A v ní na to jde důmyslně. Za necelé tři minuty neuslyšíme ani jednu japonskou větu v podobě dialogu, monologu či komentáře postavy/vypravěče mimo obraz. Sází se na působivost obrazu, která je v první části umocňována vloženými mezititulky, jež prostřednictvím citací z recenzí upozorňují na kvalitu animace. Do toho po celou dobu zní píseň Hikoki Gumo, která byla napsána a nazpívána talentovaným umělcem Yumingem před čtyřmi dekádami. V druhé části je snímek propagován prostřednictvím jména Hajao Mijazakiho. Režisér a scenárista, který je spojován se slavným animačním studiem Ghibli, se stal inspiračním vzorem pro lidi z Pixaru a jeho dřívější tvorba kombinující komplexní prokreslení fikčního světa s významovým (často ekologickým, prorodinným apod.) přesahem dovedla k anime spoustu asiofilů. Přes všechnu tu vizuální krásu a zdůrazňování kvality (citacemi recenzí, odkazováním se na předchozí filmařovu tvorbu a jeho pověst jako značky) není z upoutávky patrný příběh. Kaze tachinu by ve vyprávění mělo smíchat skutečné osudy návrháře letadel Džíro Horikošiho a básníka Tatsua Horiho. Na upoutávku se můžete podívat níže, do diskuze nám napište, jestli si myslíte, zda-li Hajao Mijazaki získá Oscary - a pokud, tak jestli za zásluhy, nebo zaslouženě za Kaze tachinu, které se ve své domovině udrželo po devět týdnů na vrcholu žebříčků návštěvnosti.