Snyderova "Třístovka" byla překvapivým hitem, který byl navštěvovaný navzdory stanovené vysoké hranici přístupnosti. Vedle efektivní trailerové kampaně za to nejspíš vděčila tomu, že velmi věrné adaptace komiksových děl Franka Millera byly nesmírně populární, a to díky o rok mladšímu Rodriguezově Sin City - Město hříchu. Trend vysoce stylizovaných a mládeži nepřistupných komiksovek se ale vyčerpal, resp. byl nahrazen snahou o přenesení superhrdinů do našeho světa na straně jedné (DC) a o sebeuvědomělou rodinnou zábavu a předem promyšlený seriál na straně druhé (Marvel). Přijít mezi tato dvě převládající pojetí s pokračováním přebírajícím postupy svého zdrojového média a bez původního režiséra se může zdát jako producentská sebevražda, ale z diváckého hlediska může jít pro svou výlučnost o dostatečně ozvláštňující podívanou. Trailerová kampaň na 300: Vzestup říše se čtyřmi dosavadními upoutávkami byla ideální pro ty, kdo rádi hrají hru "Poznej 10 rozdílů", protože nejenom že jednotlivé trailery od sebe byly téměř nerozlišitelné (první od druhého, třetí od čtvrtého), ale zároveň se až příliš snažily evokovat použitím voice-overu a ikonicky zpomalených výjevů promo "jedničky".
Spot se ale liší, protože na místo epické hudby a komentáře mimo obraz (či dvou paralelních linií - spartské a peršanské) přichází s vhodně zvoleným písničkovým podkladem. A na ploše třiceti sekund nestihne být vršení zpomalených záběrů ubíjející svou manýrističností. Skeptičtější divák by ale mohl namítnout, že se od "inspirování" se trailerovou kampaní na první 300 přešlo k Strážcům, u nichž taktéž skvěle fungovalo užití efektivní písně ve spotech a trailerech. Zda-li bude tento návrat k opuštěné poetice dostatečně ozvláštňující po dobu celých dvou hodin a zda-li se bude svou kvalitou blížit Snyderovým "komiksovkám", zjistíme v březnu v kinech. 
