Teprve s trojkou The Smithsonian se vrací něco z pravého Avengera a vy si říkáte, že to možná přece jen nebude tak zlé. Bude. Fury nebo The Winter Soldier jsou dva přeelektrizované tracky, při nichž na mysli vyvstává otázka, jestli jde stále ještě o hudbu. Připomíná to spíš Rosse z Přátel, když prezentuje své umění na piano. Jackman střídá momenty, kdy se z repráků valí zbytečně hlasitá akční témata houslí a plechových dechů, a úseky jako skladba Hydra, během nichž veškerý zvuk ve snaze o kontrast docela zaniká. Během poslechu se objeví celá řada nadějných okamžiků, které ale ovšem v několika sekundách semele beztvará masa. Soundtrack uzavírá skladba Captain America, která je paradoxně nejlepší na albu, a tak nezbývá než se zamýšlet, jak by to dopadlo, kdyby Jackman začal od konce.
Captain America OST je za dlouhé měsíce ten nejhorší soundtrack, co jsem slyšela. Povedenému filmu mnoho nepřidává, naštěstí není ani zvlášť rušivý, aby kazil výborný kus filmařské práce. Jako samotný na poslech je to katastrofa, která se při opakovaném poslechu mění v něco, pro co už nenacházím slov.
Album: Henry Jackman - Captain America: The Winter Soldier OST
Celkový čas: 1:14:32
Skladby: Lemurian Star // Project Insight // The Smithsonian // An Old Friend // Fury // The Winter Soldier // Fallen // Alexander Pierce // Taking a Stand // Frozen in Time // Hydra // Natasha // The Causeway // Time to Suit Up // Into the Fray // Countdown // End of the Line // Captain America.