Na podzim loňského roku měly shodou okolností premiéru dva snímky, zachycující Alfreda Hitchcocka při vzniku jeho filmů: zatímco Hitchcock popisoval dobu natáčení Psycha, produkce televizní společnosti HBO The Girl rozebírá, co se dělo za kamerou Ptáků a Marnie. A nebyly to věru pěkné věci. Tedy pokud Dívce budeme věřit. Trocha historických souvislostí úvodem. Alfred Hitchcock si do připravovaných Ptáků představoval původně své oblíbence Grace Kelly a Caryho Granta. Monacká princezna ale se k hraní nevrátila a štramák Cary nakonec skončil ve stylové hitchcockovské napodobenině Šaráda. Hitch si tak svou novou hvězdu musel vyrobit sám. Zvolil si modelku, kterou uviděl v reklamě na jakýsi dietní nápoj. Tippi Hedren (mimochodem matka herečky Melanie Griffith) měla potenciál stát se další v řadě Hitchcockových oslnivě krásných a ledově chladných blondýnek. A na chvíli jí i byla. Člověk nemusí být psycholog, aby ho napadlo, že stárnoucí obtloustlý režisér si svými filmy kompenzoval to, co ve skutečném životě nejspíš nezažil. To bylo na druhou stranu samozřejmě plus pro diváky, protože jinak by jeho filmy byly o něčem jiném. Kdo viděl třeba Vertigo, toho nepřekvapí režisérova potřeba kontroly nad "svými" herečkami, to že jim chtěl mluvit do vzhledu, oblečení i vztahů. Jeho filmy byly bez ohledu na žánr a obsazení dost osobní záležitosti. A vrcholné umění je většinou reakcí na nějakou vnitřní bolest. Tím chci říct, že je velmi pravděpodobné, že Hitchcock měl pro Hedren slabost, zkoušel to na ni a byl odmítán. Za to se pak nejspíš i mstil. Na druhou stranu způsob, jakým tu celou smutnou aféru líčí The Girl je uboze skandalizující, což jen přiživuje fakt, že snímek vznikl na základě knihy Donalda Spota, který si založil živnost na ostouzení hvězd, které jsou po smrti a nemohou se tudíž bránit - třeba soudní cestou. The Girl je snímek až nechutně jednostranný, líčící zjevně komplikovaný vztah stylem "Hitchcock byl mostrum a zrůda, která během natáčení filmů nemyslela na nic jiného, než jako nebohou herečku utrápit a zničit, zatímco statečná Hedren trpěla jako zvíře, ale díky síle své osobnosti to přežila a za to jí patří dík a obdiv". On jí pak navíc údajně zničil kariéru, což je sice dost zavádějící tvrzení (rok a půl po Marnie s ní navzdory smlouvě už nic nenatočil), ale detaily přece nikoho nezajímají. Nezlobte se na mě, ale přijde mi trochu nefér někomu na sklonku života vzdávat hold a po třiceti letech vytahovat historky podobného ražení. Takhle nešťastně rozdané scénáristické karty by nemohlo zachránit asi ani brilantní režisérské či herecké řemeslo a opravdu se tak nestalo. Toby Jones je paradoxně o třicet let mladší než Anthony Hopkins, hrající v Hitchcockovi stejnou postavu ve víceméně stejné době. Ne, že by se nesnažil, ale prostě Hopkins i jeho maskéři mají jednoznačně navrch. Sienna Miller mi Tippi Hedren nepřipomíná vůbec, ale ono je to ve výsledku asi úplně jedno. Celý film je navíc úmorně pomalý, což má asi znásobit účinek "šokujících" scén psychického i fyzického násilí, ale já se jen nehorázně nudil a film musel dokoukat na třikrát. Viditelně nízký rozpočet, obzvlášť ve srovnání s Hitchcockem je u televizní dobové produkce očekávatelný a představuje pro mě ten nejmenší problém. The Girl je zajímavý film z toho pohledu, že se o něm dá zajímavě pobavit. Dívat se na něj ale spíš bolí. A rozhodně to není kvůli jeho tématu, ale spíš celkové lacinosti jeho zpracování. Tohle si jeden z největších géniů filmového plátna opravdu nezasloužil. P.S. Ptáky i Marnie řadím k Hitchcockovým vrcholům. A Tippi Hedren je v nich velmi dobrá. To aby bylo jasno.

Originální trailer filmu The Girl