Napadlo vás někdy, že andělé skutečně existují a částečně bdí nad našimi životy? Nad podobnou otázkou se před sedmi lety zamyslel nejprodávanější český spisovatel Michal Viewegh a napsal o tom novelu s názvem Andělé všedního dne. A jelikož jeho jméno je velkým tahákem na filmového diváka, bylo jen otázkou času, kdy se adaptace dočká i toto dílo. Ta doba nastala právě teď.

Průvodci příběhu jsou právě čtyři andělé (tři muži a jedna žena), kteří sestoupí na Zem, konkrétně do pražských Nuslí a okolí, kde mají hned několik úkolů. Někteří zdejší obyvatelé totiž dnes večer zemřou a je třeba, aby na ně dohlédli nebeští zmocněnci. Jejich očima tedy sledujeme osud instruktora autoškoly Karla, který žije v citově prázdném manželství s učitelkou Marií, jež si částečně kompenzuje smyslnými sny o své žačce Ester. Netuší ale, že ona právě pochovala manžela a nemá náladu se s nikým sbližovat. To Zdeněk se chce rovnou zabít, protože nejlepší kamarád mu přebral manželku, což těžce nese nejen on, ale také jeho ezotericky založená matka. Dokážou v takto nepříznivých podmínkách zůstat andělé jen nestrannými pozorovateli, nebo se pokusí chod věcí změnit?

Andělé všedního dne zůstanou už navždy v dějinách naší kinematografie jakožto první vieweghovská adaptace, jíž se chopila ženská režisérka. V tomto případě Alice Nellis, která patří k těm nejuznávanějším. A nutno říci, že po čistě řemeslné stránce to potvrzuje i tentokrát. Autorka moc dobře ví, co si může dovolit a její (zdravé a tvůrčí) sebevědomí je chvílemi opravdu fascinující. K vizuální stránce nelze mít větších námitek, neboť kamera Matěje Cibulky je naprosto perfektní a tvoří v rámci možností krásné obrazy.

Režisérka si navíc několikrát dovolí scénu zcela "zamrznout" a nechat postavy jen mluvit, což se u nás moc nevidí. Navíc se jí to daří na výbornou. Podobně skvělá je i hudba Michala Novinského, která patří k tomu nejlepšímu, co u nás v posledních letech vzniklo a mnohdy dosahuje vskutku světové úrovně. Zmínit se musí i nevtíravý a relativně dobře využitý product placement, což v našich podmínkách pořád není samozřejmost.

Excelentní je též obsazení, v němž všichni hrají naprosto famózně. Ať už mluvíme o skvělém Bolku Polívkovi, civilní a o to působivější Kláře Melíškové, přirozeném Vladimíru Javorském nebo tradičně spolehlivých Zuzanách Bydžovské a Kronerové, vždy musíme používat jen superlativy. Pokud si moc nepotrpíte na české hvězdně obsazené filmy, udělejte v tomto případě výjimku, protože každý představitel tu má svůj smysl a je vidět, že si na castingu dala Alice Nellis hodně záležet. Jedinou výjimkou je snad jen Vojtěch Dyk, který se do své role příliš nehodí a humor, který má jeho postava dělat, zoufale nefunguje.

Tím se pomalu dostáváme k tomu hlavnímu, co film trápí, a to je na naše poměry nepřekvapivě příběh. Ten sice vychází ze zajímavé a svým způsobem pořád originální premisy, jenže ta není ani zdaleka vytěžena. Úloha andělů je diskutabilní, když prakticky vše, co se stane, by se stalo i bez jejich přítomnosti, což ale mohl být tvůrčí záměr, nicméně ve filmu místy pouze odvyprávějí slovně to, co chvíli předtím vidíme ztvárněno, a to už problém je. O to větší je škoda, že tu nezůstaly jejich satirické glosy, které prý jsou v knize v hojném počtu.

Zamrzí i to, že je tu na malé ploše (stopáž je jen asi sedm minut přes hodinu a půl) poměrně dost postav, jejichž osudy se vlastně nikdy zcela neprotnou, čímž výsledek působí značně epizodicky a někdy i trošku vykalkulovaným dojmem, což také není dvakrát dobře. Osobně se navíc přiznám, že mi úplně nesedl sexuální podtext jednoho z příběhů, protože v kontextu takového tématu se mi tam něco podobného opravdu moc nehodilo. Snímku také dost chybí lepší pointa, neboť ta, co tu je, je taková nevýrazná a vlastně nijaká. Pokud tedy si z toho divák má odnést nějaké ponaučení, je velice těžké ho najít a pochopit.

Andělé všedního dne přes veškerou kritiku patří k těm lepším vieweghovským adaptacím, neboť našlápnuto mají velmi slušně, jen by potřebovali trošku promyšlenější a ne až tak povrchní příběh. Otázkou ovšem je, jak si povedou u diváků, protože ti, kteří budou čekat podobné "taškařice", jakými byli Účastníci zájezdu, Román pro ženy nebo Nestyda, budou zřejmě zklamaní, protože k těm má film, jenž se pokouší o trochu serióznosti, dost daleko. Tak s tím při případné návštěvě kina počítejte.

Oficiální trailer filmu Andělé všedního dne