9. Návštěvníci (Les Visiteurs, 1993) Ne všechno musí být smrtelně vážné. Ani filmy s Jeanem Renem, ani tenhle výběr. Návštěvníci, včetně jejich pokračování a hollywoodského remaku, určitě nepatří k tomu nejlepšímu, s čím Reno spojil své jméno. Ale nepochybně to byl jeden z nejúspěšnějších momentů jeho kariéry, minimálně tedy ve Francii, kde se z Návštěvníků stal obrovský hit. Je těžko pochopitelné, že snímek o dvojici středověkých rytířů, kteří se dostanou do současnosti, v níž se nestačí divit, měl devět nominací na Césara, francouzskou filmovou cenu.
8. Ozbrojení a nebezpeční (Armored, 2009) Jean Reno zatím nedostal v Hollywoodu takovou roli, kde by mohl opravdu vyniknout. Když se tedy nepočítá Leon, což byl zčásti americký film. Typickým příkladem jeho pozice druholigové hvězdy je právě snímek Ozbrojení a nebezpeční. V něm Reno ztvárnil jednoho ze zloduchů, kteří ukradli desítky milionů z opancéřovaného auta, ale nemůžou se k nim dostat, protože se vzbouřil jeden z jejich kompliců. A nakonec Renův Quinn neslavně umírá - jako by to symbolizovalo určitou bezradnost hercova uplatnění za oceánem. Má jméno, relativně známý obličej, ale pořád brnká na druhé housle.
7. Godzilla (1998) Godzillu naháněl kdekdo, ale tajemný francouzský agent Philippe Roche byl z toho davu asi nejsympatičtější. Možná nebyl tak uhlazený jako hrdina Matthewa Brodericka, ale drsňák ze staré školy v podání Jeana Rena měl takový esprit. Megalomanská podívaná, v níž pro jednou nehrají prim americké tajné služby, ale francouzská rozvědka, jako by Rena pohltila. Uplatnil jak něco ze svého komedianství, tak měl spoustu prostoru na zakaboněné tváře, uštěpačné poznámky i rangerské prostocviky. Sice je to klišé, když se agent vydává za pojišťováka, pak se odhalí a nakonec tajuplně zmizí, ale což...
6. Mission: Impossible (1996) Když se Jean Reno objevil v jedné z celkem důležitých rolí hlavního akčního trháku roku 1996, vypadalo to na senzační francouzský průnik do Los Angeles. Franz Krieger, výtečný pilot a komplic ústředního záporáka, byl v podstatě jeho ostrým americkým startem; pár pokusů předtím se nepočítá. Jeho postava dokonce ve filmu přežila až téměř do konce, kdy ji rozmetal výbuch helikoptéry. Úplně se mu z toho už ale nepodařilo vymanit, role cizích, špatnou výslovností hovořících detektivů či gangsterů se k němu přilepily jako bonbon ke kapse Mr. Beana.
5. Ronin (1998) Legenda francouzského filmu Reno se v Roninu sešla s legendou amerického filmu Robertem De Nirem. A klapalo jim to spolu náramně - a zdaleka nešlo jen o klasickou automobilovou honičku v Paříži, při níž De Niro vytáčí motor čtyřistašestky, aby dohnal prchající BMW, a Reno, francouzská spojka v týmu, se tváří jako by nic, když se auto vzpěčuje a motor řve bolestí. John Frankenheimer natočil klasický, poctivý, řemeslně bezchybný kriminální thriller, při němž si, díkybohu, neoddechnete. Pravda, ani nijak nezmoudříte, ale od toho tu takovéhle filmy nejsou, že?
4. Purpurové řeky (Les Rivieres pourpres, 2000) Rada pro ty, kteří Purpurové řeky neviděli: dejte si jen první díl, na druhý zapomeňte. V takovém případě vám zůstane vzpomínka na skvělý, dynamický a současně hodně temný thriller. Pravda, zápletka je trochu překombinovaná, někdy je dobré stisknout rewind a scénu si znovu přehrát, závěr pak lehce čpí nedotažeností, ale pořád to stojí zato. I díky Renovi, jehož komisař Pierre Niemans vnáší vedle hektického Vincenta Cassela do plynutí děje klid a souhru. Tohle je přesně role, jaké se v Americe Reno nedočká.
3. Magická hlubina (Le Grand Bleu, 1988) Pro ty, kteří jej znají jako rázného detektiva či ostrostřelce, což jsou role, s nimiž je Reno nejčastěji spojován, musí být postava fanatického potápěče Enza Molinariho přinejmenším překvapivá. Ale jen na první pohled - opět je to člověk zcela propadlý své práci a vášní, kvůli čemuž zapomíná na okolí. Žádný sympaťák. Jde na samou mez, aby ukázal, že je na světě nejlepší. Magická hlubina způsobila ve své době docela pozdvižení, jako by se v ní zračila propast mezi evropským a americkým filmem - dlouhé, "hluché záběry" a nakonec nic, co by připomínalo happyend. A Luca Bessona byste v tom také nepoznali.
2. Brutální Nikita (Nikita, 1990) Slovní spojení Viktor čistič už dávno žije svým životem. Používají ho i lidé, kteří zřejmě Brutální Nikitu nikdy neviděli. A tak ani nevědí, že to byl sešlý chlápek v drsném kabátu, který nepohodlné svědky, jedno zda živé či mrtvé, rozpouštěl kyselinou ve vaně. Renova role nebyla v Bessonově zběsilé, ještě francouzské jízdě sice nikterak výrazná co do stopáže, ovšem po skončení titulků utkvěla v paměti stejně jako zazděné okno na záchodě. Tchéky Karyo jako učitel vražedkyně a Jean Reno jako její brutální kumpán byli svým způsobem geniální obsazení.
1. Leon (Léon, 1994) Zapůsobilo to jako zjevení - chlap jako hora, věčně popíjející mléko a oprašující klívii, s vojenským arzenálem v ložnici. A k tomu něžná holka, ještě ne puberťačka, ale už dost hezká. A něco jako láska mezi nimi. Luc Besson je možná maniakální šílenec, ale kdysi dělal zatraceně dobré filmy. A Leon je jedním z nich, byť trpí trochou přehnaného patosu. Jean Reno jako bezchybný nájemný vrah s výrazem a chováním retardovaného třicátníka, o kterého se v zašlém bytě stará senilní matka, tady ztvárnil jednu ze svých životních rolí. Minimálně co se týče charismatu a nápaditosti postavy.
Na které filmové postavy Jeana Rena vzpomínáte nejraději vy? Sdělte nám svůj názor v diskuzi pod článkem!
