Příběhově se v tomhle případě jedná o cosi mezi prequelem a spin-offem, sledujícím jinou skupinu lidí, než jakou známe z okolí Ricka Grimese. Ústřední postavou je učitel Travis Manawa (Cliff Curtis), jehož doprovází poněkud komplikovaná rodiná směska: současná partnerka Clark (Kim Dickens), její děti Nick a Alicia (Frank Dillane a Alycia Debnam Carey), Travisova bývalá žena Liza (Elizabeth Rodriguez) a jejich syn Chris (Lorenzo James Henrie). Aby rodinné dramátko dostalo ještě pár polínek pod kotel, napříč populací řádí nemoc, která zřejmě nebude úplně obyčejnou chřipkou, a Nick má poměrně velký problém s drogami. Drogy ostatně kouzelně zahájí všechno dění - Nickův příběh o drastických orgiích v kostelním squatu je totiž zcela logicky přisuzován jeho drogovému deliriu.
Se ŽM má nový seriál společného leccos. Mohli bychom vypíchnout řádku dramatických klišé a naoko tuctových dialogových scén (tak špatně snášených jistou sortou diváků), jejichž podoba se však přeci jen odlišuje. Možná proto, že zdejší postavy nabízejí výživnější sociální podhoubí a nejsou tvořeny náhodným uskupením anonymních přeživších; možná také proto, že je vidíme v situacích před apokalypsou, nikoliv po ní. V obou seriálech máme charaktery kladné a problémové, v PK však - zatím - není třeba záporáka, jehož přítomnost byla zásadní v ŽM (Shane, Guvernér), kde se postapokalyptický svět stal standartem a nastal čas boje o přežití v něm. V PK tvoří záporáka samotná apokalypsa.
Nažloutlá image v kombinaci se zneklidňujícím tušením nebezpečí vytváří seriálu specifickou atmosféru, přítomnou zatím ve všech dosavadních epizodách. Díky existenci ŽM dávno víme, jak tahle potenciální hrozba dopadne, nicméně je poměrně poutavé sledovat, kterak tvůrci nástup konce civilizace snímají z pohledu bezmocných civilistů, aniž by divákovi poskytovali globálnější náhled na situaci. Pořád je tak přítomno napětí, co se stane v příštích chvílích a kdy začne být zkáza opravdu zřetelná. Když ve třetí epizodě jedna z postav pronáší slova „už je pozdě“, má výsledný efekt mnohem větší sílu než hrátky s mrtvolu v závěru epizody první.
V polovině první sezóny si PK udržuje solidní kvalitativní standart, jemuž jsou odměnou příznivé kritiky a více než uspokojivá sledovanost. Ožehavou otázkou zůstává, jak si tvůrci poradí s překlopením děje z roviny prequelu do spin-offu, neboť je zřejmé, že události "před" nemohou trvat věčně. Druhá série je dávno ohlášená a slibuje celých patnáct epizod...
Jedno je jisté - fanoušci zombie seriálů mají při čekání na další řady Živých mrtvých novou kratochvíli. Zda si získá stejnou oblibu jako její předchůdce, to nám řekne až čas.