Řekněme si to narovinu, letos sci-fi elektro soundtracky prostě frčí. Možná si vzpomenete na Nevědomí, Světovou válku Z nebo Elysium. Gravitace v tomto směru zachází ale ještě mnohem dál. Teprve šestatřicetiletý Steven Price se ve své kariéře zatím věnoval spíš hudbě ostatních skladatelů, než aby komponoval sám. Fungoval jako hudební editor pro takové velikány jako David Arnold, Hans Zimmer, Patrick Doyle, James Newton Howard nebo Howard Shore. Gravitace je tak teprve jeho třetí sólovou prací. A je nutno podotknout, že si s ní dal hodně práce.

Stopáž jednasedmdesáti minut otevírá skladba Above Earth, jež vytváří základy napínavé atmosféry, kterou si soundtrack udrží až do samého závěru. Price v tracku zdrženlivě servíruje hlavní téma, které promlouvá něžným ženským hlasem. Trochu do varu vás přivede už dvojka Debris, v níž tančí smyčce se syntetizátory bláznivé sólo. To se omezuje na několik jednoduchých melodií a více sází na dynamiku. Následující The Void a Atlantis se drží víceméně ve stejných kolejích, jen s ubíhajícími minutami soundtrack ještě více přitvrzuje.

Výrazně melodičtější pasáž přijde s trackem Don’t Let Go, kde tesklivé smyčce na pozadí vokálů vytváří pozoruhodnou kompozici, z níž jasně cítíte, že není z tohoto světa. Vlastně celé album se pohybuje v horizontu něčeho nadpřirozeného, melancholie dýchá z každého tónu, zároveň se ale nebojí dramatizace hraničící s agresivitou. Několik motivů s Don’t Let Go se znovu objevuje také ve skladbě Tiangong, která upouští od elektroniky, aby dala vyniknout zvuku klasického orchestru. Ta samá lehce modifikovaná témata pak nabízí i předposlední Shenzou, která v závěru nenechá posluchače upadnout do otupělosti, zejména když skladba vrcholí spolu s velkým důrazem na sbory. Shenzou lze snadno označit za třešničku na tomto soundtracku. Poslední track s názvem Gravity už s dynamikou zůstává při zemi a jenom variuje, co už zaznělo v průběhu alba.

Steven Price - Shenzou  Steven Price vystavěl soundtrack na elektronice, což je v dnešní době neomezených počítačových možností trochu sázka na divokou kartu. Stačil už ale nasbírat v branži filmové hudby tolik zkušeností, že se nenechal strhnout a soundtrack vystavěl filmu přesně na míru. A proto v něm tak perfektně funguje. Místy dokonce odkazuje na kultovní score Jamese Hornera pro Apollo 13, což působí více jako pocta skvělému OSTčku než jako snaha něco okopírovat.

Na poslech bez vizuálního doprovodu už Gravity OST trochu kulhá. Najednou se stopáž zdá přemrštěná a občas trvá dost dlouhou chvíli, než se ze změti neuchopitelných nápěvů vynoří něco nápadnějšího. Přesto však album natolik kontrastuje s masou uniformních soundtracků, které se na nás valí s každou další premiérou, že rozhodně stojí za to, aby dostal šanci.

Album: Steven Price – Gravity OST
Celkový čas: 71:44
Skladby: Above Earth  // Debris // The Void // Atlantis // Don't Let Go // Airlock // ISS // Fire // Parachute // In the Blind // Aurora Borealis // Aningaaq // Soyuz // Tiangong // Shenzou // Gravity.