Pořady jako Fargo, Bates Motel anebo právě Hannibal nevyvolávaly po svém ohlášení příliš důvěru, protože působily jako snaha vytěžit ze značky, co se dá. Po premiéře prvního dílu se u všech zmíněných ukázalo, že předčasné soudy nebyly na místě, protože prozkoumávání nepoznaných částí příběhu má co nabídnout. Zvlášť pokud kombinuje známé (vypravěčské vzorce, typy postav a atmosféra) s neznámým (kombinací několika žánrových konvencí, obměnou vývojových vzorců, novým příběhem). Hannibal je v tomto velmi koncepční, protože má plán na sedm sezón, u nichž se ví, o čem mají pojednávat a kam by každá měla vést. První tři nabídnou zcela nový obsah, protože se soustředí na Willa Grahama a Hannibala Lectera ještě před dopadením druhého jmenovaného. Další tři sezóny by měly být adaptacemi knih (v jejich chronologickém pořadí): Červený drak, Mlčení jehňátek a Hannibal. Závěrečná - sedmá - sezóna by měla všechny linie uzavřít.
Dlouhodobý plán může být dvousečný. Jednak po třech sezónách s novým obsahem nemusí diváci přijmout novou podobu již viděného, když budou adaptovány romány/předělávány filmy podle nich natočené. Jednak takto navržené schéma může být svazující, protože nejenom tvůrci, ale i diváci moc dobře vědí, kam se pořad bude ubírat. Výborné herecké výkony a nepopiratelná produkční hodnota od toho mohou odvádět pozornost, ale předvídatelnost a pouhé mechanické naplňování by mohlo diváky odradit.Obavy se ale po dvou sezónách ukazují jako liché. Hannibal jednak není story-driven, ale character-driven pořad, jelikož je mnohem důležitější charakterová dynamika mezi Lecterem a Grahamem než známé vyústění příběhu. A jednak zasazuje staré známé věci do zcela nového kontextu, a tak dokáže překvapit a zejména potěšit i fanoušly nejoblíbenějšího záporáka všech dob. Obojí (důraz na postavy namísto příběhu a rekontextualizace známého) je odvislé od důmyslné narativní volby seriálu a od příklonu k určitým žánrovým konvencím.
Předchozí hannibalovské počiny proti sobě stavěly kanibala a osobu, která po něm jde. Seriál taktéž pracuje s dvěma ústředními postavami, ale nestaví je proti sobě, jelikož ukazuje, jak se jedna stává více tou druhou. Tento přístup umožňuje experimentovat s mírou subjektivizovanosti, eliptičnosti a nespolehlivosti vyprávění, když se zvolené postupy napojují na jednu ze dvou ústředních postav. Ne že by šlo o psychologické drama či že by se opouštěla vyšetřovací linie, ale pořad se žánrově nejvíce přiklání k tradici (neo)noiru, která vždy nabízela větší prostor pro porušování vypravěčských zvyklostí a prozkoumávání stavu postav(y). Za předpokladu, že máme povědomí o hannibalovské franšíze, ovšem na rozdíl od (ne)noirů od samotného začátku víme, jak se celá věc má. Sledujeme tak manipulaci jedné postavy s druhou, jejímuž stavu se formální strategie díla přizpůsobuje svou skokovostí (danou výpadky paměti), nespolehlivostí (při halucinacích), vychýleností (posilováním zvukové stopy) apod. Dynamika dua Hannibal/Graham tvoří zastřešující linii. Vedle toho skoro každá epizoda nabízí tzv. monster of the week (resp. killer of the week), aby byl uspokojen i divák, který si zrovna nežádá quality TV. Hannibal přitom patří k jedněm z nejlepších zástupců quality TV posledních let.
BLU-RAY:
Po Temném případu se na náš trh dostává další zástupce tzv. quality TV. Hannibal na rozdíl od zmíněné antologie na modrém disku nepostrádá český dabing a hodinu bonusového materiálu doprovázejí české titulky. Potěšující je, že pět ze třinácti epizod první sezóny by mělo být v tzv producentském sestřihu, který je o některé explicitní záběry bohatší, a nechybí čtvrtá epizoda Vejce, která původně z pietních důvodů nebyla ve Spojených státech odvysílána. Pokud by ale někdo doufal ve více materiálů, než je dostupných v zahraničí, bude zklamán, protože je tomu přesně naopak. Navzdory tomu, že jsou v silnějším klasickém amaray balení disky čtyři (v US pouze tři), nedočkali jsme se dvojice audiokomentářů a obrázového scénáře k prvnímu dílu (s detailními poznámkami a popisky k pilotu).
OBRAZ A ZVUK:
Hannibala snímali, zvučili a hudbu k němu dělali lidé, kteří převážně natáčí celovečerní filmy, nikoliv seriály. Při přepisu na "modrý" disk se nic z těchto filmových kvalit seriálu neztratilo, obrazu a zvuku lze jenom málo co vytknout. V druhém případě je ale řeč o původním znění, nikoliv dabingu. Český dabing navzdory tomu, že má své zastánce a bývá díky výběru dabérů považován za kvalitní, slévá jednotlivé oddělené zvukové stopy do jedné. Navíc promluvy ne vždy sednou do úst a všechny idiomy jsou doslovně, a tudíž špatně přeloženy. Bohužel české titulky jsou pouhým přepisem, nikoliv novým překladem - a přidávají velkou spoustu gramatických chyb v podobě absentujících čárek (ve většině případů) anebo vybočení z vazby (v menšině).
