Filmserver vám přeje šťastný nový rok a již potřetí vám přináší kompletní rekapitulaci roku, v níž jsme se pokusili sestavit žebříčky těch nejlepších a případně i nejhorších filmů uplynulé sezóny. Náš výběr berte jako doporučení nebo inspiraci ke zhlédnutí něčeho, co z nějakého neznámého důvodu zůstalo vašemu filmovému zraku skryto, a my zároveň doufáme, že si z našich skromných žebříčků alespoň něco odnesete.
Martin Bubrín
Nejlepší filmy:
1. Šílený Max: Zběsilá cesta - mistrovské dílo pohybu a destrukce, které paradoxně platí za vrchol letošní blockbusterové i umělecké kinematografie zároveň. George Miller proměnil skepticky vyhlížený sequel v energicky natočenou oslavu šílenství ve světě, který ztratil hodnoty, a zároveň přinesl jednu z nejsilnějších ženských hrdinek posledních let. Významově i stylisticky pozoruhodný počin, v němž lze s přibývajícími zhlédnutími stále objevovat nové vrstvy.
2. Most špiónů - nejvýraznější Spielbergův snímek za poslední roky, jenž je svéráznou poctou špionážním i soudním dramatům druhé poloviny minulého století, neztrácí nic z režisérovy vypravěčské grácie, ani z lehkosti a idealismu předobrazů, na něž odkazuje. Dílo, které nám ukazuje, jak by měly vypadat filmy.
3. Birdman - divadelní hra převedená do filmových vyjadřovacích prostředků z hlediska svého tématu vybízí k tomu, že bychom mezi oběma médii měli udělat rovnítko – svou nepřerušovaností totiž navozuje pocit plynulého toku času, v němž jen nenápadné prolínačky, stíračky a time-lapse záběry nahrazují oponu a výměnu rekvizit na jevišti. Takto umělecky odvyprávěný film, v němž se neustále střídá subjektivní vnímání světa hlavní postavy a nepřerušované dění, je díky své frenetičnosti (dynamický jazzový soundtrack) a fluidnosti nakonec i naléhavým komentářem k povaze umění a toho, jak je přijímáno publikem. S láskou natočený metafilm.
4. V hlavě - opojný výlet do hlavy dítěte není jen nejemocionálnějším filmem roku, ale také skvostně odvyprávěným coming-of-age, jehož víceúrovňová, navzájem se ovlivňující narativní struktura ne nadarmo připomene Počátek Christophera Nolana. Pixar ve svém zatím nejdospělejším filmu redefinuje animovaný mainstream, čímž konečně posouvá hollywoodskou animovanou výrobu k imaginativním skvostům jako od Miyazakiho.
5. Saulův syn (mimo distribuci) - radikální experiment, který v tísnivém čtvercovém ořezu ukazuje hrůzy holocaustu, udivuje hlavně tím, jak se distancuje od prvoplánového historického sentimentu a konvenčního uspořádání, a posouvá se směrem k žánrové kinematografii. Zřejmě jediný skutečně důležitý film roku, který se vyhýbá všemu lacinému a podbízivému a nabízí nesmírně intenzivní fyzický zážitek, jehož největší hrůzy se odehrávají v rozostřeném druhém plánu nebo mimoobrazovém prostoru a který doslova na svých ramenech táhne ústřední „strojový“ herecký výkon Gézy Röhriga.
6. Popelka - ohledně perfekcionismu by si mohl Kenneth Branagh klidně podat ruce s Jamesem Cameronem - i jeho Titanic nebo Avatar jsou naprosto předvídatelnými, ale působivými vypravěčskými kolosy, které zužitkovávají více než stoleté zkušenosti s vyprávěním příběhů a jejich účinků na diváka. Popelka zkrátka ukazuje (a znovu potvrzuje), že naivita, jednoduchost a klišé nemusí být automaticky zárukou nudného a nezajímavého filmu. Pokud umíte s danými prvky zacházet, vznikne dokonale promyšlený a fungující film, jehož přímočarost je spíše důkazem sofistikovanosti tvůrce, jenž se raduje ze samotného vyprávění příběhu a pomocí velkorysé inscenace dokáže tento pocit odvážně i laskavě zprostředkovat samotným divákům.
7. Vyšší moc - až bergmanovsky analytická studie manželského rozkladu, která maximálně vytěžila rozmáchlé, ale zároveň intimní prostředí luxusního horského hotelu. Lavina skrytých emocí, které se skrývají pod povrchem, zároveň tematizuje dnešní krizi maskulinity, jíž režisér zachycuje pomocí vícevýznamových pasáží a chladně vycizelovaného realismu, jenž si nezadá s perfekcionismem Davida Finchera. Östlundův nejlepší snímek.
8. Jurský svět - požitek z dokonalého blockbusterového řemesla a zároveň nejvydařenější letošní návrat ke kořenům slavné série, který perfektně a nostalgicky navázal na 22 let starou klasiku a zároveň vnesl do zastaralého Jurského světa nádech modernity a kinetiku současných velkofilmů. Kromě precizní narativní výstavby, stylistické stránky a semknutí se svými předobrazy je ale Trevorrowův film také tematicky hutnou satirou na zábavní parky, potažmo Hollywood obecně, lačnícím po větších zubech, ale menším mozku. Radost.
9. Spectre - totální destrukce bondovského mýtu, která je sice ve většině ohledů stejná jako Skyfall, co se týče skloubení moderní poetiky blockbusterů a oldschoolové nadsázky, nicméně to jde ještě dál v rozkladu Bonda jako osobnosti, trosky dělající práci, kterou musí, protože nemá na výběr. Tempo je sice tentokrát trochu pomalejší, o to víc ale v tomto potenciálně prázdném a rozpadlém filmu vyniknou působivé set pieces, v nichž se kloubí minimalismus s opulentností a nadsázka s vážným psychologickým pojetím. Spolu s neustálými odkazy na univerzum zřejmě nejsebeuvědomělejší bondovka, která dokazuje, že Sam Mendes je opravdu inovátor.
10. Whiplash - vykonstruované drama, které pomocí několika stěží uvěřitelných scén manipuluje s emocemi diváka. V příběhu, v jehož centru ale slouží samotný akt manipulace jako ústřední téma filmu, jde však o ten nejmenší problém – precizní herecké výkony, skvěle rozehraný „souboj“ mezi postavami, dynamicky natočené a sestříhané hudební scény a hlavně téma uměleckého nátlaku, který je nutné (?) podstoupit. Warrior letošního roku – při ignoraci scenáristických berliček a schematismu nesmírně intenzivní a emocionální zážitek, který si ten imaginární potlesk na konci zaslouží.Nejlepší seriály:
1. Fargo (2. sezóna)
2. Pozůstalí (2. sezóna)
3. Mr. Robot
4. Volejte Saulovi
5. Sense8
6. Nevyjasněné zločiny Roberta Dursta
7. Najděte mi hrdinu
8. Daredevil
9. Ash vs. Evil Dead
10. Hráči
Nejlepší český film: Ztraceni v Mnichově - komedie, která se nepovedla, film, který předčil veškerá očekávání. Petr Zelenka se opravdu jeví jako jediný skutečně výrazný český auteur, v jehož filmografii lze vysledovat jistou tematickou i stylistickou kontinuitu. I zde naprosto originálním a na české poměry inovativním způsobem rozvíjí postupy svých předešlých filmů a mockumentů a zasazuje je zde do naprosto nevídaného rámce mindráků české minulosti, pomocí nichž, podobně jako v Hoří, má panenko, reflektuje povahu českého národa. Zároveň neztrácí nic na svém vtipu, a to hlavně v druhé části, která je velmi svéráznou a lokalizovanou verzí Americké noci nebo britského seriálu Komparz - čili neskonale vtipnou a trefnou reflexí poměrů a vztahů na place.Mimo distribuci: The End of the Tour, Zákon trhu, Tisíc a jedna noc I-III, Saulův syn, Foxcatcher
Další zajímavé tituly: Steve Jobs, Kingsman: Tajná služba, Láska z Khon Kaen, Love, Sicario: Nájemný vrah, Neutečeš, Dárek, Star Wars: Síla se probouzí
Největší zklamání: Temné kouty, Terminátor Genisys, Fantastická čtyřka, Pan
Nejhorší filmy: Hitman: Agent 47, U moře, Méďa 2, Kurýr: Restart
_____________________________________________________________________
Pavel Bárta
Letos, ostatně jako každý rok, jsem se snažil vyhýbat těm největším blockbusterům, tudíž aktuální mánie kolem nejnovějších Star Wars či letní pobláznění z Jurského světa jde, prominete-li, tak trochu mimo mě. I tak ale nejsem zcela imunní a dva takové hity se zatoulaly i do mého žebříčku 10 nejlepších filmů roku 2015. Zbytek se nese v duchu menších, o to však zajímavějších snímků. I když věřím, že všechny níže uvedené filmy jsou po filmové stránce tím či oním způsobem více než zdařilé, finální rozhodování o jejich pořadí jsem přenechal zcela subjektivním pocitům a dojmům, které ve mně zanechaly.
Nejlepší filmy:
- Píseň moře – čirá animovaná poezie; vizuálně, myšlenkově a emočně tak bohatá, že rozněžní i toho nejzarytějšího cynika. Mě osobně po citové stránce roznesla na kopytech víc než jakýkoliv (i hraný) snímek letošního roku.
- Ex Machina – znepokojivý thriller o umělé inteligenci s tváří Alicie Vikander a vybroušeným designem, co víc si přát.
- Whiplash – nekompromisní, jazzem prodchnutá, (sado)masochistická záležitost, kde se hudební nástroje mění ve zbraně a dynamika mezi učitelem a žákem v thrillerové napětí. Filmový triumf.
- Šílený Max: Zběsilá cesta - největší překvapení roku, které pod zběsile natočenou a obrazově strhující rouškou, jež může lusknutím prstů způsobit epileptický záchvat, skrývá silně emancipované jádro. Charlize Theron rocks.
Sils Maria – inteligentní podívaná ve formě filozofující (meta)fikce o ženských persónách s překvapivě uhrančivou Kristen Stewart.- Fénix – křehké existenciální poválečné drama, jež vyniká tísnivou atmosférou, soustředěnou režií a bravurním výkonem Niny Hoss.
- Kingsman: Tajná služba – stylová nakládačka a královská porce zábavy.
- Divočina – Pravá blondýna je dávnou minulostí, a tak se osudem strhaná Reese Witherspoon vydává ve své dosud nejlepší roli na tisícimílovou štreku za sebepoznáním a sebesmířením. Bez zbytečného patosu vás možná přiměje nazout si pohorky, nebo ještě lépe vypořádat se sebou samými.
- Macbeth – Shakespearova nejkrvavější hra v nejkrvavější adaptaci v čele s božským duem Michael Fassbender & Marion Cotillard.
- Sicario: Nájemný vrah – hypnotický thriller, který těží z ústředního výkonu Emily Blunt, jež do jinak téměř výhradně mužského světa speciálních agentů přináší tolik postrádaný ženský element.
Mr. Robot – mezi nováčkovskými seriály naprostá špice, aneb hacknout se dá všechno a všichni. Včetně mě či tebe.Hannibal – 3. série – guilty pleasure, u kterého si nejsem jistý, zdali mě víc děsí, či baví, nebo mě spíš děsí, že mě baví. Věčná škoda, že třetí série je zároveň tou poslední.
Hra o trůny – 5. série – stejně jako Jon Snow, i diváci „nic neví,“ a jak navíc napovídá trailer 6. série „nemají ponětí, co se stane.“ A právě to mě/nás na tomhle kultu baví nejvíc. Největší zklamání: Čarovný les, Dokonalý šéf, Marťan, Hunger Games: Síla vzdoru 2. část, Paní Bovaryová _____________________________________________________________________
Pavel Pinker
Zůstávám alibisticky u pěti filmů, jelikož mnohé z letošní úrody jsem pro nedostatek času neviděl (a že mi unikla celá řádka velkých jmen všech žánrů). Můj žebříček je tedy i ve stávající podobě silně provizorní, byť by se na prvních pozicích zřejmě mnoho nezměnilo.
Nejlepší filmy:
1.
Šílený Max: Zběsilá cesta - totálně odzbrojující pouštní kovot(h)rash2. Whiplash - Teller + Simmons - jakmile jsou na scéně, je to hudební akční thriller par excellence (a oni jsou tam pořád!)
3. Star Wars: Síla se probouzí - částečně citace (intenzivní), částečně sequel (dost dobrý z mytologického i komerčního hlediska.. ehm), částečně aktualizace (snesitelná a uctivá) - Síla je pořád s námi!
4. Creed - ani ne tak nástupce, jako spíše završení jedné slavné série; druhá polovina filmu tepe do nostalgických emocionálních senzorů opravdu mocně
5. Marťan - když se spojí vizionářský režisér s kvalitním výcucem z kvalitní knihy, dopadá to nějak takhle
CZ: Kobry a Užovky - Prušinovský stvrzuje vlastní kvality v nahořklé asociální dramedii, jež ovšem v tradiční tuzemské produkci vyčnívá minimálně o dva Hádky (a svého režiséra)
Nejhorší filmy:
1. Padesát odstínů šedi - sterilní adaptace laciné knihy aka brak meets softporno
2. Mimoni - produkt komerčního tlaku na populární element; s výjimkou technické stránky tu VŠECHNO působí jako něco, co bylo vymyšleno během zastávky u pisoáru
3. Pixely - hrubě nezvládnutá nerdovská záležitost, funkčnost jejíhož světa se zoufale rozpadá v každé druhé scéně
Černý kůň: Krampus: Táhni k čertu - praštěná vánoční satira, kde jde o horor až v poslední řadě
_____________________________________________________________________
Václav Limberk
Nejlepší filmy:
1. Muž na laně - film, při němž jsem měl v kině příjemnou závrať. 2. Šílený Max: Zběsilá cesta - George Miller se vrátil s tím, co mu jde nejlépe. Fungovalo to i bez Mela Gibsona.
3. Star Wars: Síla se probouzí - splněný sen fanouška originálních Hvězdných válek. A Harrison Ford ani příliš nezestárnul.
4. Mission: Impossible - Národ grázlů - Tom Cruise znovu na své osvědčené parketě.
5. Jurský svět - Jurský svět se jako následovník Jurského parku rozhodně povedl.
6. Ex Machina - inteligentní sci-fi, při které mě mrazilo.
7. Gunman: Muž na odstřel - nedoceněná žánrovka, která měla smůlu.
8. Rychle a zběsile 7 - strhující adrenalinová jízda pokračuje.
9. Divoká dvojka - nenáročná, ale velmi vtipná oddechovka.
10. Sicario: Nájemný vrah - Pod kůži se zadírající a bravurně natočený thriller se skvělým Benicio del Torem.
Mimo distribuci: The Green Inferno, We Are Still Here, Wild Card, Mississippi Grind, Bone Tomahawk Další zajímavé tituly: Terminátor Genisys, Most špiónů, Marťan, Iracionální muž, Chappie, Dárek, Ant-Man
Pozoruhodné seriály: Fargo, Ash vs Evil Dead
Pět největších zklamání: Špión, Steve Jobs, Bojovník , Poltergeist, Nesmrtelný
Pět nejhorších filmů roku: Země zítřka, Vincentův svět, Insidious 3: Počátek, Ghoul, Jupiter vychází
___________________________________________________________________
Karolína Soukupová Všechny zásadní snímky letošního roku jsem sice neviděla, ale osobní žebříček sestavuji podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Tahle desítka mě tedy v kině potěšila nejvíc:
Kingsman: Tajná služba – kdysi jsem se posadila na zadek z Vaughnova Hvězdného prachu, letos musím zlatou medaili udělit jeho nekorektní variaci na špiónské filmy.- Star Wars: Síla se probouzí - dárky nenaděluje jenom Ježíšek. J.J. Abrams mě vrátil do dětských let a já mu za tak skvělý zážitek ze srdce děkuji.
- Jurský svět – Vynikající letní blockbuster se sympatickými hrdiny a klasickým hudebním motivem, který i po tolika letech od uvedení původního filmu dokáže dojmout.
- Dárek – překvapení roku. Vyspělý režijní debut Joela Edgertona bych se nebála přirovnat k loňské Zmizelé.
- Ex Machina – komorní drama pyšnící se bravurní hereckou sestavou a chytrým scénářem. Místy jsem ani nedýchala.
- Spectre – i přes přepálenou stopáž a slabšího záporáka povedená bondovka, která nabízí to nejlepší z klasických a moderních dobrodružství agenta s povolením zabíjet.
Most špiónů – nejlepší Spielberg dekády.- Popelka – nádherné zpracování jedné z nejznámějších pohádek. Branagh podle mě předčil i animovanou předlohu.
- Kobry a Užovky – jediný český zástupce si minimálně za hereckou kreaci Kryštofa Hádka umístění v top desítce rozhodně zaslouží.
- Šílený Max: Zběsilá cesta – vizuálně působivá akční šílenost se skvělou dvojicí Hardy a Theron.
Everest
Mimoni
Vybíjená
_____________________________________________________________________
Jan Varga
Přijde mi ošemetné sestavovat kromě seznamu mých top i nějaký žebříček největších zklamání, neb filmy nehodnotím podle toho, do jaké míry uspokojí má očekávání, která se navíc snažím si předem moc nevytvářet, nebo žebříček filmů nejhorších, protože jsem rozhodně neviděl všechny, jenž by si pravděpodobně nějakou pozici v něm zasloužily, a sestavovat jej z těch, co jsem viděl, je podle mě nefér. Každopádně z celkového počtu 263 filmů, jenž letos vstoupily do české kino distribuce, jsem viděl 168, a za nejlepších deset považuji tyto (bez pořadí):
Whiplash - strhující a mistrovsky natočené drama s vynikající hudbou a excelentními herci, zažírající se do morku kostí.- Kingsman: Tajná služba - zábavný, inteligentní, příjemně nekorektní a nehorázně vtipný akční nářez od tvůrce Hvězdného prachu a Kick-Ass.
- Šílený Max: Zběsilá cesta - vizuálně opojná a nesmírně intenzivní střemhlavá jízda po horské dráze uprostřed post-apokalyptické pouště.
- V hlavě - animák tak dobrý, že je ho pro děti škoda. Návrat Pixaru na výslunní.
- Ztraceni v Mnichově - na české poměry až nezvykle kvalitní, sofistikovaná a do detailu vypiplaná hříčka Petra Zelenky.
- Most špiónů - řemeslně precizní dílo mistra vypravěče Stevena Spielberga, jehož každičký aspekt je těžce profesionální.
- Slídil - sžíravý a překvapivě temný thriller o ambiciózním úchylovi v hlavní roli a též velmi zdařilá kritika současných masmédií.
- Ex Machina - komorní a velice chytré sci-fi o stírání hranic mezi robotickými stroji a lidmi.
- Mládí - Umělecký snímek od režiséra Velké nádhery, nesoucí se v podobném duchu, natočený v univerzálně krásném vizuálním hávu.
- Star Wars: Síla se probouzí - blockbuster roku. Nostalgické orgie a moderní filmařina v jednom. Skvělé našlápnutí k dalším dílům trilogie.
Vratislav Šálek
Sestavovat výroční žebříčky je vždy dost ošemetné, protože jde vždy o ryze subjektivní záležitost, navíc jeden člověk zkrátka nemůže vidět vše podstatné, čímž chci říct, že i mě dosud uteklo několik "zásadních" filmů, které by mohly promluvit do celkového pořadí (namátkou mě napadají třeba Most špiónů, Ztraceni v Mnichově, Ant-Man, Dárek, Jurský svět nebo Star Wars: Síla se probouzí - v tomto případě je to ale záměr, protože nejsem úplně fanoušek), možná i proto jsem letos zůstal jen u sedmičky (a jednoho českého) filmů. Je mi to líto, ale čas byl proti mě, takže následující pořadí je tvořeno s čistým svědomím dle toho, co jsem viděl a mohu hodnotit. Seznam je řazen dle data české premiéry.
1. Birdman - originální a zároveň smutná satira, která trefuje do černého a ukazuje Hollywood v jeho nahotě. Alejandro González Iñárritu si navíc může dovolit vše natočit jakoby jedním záběrem, čímž celkový dojem jen prohlubuje. Jako nezanedbatelný bonus tu je asi životní role Michaela Keatona a neméně důležitá úloha "problémového" Edwarda Nortona.
2. Kód Enigmy - hollywoodský debut jako hrom. Většině diváků neznámý Morten Tyldum se předvedl ve velkém světle a natočil bravurní životopis, který sice není ničím objevný, jenže velmi šikovně aplikuje osvědčené postupy a naprosto strhává. Benedict Cumberbatch je boží, Keira Knightley skvělá a jako celek to funguje takřka dokonale. Který jiný válečný film odehrávající se v kancelářích je takhle strhující?
3. Slídil - otřesný obraz dnešní pokřivené reality, v níž média nezajímá objektivita, pravda, ale sledovanost a zisk. Mrazivý výkon Jaka Gyllenhaala, jistá režie Dana Gilroye a těžká deprese z toho, že tohle není tak daleko od reality. Bohužel.
4. Whiplash - hutné psychologické drama o střetu dvou světů, které nedá vydechnout a ukazuje, že aby člověk v něčem vynikal, musí jít mnohdy "až na krev". Jednoznačný koncert J. K. Simmonse, z něhož jde strach, zároveň ale vyžaduje respekt a svým způsobem lítost, protože ví, že nemůže jinak.
5. Kingsman: Tajná služba - jednoznačně akční jízda roku. Matthew Vaughn je polobůh a totálně tu exceluje, aniž by exhiboval, což se vidí málokdy. Přestřelka v kostele je asi nejbizarnější a zároveň nejúdernější scéna roku, navíc je to celé příjemná pocta starým bondovkám a vrcholem budiž excelentní výkony Colina Firtha, Samuela L. Jacksona a dalších.
6. Šílený Max: Zběsilá cesta - zjevení roku a jen těžko překonatelný film. V době, kdy se velká studia drží konvencí, spoléhají na osvědčené značky, mnohdy vypiplané, ale zoufale neoriginální komiksy, přijde "důchodce" George Miller, oživí svou vlastní ságu a všem ukáže vztyčený prostředníček.
7. Sicario: Nájemný vrah - těžká deprese, syrová atmosféra, krutá realita americko-mexického pohraničí a naprostá technická preciznost. Denis Villeneuve je génius minimalismu, Jóhann Jóhannsson složil prazvláštní a ryze nepříjemný soundtrack a Roger Deakins si (snad) jde pro Oscara. Trio Emily Blunt, Benicio del Toro a Josh Brolin je už jen onou pověstnou třešínkou na dortu.
ČESKÝ FILM: Kobry a Užovky - jednoznačně palec nahoru za depresivní atmosféru, minimum postav - karikatur a konečně obstojné sociální drama, které není pro smích, ale poskytuje obraz výseku života skupiny lidí, do níž bych nechtěl patřit.____________________________________________________________________
CELKOVÉ ZHODNOCENÍ:
Podle výskytu v jednotlivých žebříčcích se nám v redakci za rok 2015 absolutně nejvíce líbil postapokalyptický akční thriller Šílený Max: Zběsilá cesta, který jsme mezi nejlepší filmy roku zařadili celkem sedmkrát. Pětkrát jsme zmínili také bubenické drama Whiplash a čtyřikrát zábavnou špionážní jízdu Kingsman: Tajná služba a nostalgické Star Wars: Síla se probouzí.
