Každý národ má nějakou tu kulturní, případně sportovní oblast, na níž je hrdý a do značné míry si na ní zakládá a pokud jsou v ní jeho zástupci neúspěšní, těžko to nese. U nás jsou to třeba fotbal a hokej, v Itálii a Španělsku motosport a v USA mimo jiné breakdance. Ten tam vznikl společně s hip hopem, s nímž je neodmyslitelně spjat a pro některé b-boys a b-girls (tak se těm, co ho provozují, říká), je smyslem života.

Ti nejlepší se každoročně utkávají v tzv. Battle of the Year (zkráceně BOTY), která je pro ně něčím podobným jako olympiáda. Jenže celých patnáct let už nevyhrála čistě americká skupina, což je pro tamější producenty ostuda. Proto se jeden z nich rozhodne, že tomu udělá přítrž a najme si odepsaného, leč schopného trenéra, který by měl vybudovat tým z dvanácti výtečných tanečníků, které ale spíš než vítězství a úspěch zajímá vlastní ego. Na přípravu má navíc pouhé tři měsíce, takže ho čas dost tlačí. Jak si poradí?

Ne, to skutečně není legrace. Synopse snímku Battle of the Year je takhle prostinká a stejně prostinký je celý film. Pokud jste viděli jedno jediné klasicky střižené hollywoodské sportovní drama, máte představu, jakým stylem je to celé zrealizováno a natočeno. Rozdíl je pouze v tom, že v centru dění stojí místo srdnatě bojujících sportovců tanečníci breakdance.

Scénář diváka vskutku ničím nepřekvapí. Chcete dříve úspěšného a dnes odepsaného trenéra, jehož kariéru zastavila rodinná tragédie, po níž se utápí v alkoholu? Máte ho mít. Chcete partu několika egoistů, kteří zdánlivě nedokáží utvořit fungující tým? Máte ji mít. Chcete, aby mezi dvěma nejlepšími členy byl konflikt z dávné minulosti? Máte to mít. Chcete, aby trenéra nikdo nerespektoval a nakonec za něho všichni bojovali? Máte to mít. A mohl bych pokračovat dál, protože tohle je ukázka té nejryzejší žánrovky, jakou si jen dovedete představit. 

Málo známý režisér Benson Lee tak od začátku musí hrát s odkrytými kartami, což v případě tohoto žánru není vůbec nic jednoduchého. Jediné, co nejen laického diváka zaujme, jsou vskutku prapodivné a originální taneční figury a s nimi související různorodá a do detailu propracovaná choreografie. Je opravdu fascinující, že někdo se dokáže ohýbat jako proutek, točit se na hlavě a dělat to tak, aby to souznělo s hudbou. Jenže jen tohle k úspěchu nestačí a navíc se to brzy okouká.

Bohužel je to celé strašlivě předvídatelné, takže jen čekáte, kdy se začne naplňovat šablona a egoisté, kteří se nemohli vystát, se začnou plácat po ramenou a stávají se z nich přátelé. Vzhledem k tomu, že Lee obsadil snímek povětšinou neznámými tvářemi, které sice umějí breakdance, ale s herectvím si netykají, dochází k tomu, že všichni jsou buď nevýrazní a zaměnitelní, nebo naprosto strašní (zářným příkladem budiž nesympatický Chris Brown), tudíž tu jen velmi těžko najdete postavu, s kterou byste soucítili, případně si ji nějak zvlášť oblíbili.

Jedinou výjimkou je snad Josh Holloway (aka Sawyer z Lostu) v titulní roli zkrachovalého trenéra s těžkým životním traumatem. Ten nepostrádá charisma, a ač jeho charakter projde očekávanou proměnou a v podstatě nemá co hrát, je to sympaťák každým coulem a jen on udrží dost kolísavou diváckou pozornost po celou dobu. To, že musí pronášet pro neamerické publikum směšné patetické proslovy, není jeho vina a nutno říci, že s s tím popral se ctí. 

Když už jsem nakousl typický americký patos, napíšu jen, že po většinu stopáže, které by mimochodem prospělo zkrácení o dobrých dvacet minut, je jakž takž snesitelný, s blížícím se koncem však dialogy prostupuje čím dál víc a je ho až přes míru. Skutečnost, že celou dobu hraje v pozadí moderní hip hopová a housová hudba, asi nemusím zmiňovat.

Absolutně netuším, jak rozšířená je v našich končinách komunita b-boys a b-girls, proto nejsem schopen říci, zda má uvedení snímku Battle of the Year do tuzemských kin smysl. Pro drtivou většinu publika jde totiž o chvílemi zajímavý (z hlediska tanečních figur), po většinu času však nudný film, jenž nemá co nabídnout a oslavuje životní styl, který je asi mnohým našincům zcela cizí. Pokud tedy nepatříte k vyznavačům breakdance, s návštěvou tohoto filmu si nemusíte dělat starosti.

PS: 3D, v němž je snímek uváděn, je zhola zbytečné a zásadně nevynikne vůbec nikdy. Takže další prvoplánový marketingový tah.

Oficiální trailer filmu Battle of the Year