Pokud si ale navolíte originální zvuk a obejdete se bez titulků, nebude vás - s výjimkou zrna v tmavějších pasážích - nic rušit. Obraz je ostrý, barvy jsou reprodukovány věrně, ostré přechody mezi světlem a stínem vyniknou. Zvuk zase jednak vytváří prostředí ve vší komplexnosti, a tak slyšíme i dílčí zvukové efekty, a mixu nelze nic vytknout. Jenom je nutné si uvědomit, že s přibývajícími epizodami čím dál tím slyšitelnější hudební a zvuková stopa byla tvůrčím záměrem, nikoliv nižší kvalitou první poloviny seriálu.
BONUSY:
Bonusová výbava Hannibala je příkladem, kdy kvalita předčí kvantitu. Množství materiálů je sice o poznání menší, než je tomu u konkurence (z poslední doby zejména Temný případ), ovšem ze čtveřice dokumentů se divák dozví vše podstatné a poznatky tvůrců jsou zajímavé i přínosné. Pravé hody (ehm) by ovšem měly přijít až s druhou sezónou, kde je hlavním chodem (ehm, ehm) dvouhodinový film o seriálu. Na rozdíl od zahraniční edice máme navíc u první sezóny vše pohromadě (dokumenty a nepoužité scény byly spolu s poslední epizodou přesunuty na čtvrtý disk). Jak bylo ale uvedeno výše, chybí dva audiokomentáře k první a poslední epizodě, což vzhledem k tomu, že jsou z nich kolegové ve svých recenzích nadšení, zamrzí. Marně budeme hledat i storyboardy k pilotu, které vedle obrázkových scénářů obsahovaly i náčrtky, text a diagramy.
A co nebylo spořádáno při přechodu na český trh? Čtveřice dokumentů, jedna vystřižená scéna a nepovedené záběry. Poslední dva jmenované můžeme přejít s tím, že ačkoliv nepovedené záběry jsou pro lidi s oblibou v černém humoru zábavné a scéna je interakcí mezi dvěma postavami zajímavá, o nic zásadního se nejedná. O making of ovšem něco takového neplatí, protože se dozvíme něco o původu seriálu (Hannibalovo znovuzrození, 11 minut), jídle (Chuť zabíjet, 15 minut), tricích (Efekty vraždy, 14 minut) a hudbě i zvuku (Symfonie jatek, 12 minut). Dokumenty sjednocuje důraz na médium, zachování tradic a zároveň odlišení se. Několikrát zazní, že tvůrci chtěli zůstat věrní rukopisu spisovatele Thomase Harrise, ale přitom vyplnit nezmapovanou část příběhu Hannibala. Snažili se dosáhnout filmové kvality, ale přitom v seriálovém formátu rozpracovat, co by s omezenou stopáží nebylo dost dobře možné. V Hannibalově znovuzrození se dozvídáme, jaká byla geneze celého projektu, přičemž producentka Laurentis hovoří o zachování literárních - dialogových - kvalit Harrisových předloh a tvůrci zase o ukázání Hannibala, jak nebyl portrétován. Chuť zabíjet ukazuje, jak byl přizván odborník na jídlo, který měl na starost nejenom přípravu pochutin, ale i výběr menu, které by nejlépe vyjadřovalo vztah mezi postavami.
V návaznosti na to se Efekty vraždy soustřeďují nikoliv na jídlo jako metaforu, ale na vize jedné ze dvou ústředních postav (a na to, jak triky přidávají na "production value"). Symfonie jatek ukazuje, jak byly subjektivizační postupy dosaženy za pomocí atonální hudby a zvukových efektů (a jak filmoví tvůrci přechází do televize, kde mají větší možnost experimentovat). Sjednocující rámec making of materiálů v podobě "návaznosti a odlišení se" totiž nepracuje jenom na rovině (a) literárních předloh a vyplňování mezer či (b) filmovosti seriálu a přitom většího pole pro experimentování a rozvíjení příběhu. Do popředí vystupuje i (c) formální experimentátorství (vize, zpětný chod mentálních projekcí, rozpad osobnosti vyjádřený netradičními hudebními a zvukovými postupy), ovšem s ohledem na narativní tradice. 
ZÁVĚR:
Magic Box v listopadu dělá radost především hororovým fanouškům, protože vedle seriálového Hannibala vychází v rámci katalogových titulů i Halloween II a Záhada Blair Witch. Jeden z nejlepších zástupců tzv. quality TV, kombinující prvky klasického a uměleckého vyprávění, navíc vychází mnohem lépe vybaven než jiný seriálový hit Temný případ. Přitomnost neodvysílaného dílu, explicitnější sestřih pěti epizod a hodina informativních (a česky otitulkovaných!) bonusů vynahradí absenci dvou audiokomentářů a galerie. Pokud druhá sezóna Hannibala nebude o nic ochuzena a (pokud) bude zpracována stejně pečlivě, bude se jednat o nejlepší seriálové blu-ray u nás. 
