Zápletka je tedy založena na tom, že Jay ve své naivitě a nevinné nezkušenosti nevědomky vede tvrďáckého a nekompromisního Silase čím dál blíž ke snadnému přivýdělku, zatímco Silas ve společnosti optimistického a bezhlavě zamilovaného klučiny začne na té nekompromisnosti postupně ubírat a časem i trošku změkne. Po dobře schované dívce jde ale každopádně i jeden další zabiják a tlupa lovců odměn.

Jelikož má Slow West v rámci přesnějšího určení žánru dost blízko k revizionistickému westernu, tak se tu i hodně filozofuje a dojde i na veskrze kritickou reflexi utlačování a vybíjení indiánských kmenů (skrz dost okaté narážky v podobě vedlejší postavy potulného spisovatele a trochy epizodních indiánů zpívajících smutné písničky vedle svých ohořelých týpí), navíc jde o snímek realistický a relativně temný a drsný. Své místo tu však má i romantická linie, postupně odkrývaná v rámci občasných flashbacků, vypravěčský voiceover obstaraný postavou Silase a čas od času dojde k něčemu bizarnímu, co si režisér vymyslel, aby tím svůj film ozvláštnil.

Ta ozvláštnění spočívají buď ve sporadicky dávkovaném a velice specifickém černém humoru (například když hrdinové projedou kolem pokáceného stromu, pod nímž leží kostra se sekyrou v ruce), nebo v jasně identifikovatelných a ne zcela standardních artových prvcích (třeba když jsou na konci v rychlém sestřihu zrekapitulovány všechny postavy, co v průběhu filmu zemřely). V jiných případech jde zas jen o drobnosti. Místo whiskey nebo pálenky se tu pije absint a film sice nabízí pěkné přírodní scenérie, avšak ty se za Colorado pouze vydávají – ve skutečnosti se natáčelo na Novém Zélandě.

Přesto nejde o žádný zázrak, a to hned z několika důvodů. Už od prvních záběrů (nebo vlastně už podle názvu) je patrné, že snímek bude mít poněkud volnější tempo vyprávění, nehledě na to, že John Maclean chtěl zřejmě točit umění, což ve finále film ještě výrazněji zpomalilo (ano, westerny by měly plynout zvolna, ale co je moc, to je příliš). Příběh je víceméně tuctový a co se jeho realizace týče, tak je takřka nemožné si nevzpomenout na bratry Coeny a zejména pak na jejich Opravdovou kuráž, které je Slow West svým stylem opravdu hodně podobný, a nedivil bych se, kdyby Macleanova inspirace proudila odsud. Coenovi jsou ale výrazně lepší režiséři a píší lepší scénáře – v tomto je totiž jedinou opravdu zajímavou postavou Silas, k čemuž hodně pomohlo i Fassbenderovo charisma a herecký výkon, přičemž ostatní postavy se pohybují jaksi v jeho stínu a dost se vedle něj ztrácí, bohužel včetně ne moc výrazného hlavního hrdiny.