Není to tak dávno, co jsme psali o soundtracku k Expendables 2, v nichž se naplno projevil potenciál Briana Tylera neotřele zpracovat akční sekvence, aby to takzvaně mělo grády. Po množství kladných recenzí na sebe nabídky samozřejmě nenechaly dlouho čekat. S Iron Manem to měl Tyler snadné i těžké zároveň. Oba předchozí díly hudebně doprovodili dva stylově odlišní skladatelé, a tak se nemusel bát, že by s novým materiálem narazil. Na druhou stranu ho to postavilo do pozice, kdy měl konkurovat hned dvěma váženým autorům. První šanci dostal před pěti lety německý skladatel Ramin Djawadi, který se v poslední době značně zviditelnil svou excelentní prací na seriálu Hra o trůny. Album pojal v návaznosti na akční zápletku velmi dramaticky a nešetřil elektrickými kytarami, které se staly vedoucím nástrojem jeho hlavního motivu, jenž místy splýval se zbytkem soundtracku v jedinou metalovou smršť. Druhý díl byl svěřen do rukou Johnu Debneyovi, který složil OST v trochu klasičtějším duchu, v což většina fanoušků doufala a také se za to dočkat také patřičné chvály. Jeho dílo nicméně podlehlo atmosféru potemňujícím efektům, které místy kouzelné hudbě dodávaly na přemrštěné agresivitě. A teď je tady Brian Tyler a bezpochyby jsme se konečně dočkali toho, co si Tony Stark pro svůj příběh zasloužil. Jestliže Ramin Djawadi utopil své ústřední téma v množství vedlejších a John Debney jej ztratil za zástěrkou heavy-pasáží, Brian Tyler přichází s motivem tak osobitým a jasným, že jej nelze dostat hlavy dost dlouho po posledním tracku. Posluchači ho skladatel servíruje v celé šířce a hloubce hned v první skladbě s názvem Iron Man 3 začínající klidnou předzvěstí, která se ale v půlminutě naplní do svého maxima. Silné, ikonické a místy dechberoucí téma nese na bedrech žesťová sekce doplněná o výrazné perkuse, které diktují úderné tempo. Bezchybnou kompozici, která plyne jen na jednoduché melodii, dokreslují sbory v pozadí, což nebývá u ústředních témat tak docela zvykem. Tohoto motivu se Tyler nevzdává ani v dalších skladbách – téměř ve všech zbylých devatenácti tracích. Modifikuje ho a servíruje jej na strunách harfy ve skladbě Isolation nebo v klavírní verzi doplněné o smyčce v osmnáctce Return. Z celkové více než pětasedmdesátiminutové stopáže tvoří ale klidnější a něžné momenty jen vzácné zpestření. Hlavní slovo diktují akční sekvence, z nichž stojí za to zmínit trojku Attack on 10880 Malibu Point nebo předposlední Battle Finale. Tam se Tyler skutečně vyřádí, aniž by zvláště přetěžoval smyčce, které platí u mnoha dalších skladatelů za nástroj, jímž lze doplnit jakoukoli dramatičtější scénu. Tyler se nebojí ani elektrické kytary, která se objeví zejména zcela neočekávaně vedle klavíru ve skladbě New Beginnings nebo se smyčci v tracku The Mechanic. Za pár desítek sekund ale opět mizí, čímž dává najevo, že nekráčí v Djawadiho stopách. Za zmínku stojí ještě poslední skladba Can You Dig It, která se svým laděním docela vymyká zbytku soundtracku, protože přidává na elektronice a hlavní téma prezentuje v rockovější verzi, která jakoby odkazovala na Djawadiho Iron Man Theme. Jak už bylo řečeno v úvodu, Brian Tyler zakončil trilogii fantastickým soundtrackem, který ve filmu funguje bez chybičky. Vedle toho je však Iron Man 3 OST plnohodnotným materiálem k poslechu bez vizuálního kontextu, kdy teprve vyniknou některé ve filmu lehko přeslechnutelné detaily.
Album: Brian Tyler - Iron Man 3 OST
Celkový čas: 75:39
Skladby: Iron Man 3 // War Machine // Attack on 10880 Malibu Point // Isolation // Dive Bombers // New Beginnings // Extremis // Stark // Leverage // The Mandarin // Heat and Iron // Misfire // Culmination // The Mechanic // Hot Pepper // Another Lesson from Mandy // Dr. Wu // Return // Battle Finale // Can You Dig It (Iron Man 3 Main Titles)