Naše makrorecenze jsou tu od toho, aby odhalily, které filmy jsou předurčeny k nadžánrovému úspěchu, a které naopak nikoli. Čtyři lidé, čtyři názory. LUHRMANN (MI) VRACÍ ÚDER Poprvé jsem si s Bazem Luhrmannem rozuměl. Sám se to mu dost divím, ale Velký Gatsby se mi líbil a myslím, že se mu povedl. Ano, jde v zásadě o remake Claytonova filmu, ale upřímně, kdo z dnešních, hlavně mladých diváků jeho film viděl? Takže výtku zmíněnou v naší recenzi, že se jedná o jeho doslovný remake, bych zde v potaz příliš nebral. Oceňuji, že tentokrát Luhrmann příběh neaktualizoval jako Romea a Julii, a stejně tak oceňuji, že se dokázal, alespoň v celkovém pojetí, oprostit od přehnaně křiklavé stylizace a manýrismu, který mi tolik leží v žaludku v případě Moulin Rouge. Ano, i zde mi připravil pernou chvilku u muzikálových čísel na večírku u Gatsbyho, ale ta naštěstí netvoří jádro filmu. Gatsby má silný příběh a to je jeho hlavní klad. Ten sice může působit poněkud archaický a je jak vystřižený z červené knihovny, přesto mě, i když nevím přesně proč, jeho tragika a poselství zasáhly více než u matného originálu. Patrně to bude proto, že mám slabost pro deziluzivně laděné a tragicky končící příběhy. Mimoto je celý film opravdu luxusně zabalen a po technické stránce až nechutně dokonalý. I když technologii 3D podle mě zatím nejlépe zužitkoval Hugo a jeho velký objev, Gatsby byl ve 3D také velmi působivý. Vidět znovu ho snad ani nemusím, ale toto setkání s Luhrmannem ve mně poprvé nezanechalo dojem, že jde pouze o nafouknutou a samoúčelně blýskavou prázdnou bublinu. Václav Limberk: 8/10
Z GATSBYHO SE TAJÍ DECH U Baze Luhrmanna prostě musíte přistoupit na jeho hru, kde platí pravidla kýče. Ačkoliv si jeho filmy zakládají především na vizuální působivosti, kde si ve změti obrazů připadáte jak na horské dráze, nelze jim nikdy upřít hluboký psychologický přesah. Velký Gatsby ale nezachází tak daleko jako Moulin Rouge (kde prvních pár scén v kabaretu je opravdu jen pro diváky se silným žaludkem) a poslání mu přece nechybí. Luhrmannovi se podařilo našroubovat přebujelé televarieté na klasický příběh o nenaplněné lásce tak mistrně, že se vám místy doslova tají dech. Fitzgeraldova novela Velký Gatsby patří už dlouho do mé topky, stejně jako Leonardo DiCaprio, tudíž jsem očekávala cosi výjimečného. S předstihem mě uchvátily dynamické trailery i hvězdami našlapaný soundtrack, ale to, co pak skutečně přišlo, jsem si nepředstavovala ani v nejdivočejších snech. Bez nadsázky lze říct, že DiCaprio se pro roli Jaye Gatsbyho narodil. Vlasy zčísnuté ke straně, béžový oblek a slamák – a uvěříte mu každou z jeho malých lží. Tobey Maguire i Carey Mulligan se celí schovají do jeho stínu, i když jim prakticky nelze nic vytknout. Sečteno a podtrženo – Gatsbyho můžete buď milovat pro skvělé obsazení a silný motiv na pozadí neobyčejné výpravy, nebo strčit do koše za všechna otřepaná klišé a předimenzované efekty. Ale i když předem tušíte příklon k druhé skupině diváků, přesto Velký Gatsby za návštěvu kina stojí. A 3D není vůbec potřeba. Alžběta Fridrichová: 9/10
SNAŽIVÝ KÝČ Luhrmannovo selhání přišlo v samotném jádru takzvané filmařiny - rozpadly se mu postavy a s nimi celé vyprávění. A i když může velkolepá digitální výprava zamaskovat mnohé, nezájem o ústřední milostnou dvojici naroste a paradoxně nejsympatičtěji působí civilní Maguire. Mimo děj má tak šanci zabavit snad jen opravdu přepálený audiovizuál, který svými jak hudebními, tak barevnými kontrasty buďto zaujme, nebo ho v kinosále jednoduše rezignujete. Tenhle snaživý kýč nezachrání ani toliko ohrávaná hitovka Lany Del Rey, holčiny, která mimochodem baví mnohem víc vagínou s příchutí coca coly, než s "budeš mě milovat, když už nebudu mladá a krásná". Meh. Adam Hencze: 6/10
VÝKLADNÍ SKŘÍN KINEMATOGRAFIE Tu emocionální plochost bych Luhrmannovi moc nevyčítal, když jde po hlubším pohledu zřejmě o ironické rýpnutí do teatrálních melodramat a malou nenápadnou satiru na americký sen, potažmo Hollywood (viz okázalý odkaz k Sunset Blvd.). Nejvíce Velkému Gatsbymu de facto škodí rozdělení na dvě poloviny, jakoby rozkročené mezi tzv. Červenou oponou a Epickou trilogií – zatímco ta první se všemi večírky, chytře využitými moderními songy, rychlým tempem a kulometným střihem v duchu videoklipů a varieté ladně navazuje na audiovizuální styl režisérova mistrovského Moulin Rouge, ta druhá nečekaně zvolňuje a (bohužel) připomíná košaté romantické drama s ranku Austrálie. To není nutně chyba, kdyby postavy dokázaly zaujmout samy o sobě, ne jako figurky v akváriu příběhu, s nimiž si Luhrmann ledabyle zahrává, nehledě na účinek. V každém případě nelze nezmínit, že jde o další formálně dokonale promyšlený snímek, který zaujme hlavně přesnou návazností na konvence klasického Hollywoodu, odkazováním k minulosti kinematografie a zesíleným luhrmannovským stylem, který se nestává sebeparodií, nýbrž promyšleným systémem, jenž přidává na mnohoznačnosti a meta-filmovosti výsledného díla. Není vyloučené, že s dalšími zhlédnutími bude Gatsby stále větší a větší. Martin Bubrín: 8/10
Český trailer filmu Velký Gatsby Pozn.: Naši hlavní recenzi filmu Velký Gatsby najdete zde.