Děj filmu, potažmo komiksu, je většině fanoušků nejspíše znám, takže stačí jen ve zkratce připomenout. Hlavní postavou je teenager Peter Parker (Tobey Maguire), který je zamilovaný do dívky, s kterou chodí do školy, a s kterou sousedí. Ta dívka se jmenuje Mary Jane (Kirsten Dunst). Při školní exkurzi ve vědecké laboratoři kousne Petera pavouk a od té doby se díky genetické informaci, kterou Peter kousnutím získal, začíná měnit - naštěstí nepřebírá fyzickou podobu pavouka, ale jen jeho vlastnosti. Otec (Willem Dafoe) jeho kamaráda Harryho (James Franco) je sám vědec a při jednom experimentu se z něj stane nebezpečné monstrum Green Goblin. Peter nyní už jako Spider-Man musí zastavit goblinovo řádění a přitom musí před svým okolím i dívkou, kterou miluje, tajit svou pravou identitu.
Jak jsem napsal již v úvodu, Spider-Man by se dal charakterizovat jako romantický komiksový film. Když si vedle něj postavíme jeho dva zřejmě nejslavnější kolegy, Batmana a Supermana a především jejich filmové verze, tu původní z roku 1978 a rovněž prvního filmového Batmana, zjistíme, že se synopse těchto filmů poměrně shodují. Ve všech vystupuje maskovaný a nadpřirozenými schopnostmi vybavený hrdina, který skrývá svou pravou identitu před svým okolím a miluje dívku, kterou však kvůli svému daru a prokletí nemůže mít. Komiksové charaktery i zápletky se vyznačují jasně rozdělenými rolemi a jednoduchostí.
Tohoto modelu se držel Richard Donner v prvním Supermanovi, stejně jako Tim Burton v Batmanovi (pravda ten byl poněkud temnější než pozitivně laděný Superman) a fungovalo to. Někde mezi nimi se drží Sam Raimi se svým Spider-Manem, aniž by bylo jeho pojetí tak temně laděné jako Burtonova futuristická vize Gotham City. Hrdina Spider-Mana v podobě Petera Parkera je mladší verzí Clarka Kenta, lidského alias Supermana. Oba spojuje to, že jejich lidské podoby jsou na první pohled neatraktivní, ňoumovské, což je dokonalé krytí jejich superschopností. Oba pracují v redakcích newyorských listů, Parker jako fotograf, Kent jako reportér. A oba milují nedosažitelnou dívku, která je zamilovaná do jejich heroických altereg.
Co oba filmy odlišuje zásadně, je doba vzniku a z toho plynoucí technická stránka. Zatímco triky u Supermana vznikly ještě v předdigitální éře a pracuje se v něm hlavně s modely a maketami, u Spider-Mana dominují jednoznačně počítačové triky. Spider-Man se tak prohání mezi "skutečnými" mrakodrapy daleko svižněji a efektněji než toporně působící Superman, jehož let vzduchem působil statickým dojmem, který se snažil zakrýt větrák rozevlávající jeho červenou pláštěnku. Po této stránce je Spider-Man o několik kategorií jinde. Na speciálních efektech pracoval veterán tohoto oboru John Dykstra, který pracoval například už na původních Hvězdných válkách.
Spider-Man výrazně pomohl kariéře Tobeyho Maguira, kterého jsme do té doby vnímali převážně jako charakterního herce z filmů jako Pravidla moštárny, ale také roztomile naivního mladíka z originální fantasy Městečko Pleasantville. Raimi pomohl Maguireovi proniknout do komerčních vod blockbusterových produkcí, přičemž si Maguire dokázal udržet své image roztomilého studenta. I když mu v době natáčení bylo už dvacet sedm, jeho mladistvý zjev mu bez problému umožnil vtělení do osmnáctiletého studenta Petera Parkera. V roli nesmělého a zakřiknutého, přitom vůbec ne hloupého mladíka je jedinečný a jde bezpochyby o jeho nejlepší a také nejznámější roli. Dívku jeho snů si zahrála Kirsten Dunst a herecká chemie mezí ní a Maguirem funguje bezvadně. Především jejich nesmělé námluvy jsou okouzlující včetně nezapomenutelné líbací scény v dešti (vrchol romantiky!). Výborně byl vybrán i Willem Dafoe do role ústředního Spider-Manova protivníka a hlavního záporáka Green Goblina. Dafoe je herec s dostatečně démonickým zjevem a charismatem, stejně jako hereckým umem. Výborné jsou jeho scény před zrcadlem, kde hraje obě stránky své osobnosti. V tom se jeho herecký výkon (a i tato scéna) podobá Glumovi rozmlouvajícímu se svým druhým já v Pánu prstenů: Dvou věžích. Svou pozici si zde uhájil i James Franco, v té době teprve vycházející herecká hvězda. Nebyl by to Raimi, aby tu v drobném cameu nenechal zahrát svého kmenového herce, Bruce Campbella, který byl Raimiho altergem v době vzniku jeho kultovní hororové sérii Evil Dead. V malé roličce pracovníka redakce nepřehlédnete ani Raimiho bratra Teda.
Ve Spider-Manovi je prostě vše tak, jak má být, včetně patriotického záběru americké vlajky v samotném závěru (abychom nezapomněli, že Spider-man je americký artikl). Jednička je průzračně čistým komiksovým filmem v té nejlepší možné podobě, s nezapomenutelnými scénami mezi Maguirem a Dunston, se skvělým záporákem, výbornými triky a u pokladen kin to ocenili i diváci. Komerční úspěch Spider-Mana dal zelenou dvěma pokračováním, opět s ústřední hereckou dvojicí a pod Raimiho vedením, z nichž každé bylo už ale o něco slabší než prakticky dokonalá a bezchybná jednička. 
