Film, který byl často nálepkován jako milník kinematografie, se spojil s technologií se stejnými ambicemi. Ozkoušet si teď můžete třeba to, jak se chodí v modrém těle nebo jak je cítit flóra na Pandoře. Naše dojmy si přečtěte zde.
V květnu jsme psali o první prezentaci technologie 4DX, tedy něčeho, co je pro mnohé dalším logickým krokem ve vývoji filmového průmyslu. Pro druhé je to naopak pouťová atrakce, která už má s tradičním stříbrným plátnem pramálo společného. Ovšem k důkladnému zhodnocení je třeba celý film, pro což je
Avatar ideálním kandidátem.
Cameronův hit z roku 2009 plnil 3D kinosály tak, až praskaly ve švech, tudíž je solidním průvodcem i pro čtvrtý rozměr. Avatar skutečně létá, padá, kropí vodou a vlaje ve větru, takže pokud si někdo chce vyzkoušet všechno, co technologie nabízí, má šanci.
I když náš report pravděpodobně nebude tak interaktivní, jako sál pro 4DX projekce, pokusíme se vám přiblížit alespoň to základní, co vás může v rozhoupané sedačce čekat. Technologie 4DX slibuje, že zaútočí téměř na všechny smysly, což s větším či menším úspěchem splňuje. Čekat můžete několik druhů efektů:
Pohyb
Nejdominantnější „speciální efekt“ je samozřejmě pohyb, který se vyskytuje v rozmezí od mírného drkocání po kymácení se ze strany na stranu. Některé pohyby příjemně dokreslí děj, jako je třeba nepatrné škobrtnutí Jakeova vozíku nebo dupot pandorské zvěře, něco naopak vyloženě ruší. Do druhé skupiny patří třeba nepříjemné natřásání při jízdě na mimozemském koni nebo podivné kymácení během kmenových rituálů. Většina efektů stojí tak někde mezi oběma extrémy. Nepřipomíná ani návštěvu předražené Matějské, ale zároveň diváka do děje nevtáhne. Důkazem tomu buď opravdu dobré scény ve vzduchu, kde vás kromě zdvihů a nahýbání čeká i vítr. Tohle spojení funguje opravdu realisticky, ale z toho, co se skutečně děje na plátně, budete vnímat tak polovic.
Sedačky kromě pohybu nabízejí i nevyžádanou masáž orgánů, kterou lze nejlépe přiblížit jako kopance neukázněného diváka v řadě za vámi. Každý pád je pak opravdu „na vlastní kůži“, jestli je tenhle efekt zrovna vítaný, to už je jiná. Všechny pohyby se ale odehrávají na vteřinu přesně, takže obavy ze špatné synchronizace nejsou potřeba. Občas se ale naskytne scéna, kdy není úplně jasné, k čemu všechno to hýbání přiřadit. Kupříkladu první setkání Jakea s plovoucím Avatarem ve mně pořád budí pocit, že celý sál kmital úplně zbytečně.
Vítr
Z efektů zastupujících vítr jsem měla obecně největší strach - obzvlášť, když větrný poryv v úvodní scéně prakticky překřičel i odporný český dabing. Práce se vzduchem byla nakonec překvapivě povedená a vzhledem k počtu leteckých scén i hojně používaná, ať už šlo o klasický vítr nebo silné poryvy z trysek umístěných o sedadlo níž. Jediný opravdu nepříjemný efekt vychází za rušivého sykotu z trysek na opěradle vlastní sedačky. Cosi, co má simulovat svist letící kulky nebo úder v boji, je ve skutečnosti ideálním spouštěčem infarktu, obzvlášť pokud si na trysku omylem položíte hlavu.
Vůně, blesky, voda a jiné fíčury
Pokud vás zajímá, jak „voní“ Pandora, pak trochu jako umělá hmota. Pach není obecně častým vjemem, alespoň co se
Avataru týče. Rozhodně se ale objeví dopředu avizovaná voda. Z vlastní zkušenosti nemůžu potvrdit zvěsti o intenzivním kropení a rozmazaném make-upu. Vodní radovánky tu proběhnou spíš jen tak mimochodem a formou vzdáleného rozprašovače. Zajímavým efektem jsou světelné výboje v sálu, které musí být v akčním výplachu efektivním doplňkem každého výbuchu. Avatar vyrukoval s dýmem, který si mohl dovolit kvůli masivnímu požáru v průběhu děje, jinak formát nabízí i mlhu, bubliny a podobné blbinky.
Verdikt: Jestli je formát 4DX spíš atrakcí pro zhýčkaného diváka, nebo další rozměr kinematografie, se nedá říct tak jednoznačně. Před projekcí jsem patřila spíš do tábora skeptiků a během prvních minut jsem si často kladla otázku, jestli má tenhle cirkus vůbec smysl. Technologie 4DX občas opravdu umí umocnit zážitek. Platí to v nenápadných případech, jako jsou dunění doprovázené hrkáním sedačky nebo pohyb rostliny, kde máte smyslových vjemů hned několik. Akční scény jsou fajn, zbytek času čekáte/děsíte se, co na vás zase kde vyskočí.
Avatar relativně funguje hlavně proto, že je to film, který valná část z diváků už dávno viděla. 4DX je tak způsobem, jak si divácký zážitek zopakovat tak trochu jinak a možná, možná opravdu intenzivněji. Podobný osud jako probuzeného Avatara ostatně čeká třeba i na
Iron Mana 3. A já jsem klidně pro. Že by ale 4DX poskytlo plnohodnotný zážitek u prvně viděné novinky, to si představit nedokážu. Film je pro mě pořád něco, co se děje primárně na plátně, ne v kinosálu.
Avatar 3D 4DX můžete testovat od 19. září po dobu dvou týdnů v Cinema City Nový Smíchov. Promítán je s českým dabingem.
Dejte nám vědět, co na formát 4DX říkáte vy.
Originální trailer filmu Avatar