Doktorka Eleanor "Ellie" Arroway (Jodie Foster) pracuje pro SETI, což je organizace pro hledání a pátrání po mimozemských organizacích. Už jako malá Ellie (Jena Malone) žijící se svým otcem Theodorem (David Morse) zachycovala amatérsky sestrojeným rádiem signály z okolních států a pozorovala hvězdy na noční obloze. Poté, co jí otec v pouhých osmi letech zemřel, zůstala Ellie sama a zasvětila celý svůj život kariéře a hledání "kontaktu". Poté, co nedostane na svůj výzkum podporu od vlády, pro kterou pracuje omezený pragmatik Drumlin (Tom Skerritt), pronajme si Ellie se svými nejbližšími obří teleskopy v Novém Mexiku a čeká na vysněný okamžik, kdy hradbu vesmírného ticha prolomí nějaký signál. Po čtyřech letech naslouchání se tak skutečně stane se sérií prvočísel a věci se dávají do pohybu. Stranou nezůstanou ani americký prezident Bill Clinton, představitel pentagonu Kitz (James Woods), křesťanský filozof Palmer Joss (Matthew McConaughey), s kterým si Ellie prožila krátký románek, a také výstřední a tajemný miliardář Hadden (John Hurt). Dostane se ale i na americkou veřejnost a představitelé nejrůznějších hnutí a sekt. Zemeckis s Kontaktem opravdu netroškařil a jeho inteligentní sci-fi je zároveň i disputací na téma vědy a víry, milostným příběhem, rodinným dramatem a částečně také pseudodokumentem, když zde manipuluje se záběry skutečného tehdejšího amerického prezidenta Billa Clintona, který si tu nevědomky "zahrál", podobně jako si jiní američtí prezidenti (Lyndon Johnson, JFK) zahráli v předchozím Zemeckisově veleúspěšném Forrestu Gumpovi. Kdybychom měli spočítat, kolik času tu stráví hlavní hrdinka ve vesmíru (a to kdo ví ještě jestli), zůstali bychom v řádu několika minut trvání jedné sekvence. Kontakt se totiž na rozdíl od Vesmírné odysey a z větší části i Interstellaru neodehrává hlavně mimo Zemi, ale právě na ní. Tím se podobně jako Blízká setkání řadí spíše k "reálnému" proudu sci-fi.
Samotná pasáž Ellieina vesmírného výletu červími dírami až na vzdálenou Vegu, která připomíná vesmírný Kubrickův trip a nebo aktuální odyseu galaktického Interstellaru, patří k vrcholům filmu, i když je tu chytře zpochybněno, zda Ellie neutrpěla v hvězdné "skořápce" halucinace, ve kterých se setkala s mrtvým otcem, který jí tlumočí mimozemská poselství. Jelikož je Kontakt ještě z éry, kdy filmovým trikům dominovala Lucasova triková dílna "Industrial Light and Magic", která si získala věhlas především druhým Terminátorem a Jurským parkem, filmový iluzionista Zemeckis tu pracuje s technikou Blue-Screen (podobně jako ve Forrestu Gumpovi), která vyžadovala od herce mimořádný cit pro fantazii a virtuální realitu ateliéru. Zemeckis nic neriskoval, když vsadil na jistotu v podání dvojnásobné držitelky Oscara Jodie Foster, která Ellie dala veškerou dravost agentky Starlingové a spolehlivě a přesvědčivě zahrála nejen své setkání s mrtvým otcem. A tak zatímco Jodie Foster, tehdy v pozici hvězdné megastar a vynikající herečky, unesla na svých bedrech celý film, za což si vysloužila nominaci na Zlatý Glóbus, ostatní jí zde snaživě přihrávali. A to včetně Matthewa McConaugheyho, který se ke hvězdné slávě a pilotování vlastní vesmírné lodi v Interstellaru teprve musel propracovat. Určitě ale poznáte řadu dalších tehdy ještě nepřehlédnutelných tváří, které dodávají Kontaktu jeho hvězdný "áčkový" lesk.
Kontakt tedy i přes řadu sentimentálních klišé a klasický americký patriotismus patří mezi inteligentní sci-fi dramata, nad jejichž myšlenkami a otázkami se zaobíráme dosud. Otázka, zda jsme ve vesmíru sami, a tvrzení, že pokud ano, pak jde o obrovské mrhání prostorem, které je mottem filmu, je stále nezodpovězena. Zemeckisův Kontakt vás přiměje o podobných věcech i nadále přemítat, což není na hollywoodský velkofilm vůbec špatné.
