Ceny české filmové kritiky: Hořící keř a zamrzlé vody výročních cen

Vydáno: 26.01.2014 07:00 - | foto: HBO

Ceny české filmové kritiky opanovala původně minisérie HBO Hořící keř, která z deseti nominací proměnila sedm. V hereckých kategoriích neodešly s prázdnou filmy Jako nikdy a Klauni.

Ceny české filmy kritiky vznikly před čtyřmi lety jako reakce na upadající úroveň Českých lvů, jichž byly původně součástí. Mezi nejčastější výtky Vachlerovy výroční akce patřila nedůstojnost slavnostního večera, kterému dominovaly spíše exhibice moderátorů a trapnohumor než důraz na oslavu české kinematografie, a netransparentnost hlasování, kdy nebylo jisté, jestli všichni členové poctivě zhlédli vše.

Druhá zmíněná chyba byla kritiky vyřešena zveřejňováním toho, kdo pro co hlasoval. Neodpadl tím ovšem problém vyzdvihování několika málo titulů, které se opakují ve všech nominovaných kategoriích. Naopak se ukázalo, že Česká republika je kinematografií malého národa, kde ročně vznikne sice pár desítek filmů, ale z těch jenom pár stojí za pozornost. Letos absurditu požadavku na akcentování opomíjených děl zcela obnažila dominance Hořícího keře, účelového sestřihu minisérie, který byl nasazen do kin z toho důvodu, aby mohl získávat ceny.

Fotografie z filmu / Jako nikdy

Na Cenách české filmové kritiky se nedočkal nominace pouze v jedné kategorii, a to dokumentární. Vyzdvihnutí diváky opomíjené dvojice klubovek Klauni a Jako nikdy působí spíš jako konsenzus "nevypadalo by dobře, kdyby jeden snímek získal vše". A vzhledem k tomu, jak je veřejností nahlíženo na kritiku, návštěvnosti evropsky vyhlížejícím projektům Zdenka Tyce a Viktora Tauše přiliš nepomůže, pokud vůbec.

První a s Českými lvy nejčastěji spojovaný nedostatek Ceny české filmové kritiky vyřešily snahou o serióznost, která nakonec vedla k monotónosti večera, opomenutím reflexe úlohy kritiky (či alespoň osvětlení náplně této profese) a "politizací" celé události. Po Vetchém, který svou roli moderátora nezvládal, a Geislerové, které metahumor vztahu kritiků a filmařů nevycházel, padlo rozhodnutí na Václava Moravce.

Fotografie z filmu Show! / Show!

Zatímco při loňském ročníku politiku zmiňovali nezastavitelní předávající, protože se ceremoniál konal ve stejný den jako vyhlášení výsledků prezidentských voleb, letos to bylo na moderátorovi. Jeho vstupy, které byly minimální, nepostrádaly vtip, ale ten nepřekračoval hranici komunální satiry a narážek pro zasvěcené. Potvrdilo se, že máme sice profesionální moderátory, kteří zvládají živý přenos, ale chtělo by to někoho nového, kdo zatím nemá vypěstovanou machu.

Někoho, kdo večer víc přiblíží kombinaci drzosti, atraktivní pro publikum u televizních obrazovek, bez upozadění profesního uznání po vzoru Zlatých glóbů či Oscarů. Pak by Ceny české filmové kritiky nezůstaly pouze u neurážející sedmdesátiminutové podoby s vkusným uchopením (medailonky, sestřihy za loňský rok i vzpomínání na zesnulou osobnost či změny v kinematografickém průmyslu) a akceptovatelnou podobou večera.

NEJLEPŠÍ FILM