a tak dále. Protože jsme přecházeli z jedné místnosti do druhé, stěna obývacího pokoje nebo předsíně mizela na bezhlučných kolejnicích; také nábytek byl na kolečkách a podle potřeby se odtahoval. Být při natáčení tohohle filmu, to byla opravdu pěkná podívaná!"
Problémy Provazu spočívají v jeho nesmírné odtažitosti a chladu. Vražda je ukázána hned v úvodu a poté už si k těm dvěma nadřazeným "nadlidem" prostě sympatie najít nemůžete, byť se Hitch pokouší o odlehčení a humor všude, kde je to jen možné. Zvlášť když ty zrůdičky pozvou na večírek příbuzné a známé zavražděného. Stejně tak těžko hledat vztah k učiteli, který ty dva díky svým nestandardním teoriím inspiroval. Miláček národa James Stewart prostě tuhle roli nemohl přesvědčivě uhrát, ani kdyby se rozkrájel, a on sám prý Provaz (šlo o první z celkově čtyř hitchcockovských spoluprací, následovaly Okno do dvora, Muž, který věděl příliš mnoho a Vertigo) neměl rád.
Naopak John Dall a Farley Granger v rolích vrahů jsou obsazeni přesně. Ačkoliv to nikdy není vyjádřeno přímo (a kvůli cenzorům ani tehdy být nemohlo), homosexualita těch dvou je víceméně zřejmá (Dall sám byl homosexuál, Granger bisexuál). Film proto také nebyl uváděn v některých amerických městech. Mimochodem, když už jsme u těch drbů, role ve filmu odmítli (nejspíš ze strachu z "coming outu") Cary Grant i Montgomery Clift.
Provaz asi nebudete mít nikdy úplně rádi, obdivovat se dá ovšem vždycky. I slepé cesty totiž mohou být zajímavé, pokud je vyšlape pozoruhodný tvůrce!

P.S. Zatímco celý film se odehrává pouze v bytě vrahů, trailer rafinovaně ukazuje to, co se událo před onou úvodní vraždou a co se ve filmu vůbec neobjeví - schůzka snoubenců, z nichž on skončí ve skříni a ona bude jednou z pozvaných na zvrhlém večírku.


NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova filmserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY