O uplynulém víkendu skončil čtyřicátý ročník Mezinárodního filmového festivalu v Rotterdamu, který se v druhém největším městě Nizozemí konal od 26. ledna. Kdo získal rotterdamské Tygry Jak známo, hlavní festivalová soutěž se zaměřuje na filmy debutujících režisérů (odtud označení rotterdamského festivalu jako tzv. festivalu "příštích vln"). Letos v ní o hlavní cenu usilovalo celkem patnáct snímků. Trojice rotterdamských Tygrů nakonec putovala do rukou španělského tvůrce Sergia Caballera za svéráznou "duchařskou" road movie Finisterrae, thajskému režisérovi Sivarojovi Kongsakulovi za poetickou romanci s názvem Tee-rak (Eternity) a jihokorejskému debutantovi Jung-Bumovi Parkovi za drama Musan il-gy (The Journals Of Musan) o severokorejském uprchlíkovi, kterého si ostatně zahrál sám režisér. Pozoruhodné snímky (hrané i dokumentární) začínajících režisérů se rovněž promítaly v sekci Bright Future. V rámci ní bylo uvedeno celkem osmdesát filmů z třiceti osmi zemí světa, z toho osmnáct ve světové premiéře, deset v mezinárodní a jedenáct v evropské. V rozsáhlé sekci Spektrum byly v Rotterdamu představeny aktuální novinky prominentních auterských filmařů, mezi nimi například snímek L' illusion comique francouzského herce a režiséra Mathieuho Amalrica, A Stoker ruského tvůrce Alexeje Balabanova, Poezie od Jihokorejce Chang-donga Leeho, dále například nový snímek Alejandra Gonzáleze Iñárrita Biutiful, adaptace románu Kazua Išigury Never Let Me Go v režii Marka Romaneka a v neposlední řadě i film českého zástupce - Přežít svůj život Jana Švankmajera. Ve speciální soutěžní sekci Return Of The Tiger byly u příležitosti 40. ročníku festivalu promítány i aktuální filmy dřívějších držitelů Tygrů. Například uznávaný jihokorejský režisér Sang-Soo Hong, který si z rotterdamského festivalu odnesl Tygra v roce 1997 za svůj debut Daijiga umule pajinnal (The Day A Pig Fell Into The Well), zde měl svůj nový film Ok-hui-ui yeonghwa (Oki's Movie). Právě Sang-Soo Hong byl společně s domácím režisérem Davidem Verbeekem v této sekci oceněn. Protest proti věznění Jafara Panahiho Zvláštní postavení měly na rotterdamském festivalu i snímky íránské provenience - k vidění zde bylo například drama Gesher o dělnících z jihu Íránu režiséra Vahida Vakilifara, na němž spolupracovali tvůrci Jafar Panahi a Mohammad Rasoulof, kteří byli na konci loňského roku ve své zemi odsouzeni k šesti letům odnětí svobody a ke dvacetiletému zákazu točení filmů kvůli údajné přípravě protirežimní filmové propagandy. V evropské premiéře bylo v hlavní soutěži uvedeno i íránské drama o dospívajícím mladíkovi ze středostavovské teheránské rodiny s názvem Fasl-e baran-haye moosemi (Rainy Seasons) debutujícího režiséra Majida Barzegara, které kvůli narušení pro západního člověka nepochopitelných zákazů svazujících tvůrce v zobrazení vztahů mezi íránskými ženami a muži nemohlo být v Íránu oficiálně uvedeno. K protestu proti vězněným íránským filmařům se tento týden přidá i německé Berlinale, jehož 61. ročník bude zahájen již za dva dny. Desetidenní berlínský festival uvede retrospektivu režijního díla Jafara Panahiho, který měl letos usednout v jeho mezinárodní porotě. V Berlíně se budou promítat jeho čtyři snímky, a to v Cannes oceněný Bílý balónek (Badkonake sefid, 1995) a Talaye sorkh (2003), a dva filmy o těžkém údělu a společenském postavení žen v íránské společnosti Kruh (Dayereh, 2000), za nějž Panahi získal v Benátkách Zlatého lva, a jeho zatím poslední snímek Offside (2006), který byl před šesti lety v Berlíně oceněn Stříbrným medvědem (u nás byl k vidění v rámci hlavního cyklu Fotbalová horečka loňského ročníku Letní filmové školy). Každý z uvedených filmů bude na Berlinale promítán v jedné z hlavních festivalových sekcí. Vězněného Panahiho čeká v květnu i pocta v Cannes. Loni zde měl usednout v hlavní porotě, což mu ovšem bylo kvůli problémům s íránskými úřady znemožněno. Organizátoři francouzského festivalu tehdy na jeho počest nechali jeho místo v porotě volné. Letos Panahiho v Cannes i přes jeho nepřítomnost vyznamenají prestižní cenou Zlatý kočár, která se zde od roku 2002 uděluje za celoživotní přínos. Jejími držiteli jsou například Clint Eastwood, Nanni Moretti, David Cronenberg nebo loni oceněná francouzská režisérka Agnes Varda.