Režisér Bruce McDonald je v podstatě jediným výraznějším jménem současného kanadského nezávislého filmu. Některé jeho snímky byly uvedeny i u nás na festivalech či se staly mezi fanoušky okrajovějších žánrů kultem. Tracey: Fragmenty (k vidění na zlínském Mezinárodním filmovém festivalu pro děti a mládež) byl pozurohodný - byť pro někoho možná příliš manýristický - stylistický experiment, který využíval rozděleného obrazu (tzv. split screenu) pro vyjádření mentálního rozpoložení hlavní hrdinky v podání Ellen Page. Trigger (k vidění na queer filmovém festivalu Mezipatra) bylo zase lesbické drama, které navazovalo na tradici konverzačních romancí Richarda Linklatera. Převážně dialogový byl i jeho Pontypool, který byl kladně hodnocen znalci subžánru zombie hororu pro své ozvláštnění, které spočívalo v nápaditém způsobu přenosu nákazy.The Husband nejspíš nebude tak formálně výlučný jako první dva jmenované snímky, ale v rámci vztahových dramedií s černým humorem se jeví být osvěžujícím svou politickou nekorektností (souložení s nezletilým) a převrácením genderových rolí a žánrových stereotypů (manžel starající se o malé dítě, manželka ve vězení). Hlavní úlohu muže "na mateřské dovolené" ztvárnil Maxwell McCabe-Lokos, který spolu s Kelly Harms napsal scénář, a v dalších rolích se objeví August Diehl, Sarah Allen a Stephen McHattie.
Na první plnohodnotnou upoutávku, která je netradičně strukturována do dvou na místo do tří částí, se můžete podívat pod článkem. Značná sebeuvědomělost i ironické užití hudebního doprovodu nasvědčuje tomu, že by se mělo jednat o vydařenou (tragi)komedii. A po zhlédnutí můžete doufat, že když ne do oficiální kinodistribuce, tak alespoň na některý z domácích festivalů se The Husband dostane. Zašli byste si na něj? Viděli jste některý z předchozích McDonaldových počinů? 
