Všechny díly Hobita, prequelu trilogie Pán prstenů, zatím přišly na 676 milionů novozélandských dolarů (tj. 561 milionů amerických). Uvedená částka ale není konečná, protože se týká pouze výdajů do konce března tohoto roku, a tak je třeba ještě připočíst další peníze investované do post-produkce a marketingu a naopak odečíst skoro sto milionů dolarů (přesněji 98 mil.) jakožto daňovou úlevu za natáčení na Novém Zélandu.

Při zjištění výše sumy je ale třeba mít podobně jako u Superman se vrací na paměti, že rozpočet se nafouknul kvůli několikaletým oddalovaným přípravám, které byly v tomto případě zbržďovány spory o práva mezi společnostmi New Line Cinema a MGM a žalobou od posledního přeživšího Tolkienova dědice Christophera, který za Pána prstenů požadoval 150 milionů dolarů.
Je ale 561 milionů (plus marketing a post-produkce, mínus slevy na dani) tak závratnou částkou pro celou trilogii, jak se snaží namluvit jiné zpravodajské weby? Ponechme teď stranou, že Hobit: Neočekávaná cesta jenom v kinech utržil přes jednu miliardů dolarů celosvětově, a tak by náklady měly být už teď pokryty (a obří zisky zaručí druhý život všech tří filmů na nosičích pro domácí kino a tie-in produkty). Při rozdělení zmiňované částky na každý díl se nebudeme pohybovat výrazně nad průměrem hollywoodské blockbusterové produkce, spíše pod ní (vždyť jenom Neočekávaná cesta přišla na míň než letní komiksové adaptace posledních několika let).

I při porovnání s produkcemi, kdy se i kvůli úsporám (ušetří se za lokace, hvězdné manýry herců jsou tlumeny smlouvami, méně důležité scény natáčí levnější další štáb atd.) natáčí vše najednou, nevychází Hobit jako ten nej. Dvojka a trojka Pirátů z Karibiku přišla se započtením inflace na téměř šest set milionů (bez ní sice na 450, ale stále jde o dva oproti třem snímkům, které do konce letošního března přišly s odečtením slev na dani na 463 milionů - a Jack Sparow přitom neexperimentoval s 48fps a nebyl trojrozměrný).

Apokalyptické vize Hollywoodu, kdy je všechno dražší a méně komerčně i kriticky úspěšné, protože z kontextu vytržené (Hobit sice nebyl takový sukces jako Pán prstenů, ale ten nemusel čelit dominanci superhrdinských komiksovek), jsou čtenářsky atraktivní. Přínosné rozhodně nejsou, alespoň ne fakticky.  A když jsme u faktů, Šmakova dračí poušť má českou premiéru stanovenou na 12. 12. 2013 a Tam a zase zpátky o rok a šest dní později.