Gremlins byli natočeni v první polovině osmdesátých let, což byla doba mimořádně vhodná pro vznik podobných filmů. Hollywoodu tenkrát neoficiálně, ale prakticky vládli dva muži: George Lucas a Steven Spielberg. Zvláště vliv druhého z nich, amerického "zázračného dítěte" byl obrovský a v případě Gremlins i rozhodující. Byl to právě Spielberg, který pod hlavičkou své vlastní produkční společnosti Amblin Entertaiment  jako "executive producer" rozhodl, že se scénář Chrise Columbuse (pozdějšího tvůrce filmů Sám doma a Sám doma 2: Ztracen v New Yorku) natočí, a pro režii si vybral Joe Danteho, který měl zkušenosti s hororem i komedií.
Byl to především obrovský úspěch Spielbergova filmu E.T. - Mimozemšťan, který dal zelenou projektům s fantastickými náměty, které byli primárně orientované především na mladší publikum, zhruba ve věku čtrnácti let. Právě pro tuto cílovou skupinu jsou určeni i hororově ladění Gremlins. Joe Dante v té době patřil mezi skupinu tvůrců, kam bylo možno počítat ještě Roberta Zemeckise, Rona Howarda a Tima Burtona, kteří byli Spielbergem silně ovlivněni a často své filmy natáčeli právě pod jeho produkčním dohledem. Mimochodem, dnes patří Joe Dante z bývalé Spielbergovy "produkční dílny" asi mezi nejméně známá jména, každopádně v době, o které se referuje, tomu tak nebylo. Všichni zmínění tvůrci měli v podstatě stejnou startovní pozici.

Gremlins se odehrávají ve stylizovaně působícím typickém americkém maloměstě, mohli bychom napsat "zapadákově", v době vánočních svátků. Jeho obyvatelé jsou typickými představiteli obyčejných, ničím nevynikajících jedinců, kteří zde prostě jen žijí. V centru zájmu zde stojí rodina Peltzerových.

Otec rodiny Rand (Hoyt Axton) je obchodní cestující a soukromý vynálezce, paní Peltzerová (Frances Lee McCain) ženou v domácnosti, jejich syn Billy (Zach Galligan) pracuje u přepážky v bance, stejně jako dívka Kate (Phoebe Cates), mezi nimiž se v průběhu snímku vytvoří romantické pouto. Právě otec rodiny pořídí synovi k vánocům netradiční dárek, který koupí od starého obchodníka (respektive jeho syna) v čínské čtvrti: malého, ale živého "mončičáka" Mogwaie, kterému říkají Gizmo (čudlík, čudla). Gizmo je roztomilý společník, ale musí se při jeho péči dbát na tři základní pravidla, která nesmí být porušena.

Gremlins jsou ve své první polovině lehce ironickým portrétem typicky amerického maloměsta s až burtonovsky groteskně obyčejně působícími lidičkami á la Střihoruký Edward. Ve druhé polovině, kdy z roztomilého Gizma začnou "vyskakovat" jeho už né tak roztomilí kolegové, pak Gremlins dostávájí tu správnou šťávu a poté, co se zakuklí a z kokonů se vyklubou už "updatovaní" Gremlini, nabere film ještě o něco větší otáčky. Přístupnost filmu, která je u Gremlins ratována značkou PG-13 (tedy pro děti v doprovodu jejich rodičů), jejíž vznik prakticky Gremlins iniciovali, znamená, že tu jsou scény poněkud nevhodné pro dětské diváky, nikoliv však nepřístupné.

Celé ladění Gremlinů je lehce podvratné, ale v zásadě stále středostavovsky americky neškodné. Každopádně scény se zmutovanými příšerkami patří ve filmu k těm nejlepším a nejzábavnějším, především pak samotné finále při promítání Gremliny "oblíbenou" Disneyho animovanou klasikou Sněhurka a sedm trpaslíků. V ději filmu najdeme mimochodem celou řadu odkazů na známá i méně známá filmová díla, která vhodně "komentují" dění v Gremlinech.

Právě vhodná doba a konkrétně rok uvedení 1984 znamenal, že se Gremlins (kteří byli mimochodem uvedeni ve stejný den jako jiný velmi komerčně úspěšný trhák toho roku, Krotitelé duchů) s poměrně malým rozpočtem stali čtvrtým komerčně nejúspěšnějším filmem roku a jejich tržby překonaly v Americe hranici sta milionů dolarů. Slušný úspěch pro takto "malý" film. Takto výrazně pozitivní divácký (ale i kritický) ohlas v podstatě nastartoval další vlnu podobně laděných filmů s malými příšerkami, které páchají lidem škodu.

Více než herci jsou pochopitelně v takovémto filmu důležité speciální efekty. Zde konkrétně loutky a jejich vedení, které měl na starosti tvůrce zvláštních efektů a pozdější tvůrce Mouchy Chris Walas. Phoebe Cates a Zach Galligan představující ústřední pár byli typickými méně známými americkými herci, které vyprodukovala osmdesátá léta: sympatickými, leč nevýraznými, vhodně tvořící "pozadí" pro neplechy malých příšer. Samotné slovo "Gremlins" nebylo vymyšleno speciálně pro film (a je o tom v něm i zmínka), ale v době druhé světové války. Mechanické poruchy u letadel byly v žertu sváděny právě na "Gremliny".

Z celé řady podobně orientovaných filmů můžeme zmínit například sérii béčkově točených Critters nebo Ghoulies. Dante pak po šesti letech natočil ještě přímý sequel Gremlins 2: Nová generace, který však již tak úspěšný jako jednička nebyl. První Gremlins jsou stále vtipným a příjemně netypickým vánočním filmem i dnes.

Originální trailer filmu Gremlins