Disneyovka podle pohádky bratrů Grimmů, která v zámoří ve třetím týdnu sesadila Harryho Pottera. "Já chci jen to, co chci. To všechno, co život dát by měl. Chci jen to co chci. Proč by mi někdo záviděl?"
Mám velkou chuť zde odcitovat celý text písně Terezy Kerndlové (ano, ta s těmi kalhotkami) s výstižným názvem
Chci jen to, co chci. Tříminutový skvost ale o moc víc textu nenabízí a video vždy řekne víc. Takže
ZDE. Klip vás skvěle připraví na následný film, klíčové slovo: jednoduchost. Bohužel se však snímku nepovedlo předvést ryzí podobu, díky níž si studio Disney v ručně kreslené éře získalo srdce milionů diváků.
Z Lociky bratří Grimmů zůstaly jen její dlouhé vlasy a vysoká věž, ve které je uvězněna. Zbytek byl předěláván tolikrát, až se rozpočet vyšplhal na neuvěřitelných 260 miliónů dolarů. Disney se drží své tradiční triviálnosti a roztomilosti, ale ve snaze vyrovnat se dospěláckým animákům posledních let dělá jednu botu za druhou. Začíná to cool buranským projevem zlodějíčka Flynna a vrcholí nemístným vtípkem o ukázání ohniváka.
Ale tedy popořádku - na zem spadne kapka slunečního světla a vyroste z něj nádherná květina se schopností léčit a navracet mládí. Zlá čarodějka ji léta schovává pod poklopem a používá ke svému omlazování. Poté onemocní královna, hodní lidé květinu najdou, vyrvou ze země, uvaří a královna se uzdraví. Pak se jí narodí dcera, jejíž vlasy mají schopnosti květiny. Ovšem jen dokud se neustřihnou, a tak čarodějka (zlá!) unese nemluvně do vysoké věže a pěstí jeho blonďatou hřívu. Locika vyroste v mladou dámu a shoda náhod k její věži přivede světáckého Flynna. A zápletka muzikální pohádky o zvráceném boji dobra se zlem je na světě.
Povídačka o útěku z věže a Sněhurčin les v dnešní době nestačí. Na pomoc je tu roztomilý chameleóní sidekick a policejní kůň, ale ti ještě rozmělňují už tak plytký příběh.
Na vlásku neví, o čem chce vlastně vyprávět a vzniká tak obrovská emocionální díra, kterou nezakryjí muzikálová čísla, pastelové barvičky, CGI ani 3D. Třetí rozměr, jak je v dnešní době smutným pravidlem, láká víc na svou existenci než na dobré využití. Trailery (geniální
Tangled: Grounded For Life) slibovaly porci gagů, ve filmu bohužel buď nefungují, nebo se pro jistotu ani nevyskytují. Vtipný měl být patrně i teenagerovsky mluvící Flynn. Není. V jeho prospěch hraje jen to, že vypadá jako Sindibád v podání Zena Gesnera. Což ale z celé republiky ocením jen já, takže nic.
Že dialogy trpí dabingem je stará pravda, která pro muzikálové vložky platí dvojnásob. Za prvé vynikne jejich hloupost, za druhé jsou některé české hlasy k nesnesení pištivé. Nejzrůdnější ukázkou je čarodějka v podání Heleny Vondráčkové, jejíž zpěvné pasáže vás donutí ji nenávidět (čarodějku, Helenku máme pochopitelně všichni rádi).
Proměnná délka vlasů hlavní hrdinky má potenciál, který je tristně nevyužitý a ač je chameleon roztomilý, ani v kooperaci s koněm vtipnost sta minut neutáhne.
Na vlásku je průměrný animák, který nenabízí nic nového a podivně si zahrává s původním příběhem. Snímek je pitomě jednoduchý a přesto překomplikovaný díky vedlejším postavám, které ho měly zachránit a vytvořit iluzi košatosti. Největším problémem jsou ale city, které není schopen vyvolat ani s třetím rozměrem a čínskými lampiony. Absolutně nechápu celosvětové nadšení. A to mám prosím naivní a přímočaré pohádky ráda, ale ať jsou tedy přímočaré a naivní tím starým způsobem, ne jen prázdné.