Pondělí 13. dubna 2015 vejde do pamětí všech zúčastněných jako den, kdy padla první klapka natáčení československého koprodukčního velkofilmu Lída Baarová. Nejvíc si asi oddechl režisér filmu Filip Renč, který připravoval své nové dítko dlouhých patnáct let. „Několikrát jsme spolu se scenáristou Ivanem Hubačem už opravdu začali pochybovat, zda se nám nakonec povede Lídu Baarovou na filmové plátno převést. To, že se začalo konečně točit, považuji za velké vítězství,“ řekl Filip Renč. Na place, kterým se tentokrát staly Olšanské hřbitovy v Praze, se sešla velkolepá společnost.

Samozřejmě nechyběla hlavní hvězda Táňa Pauhofová (Lída Baarová). Spolu s ní si první klapku i zájem médií užívali Karel Markovics (Joseph Goebbels), Simona Stašová a Martin Huba (rodiče Lídy Baarové) nebo Pavel Kříž jako Adolf Hitler, který na sebe strhl většinu zájmu. „Ten film je především o Lídě Baarové. Role Adolfa Hitlera tam není nijak podstatná a byl bych nerad, kdybych zbytečně poutal svým partem pozornost,“ poznamenal k tomu Pavel Kříž.

„Osud Baarové byl velmi složitý,” nechal se před časem slyšet Karl Markovics, u nás známý ze seriálu Komisař Rex. „Šla si hlavně za kariérou a nic jiného pro ni nemělo cenu.“ Lída Baarová, vlastním jménem Ludmila Babková, zemřela téměř opuštěná a zapomenutá 27. října 2000. Její život byl dokonalou ukázkou totálního úspěchu a také propadu až na dno. Rozhodně je tedy na čem postavit dobrý film. Nicméně scénář Renčova filmu je stále terčem připomínek některých filmových kritiků. Zejména závěrečná scéna, ze které prý patos jen prýští. Jenže, co si budeme povídat - nakonec je na divácích, jak film a osud Baarové v této verzi přijmou.

Zatím si její ztvárnění užívá i představitelka titulní role Táňa Pauhofová. „Lída Baarová byla tmavovláska, já jsem zrzka, takže hraju v černé paruce. Ale myslím, že to vůbec není poznat a vypadá to velmi přirozeně,“ říká slovenská herečka. Ti, kdo měli možnost se prvního natáčecího dne zúčastnit, ocenili práci maskérů i při pohledu na Simonu Stašovou. Z energické a elegantní ženy, jak ji známe, se před kamerou stala usedlá dáma přesně odpovídající stylu první republiky.

Paradoxně jediným, kdo u prvních záběrů chyběl, byla osoba nejpovolanější, sám režisér. Zřejmě už z pátku na sobotu předchozí dny zkolaboval a byl nucen s akutním zánětem slinivky absolvovat léčbu v pražském IKEMU. Naštěstí není hospitalizován a tak natáčení není ohroženo. Jak jsme zjistili, štáb, herci, ale i třeba komparzisté si první metry filmu a profesionalitu všech přítomných užívají. Zbývá jen doufat, že stejně dobře se budou cítit po premiéře diváci.