Nevěsta (Uma Thurman) byla v den své svatby přepadena starými známými ze zabijáckého komanda, jehož byla dříve členkou. Všichni svatebčané včetně ženicha byli postříleni a jí prohnal kulku hlavou sám Bill, velitel a bývalý milenec. Nevěsta ale není žádná měkota a nejenže nezemřela, ale po čtyřech letech se probouzí z komatu a vydává se na krvavou cestu za pomstou. Protože tahle vyčouhlá blonďatá fujara si svou pomstu zaslouží a oni si zaslouží zemřít. Quentin Tarantino si počátkem nového tisíciletí poprvé vyzkoušel rozmáchlejší produkci. Gauneři stáli 1 milion dolarů, Pulp Fiction milionů 8 a Jackie Brown 12. Rozpočet na Kill Bill se vyšplhal na už solidních 60 milionů, proto je potřeba chápat obavy studia z drahého tříhodinového filmu a následné rozdělení na snímky dva. Zatímco s nízkým rozpočtem si mohl hravý Quentin zkoušet cokoliv, strach producentů o návratnost vložených prostředků mu začal přistřihovat křídla. Když v roce 2007 jeho a Rodriguezova dvoufilmová pocta zaplivaným starým kinům a v nich uváděným pokleslým laciným snímkům Grindhouse v Americe propadla (náklady 67 milionů, tržby 27) a snímek byl pro distribuci po světě rozdělen na dva samostatné filmy Planeta Teror a Auto zabiják, vypadalo to, že se Tarantinův vkus s tím diváckým nadobro rozchází. O to víc určitě potěšil loňský celosvětový úspěch jménem Hanebný pancharti. Ale zpět k Billovi. Jak je známo, Tarantino se tentokrát nechal inspirovat především hongkongskými a japonskými akčními snímky, spaghetti westerny nebo blaxploitationy. Uma Thurman měla prý pro svou roli nastudovat zejména tituly Killer Johna Woo, Coffy s Pam Grier nebo Leoneho Pro hrst dolarů. Projít si třeba jen seznam snímků, na které filmy údajně odkazují, vám zabere nějakou tu chvilku. Snad nejvíc (hrdinku, vizuální nápady i ústřední píseň) si ale Quentin půjčil ze snímku Lady Snowblood, který je dostupný na DVD i u nás. Vřele doporučuji! Nejzajímavější na obou snímcích je asi to, jak kompletně odlišné jsou a jak rozdělují diváky. Spousta lidí miluje první díl a u druhého se nudí, spousta to má přesně naopak. Je fakt, že spojit oba filmy dohromady (o čem se dlouho spekulovalo) snad ani není možné. Jako by šlo o díla dvou různých tvůrců. Zatímco jednička je hodně samoúčelná, vypravěčsky svévolná a roztříštěná, uhánějící jako šinkansen (sám jsem ji viděl v kině třikrát během jednoho týdne), dvojka je zpátky typický Tarantino, labužnický, rozvláčný a hodně upovídaný. Jednička je prostě efektní extravagantní smršť, dvojka spíš oldschoolová filmařina s důrazem na postavy. Oba filmy pak spojuje tradičně skvělé herecké obsazení (nabízející pokaždé nějakou delší dobu pozapomenutou třešničku na dortu, tentokrát je to třeba David Carradine nebo Sonny Chiba), vypointované dialogy, úžasně vybraná hudba a samozřejmě láska k pokleslým žánrům a schopnost spojit tisíc klišé v nový a originální celek. Co mě ale opravdu mrzí je fakt, že mimo Japonsko snímek pořád ještě nevyšel bez autocenzurně upravené závěrečné mely v Domě modrých listů. Přepnutí dlouhé pasáže do černobílé sice funguje zároveň i jako připomínka toho, jak byly uváděny asijské akční filmy v americké televizi, bohužel připravuje tohle propracované inferno o velkou část estetické působivosti. Tak snad někdy příště.

OBRAZ A ZVUK
Jednička je kromě dvou černobílých scén plná sytých barev, jakoby šlo o oživlé stránky nějakého komiksu (což samozřejmě dvojnásob platí pro animé pasáž). Dvojka už ubírá barevnosti ve prospěch westernové písčitě hnědé případně lehké vybledlosti. Obraz je bez výjimek celou dobu krásně ostrý a kontrastní, černá je skutečně černá, prostě láska na první pohled. Zvuk bych nazval přívlastkem sebevědomý. Citlivě a zároveň přesvědčivě vykresluje každé prostředí a učiní vás jeho součástí. Na druhou stranu nemá potřebu vás ohromovat za každou cenu. Potěší krásně zřetelné detaily jako třeba moucha v efektových reproduktorech v prvním díle - skutečně se oženete v domnění, že to není ve filmu. BONUSY
Nic. Samotné statické menu, nabízející pouze výběr kapitol a volbu mezi anglickým a českým zvukem, případně českými titulky nás nepříjemně vrací v čase. Ona ani americká Blu-ray edice nenabízela zrovna bonusové orgie, ale aspoň krátký film o filmu plus nějaké trailery chybět nemusely. Když má moje staré DVD vydání bonusy a zbrusu nový Blu-ray ne, je to k zamyšlení. TECHNICKÁ SPECIFIKACE
Zvuk: 5.1 DTS HD-Master Audio angličtina, čeština
Titulky: české
Obraz: 16:9; 2.35:1