Peter Jackson si vydobyl špičkovou pověst tolkienovského adaptátora svou filmovou trilogií o Pánu prstenů. S adaptací Hobita se proto logicky vydal ve stejných stopách, co se týče jeho rozdělení na tři části. Jenže zatímco knižní předloha Pána prstenů je rozdělena na tři části a filmově jí proto tři díly sedí (což neznamená, že se ve filmové adaptaci nemuselo krátit), Hobit je oproti Pánu prstenů tenká knížka pro děti a její rozdělení na tři velké, epické filmy se zdá na první pohled absurdní. Jenže, Jackson správně odhadl choutky celého filmového světa a proto jim vyšel vstříc s velkoryse pojatou adaptací a také mu velká plocha umožnila patřičně si se všemi "drobnostmi" Hobita vyhrát a potěšit tak především ty skalní "hobitofily".Hobit: Šmakova dračí poušť začíná přesně tam, kde jsme před rokem naše hrdiny viděli naposled, tedy před výhledem na Osamělou horu, kterou v prvním díle na začátku obsadil ohnivý drak Šmak. Třináctičlenná trpasličí skupina spolu s hobitem Bilbem (Martin Freeman) a čarodějem Gandalfem (Ian McKellen) pokračuje ve své cestě. Po návštěvě u Medděda (Mikael Persbrandt), kožoměnce, který jim poskytne útočiště a pomoc před pronásledováním skřety se od skupiny oddělí čaroděj Gandalf, který se vydává na svou vlastní misi.
Trpaslíci s Bilbem se vydávají do temného hvozdu, který stojí mezi nimi a cílem jejich cesty, Osamělou horou. V něm jsou trpaslíci zajati elfy, kteří je odvlečou do svého sídla. S pomocí Bilba se jim podaří elfům utéct a dostanou se do jezerního města, kde jim dělá průvodce lodník Bard (Luke Evans). Ke slovu se však výraznou měrou dostává i elf Legolas (Orlando Bloom) a elfka Tauriel (Evangeline Lilly). I s jejich pomocí se nakonec podaří družině úspěšně dostat až k cíli a k draku Šmakovi. Čaroděj Gandalf mezitím poznává na vlastní kůži, že situace ve Středozemi je daleko vážnější, než si kdokoli z družiny myslel a setkává se osobně face to face s mocí sílícího temného pána Saurona. Druhá část filmového Hobita je dějově o něco nabitější než ta první a na scénu se sem dostává několik nových postav stejně jako "starý známý" Legolas (i ve stejném obsazení) z Pána Prstenů. Těmi novými postavami jsou jednak Medděd schopný měnit se z člověka v zuřivého medvěda, a potom také muž jménem Bard, který obývá jezerní město a pomáhá družině. Elfy zastupuje již zmíněný princ Legolas a elfka Tauriel, která sem podobně jako Arwen v Pánu prstenů vnáší trochu toho zdravého milostného napětí. Kromě Legolase se totiž líbí i jednomu z trpaslíků, Kilimu (Aidan Turner). Hlavní postavou je zde, i přesto, že se objeví až na konci, chytrý, ale podobně jako trpaslíci ješitný drak. Naštěstí je zde také podobně mazaný hobit Bilbo, bez něhož by celá výprava nejspíše už dávno ztroskotala.
Přestože je filmové tempo druhého dílu Hobita strhující a celá záležitost je patřičně dynamická, nenabízí opravdu nic, co bychom už buď v prvním dílu Hobita, nebo v Pánu Prstenů neviděli. Všechny klíčové a dílčí scény jsou natočeny opět brilantně (což ještě zesiluje použitá HFR /high frame rate/ technologie), ať už je to útok pavouků v temném hvozdu, či skvěle natočený úprk trpaslíků v sudech, ve kterých se to akcí jen hemží. Zklidnění pak přináší komornější scény z jezerního města. Výborně funguje i samostatně rozvíjená osamělá Gandalfova výprava za poznáním. Nicméně to všechno jsme již v trochu jiné podobě viděli v Pánu prstenů a především už víme, kam to celé spěje, neboť trilogii Pána Prstenů už známe. Tím pak ztrácí děj Hobita, alespoň co se týče linie s nabývající hrozbou Saurona, na překvapivosti. Očekávaným vrcholem pak měl být (a tuto roli i splnil) závěr s drakem Šmakem. On je tím nezbytným novým prvkem a v druhém díle Hobita tím vůbec nejzajímavějším. V originálním znění jeho impozantní zjev doplňuje v charismatický celek hlas anglického herce Benedicta Cumberbatche.
Hobit: Šmakova dračí poušť má zkrátka o něco sevřenější podobu a dramatičtější spád než první díl, v jednotlivých scénách je brilantní, přesto jako celek především v druhé polovině střídáním akce a klidnějších pasáží už poměrně stereotypní a "malinko" nudný. Dobrý dojem ale zanechá samotný drak Šmak, kterému patří poslední okamžiky filmu. Je jasné, že vše bude vrcholit až v posledním díle a Hobit: Šmakova dračí poušť je tedy podobně jako Pán prstenů: Dvě věže jen "nezbytným spojovacím můstkem" mezi prvním a třetím dílem. Rozhodně ale obstojí i jako samostatný film a stále je (po většinu filmu) na co se dívat.
