Přemluvit váhavého spisovatele, ze kterého tato kniha (názvem odkazující na píseň slavných The Beatles) udělala na sklonku osmdesátých let v Japonsku literární superstar, se podařilo až méně známému Anh Hung Tranovi. Režisér francouzsko-vietnamského původu (ověnčen mnoha cenami zejména za své dva předchozí filmy Vůně zelené papáje a Cyclo) v rozhovoru pro britský list The Guardian přiznává, že přesvědčit Murakamiho k poskytnutí práv na zfilmování částečně autobiografického díla nebylo vůbec jednoduché: "Poprvé jsme se potkali již v roce 2004. Haruki Murakami nám tehdy dal dvě podmínky: za prvé, že by si rád přečetl scénář, a za druhé, že by rád znal výši rozpočtu snímku." Režisér a producent filmu Shinji Ogawa, si následně po čtyři roky s autorem dopisovali, než konečně v roce 2008 získali jeho souhlas. V tu chvíli začali práce na přípravě filmu běžet naplno. Murakamimu se nicméně nelze divit, že tak dlouho otálel. Poměrně uzavřený autor se od prvního vydání knihy v roce 1987 stal v Japonsku natolik populárním, že před slávou, fotografy a novináři dokonce na několik let utekl do Evropy a Spojených států amerických. Ale i zde si postupně jeho kniha začala dobývat věhlasu. Nostalgický příběh o dospívání a ztrátě nevinnosti je zasazen do Tokia šedesátých let, které podobně jako jiné světové metropole zažívá studentské nepokoje. Vypravěčem a zároveň hlavní postavou je tichý a introvertní student literatury Toru Wanatabe (autorovo alter ego). Toho pojí zvláštní vztah k Naoko, osudové dívce jeho života a přítelkyni nejlepšího kamaráda z dětství Kizukiho. Během studií do Toruova života vstoupí temperamentní spolužačka Midori a Toru je náhle postaven před nelehkou volbu mezi minulostí a budoucností, mezi citem a odpovědností. Anh Hung Tran, vědom si faktu, že každý autor adaptující populární dílo vždy riskuje nevoli jeho věrných a oddaných fanoušků, slibuje, že bylo učiněno maximum pro zachycení veškeré křehkosti Murakamiho novely. "Toužil jsem po tom zfilmovat tento příběh první lásky již od roku 1994, kdy jsem jej poprvé četl. Jsem přesvědčený, že univerzální téma, které kniha přináší, bude promlouvat stejně silně k divákům, jako promlouvá ke čtenářům. Četl jsem mnoho jiných romancí, ale tato je něčím zvláštní. Je to příběh první lásky, kterou ztratíte téměř ve stejném okamžiku, kdy jste ji získali." Do většiny rolí režisér obsadil doposud nepříliš známé herce. Výjimkou je pouze Rinko Kikuchi, devětadvacetiletá herečka, která naposledy zazářila ve snímku Babel (neminula ji ani nominace na cenu Americké akademie za herecký výkon ve vedlejší ženské roli) mexického režiséra Alejandra Gonzáleze Iñárrita. O jejím obsazení měl Anh Hung Tran jasno už od začátku: "Právě role Naoko byla tou klíčovou. Nalézt pro ni vhodnou představitelku se mi jevilo jako zásadní pro celý film. Všechny ostatní postavy jsou poskládány kolem ní." V Japonsku měl film premiéru v prosinci 2010 a dočkal se víceméně vřelého přijetí - kritici nejčastěji hovoří o famózní kameře a výpravě, za pozornost stojí i fakt, že soundtrack má na svědomí Jonny Greenwood z Radiohead. Ostatní diváci měli šanci snímek zhlédnout zatím na mezinárodních filmových festivalech v Benátkách, Torontu a Dubaji. Do českých kin se film Norské dřevo dostane díky distribuční společnosti Aerofilms 10. února. Pro nedočkavce je určena předpremiéra, která proběhne 27. ledna v kině Lucerna na přehlídce soudobých japonských filmů.