Opuštěná chata v lesích a v ní parta teenagerů hraje vadí nevadí, hulí a vesele souloží. Kdopak jim přijde prolít krev? Volba padla na zombie rodinku. Ač to tak nevypadá, máte před se sebou nepředvídatelnou hororovou lahůdku.
Před týdnem jsme v této rubrice
probírali snímek
The Tall Man, horor, který dokázal z tuctového námětu nečekaně vytěžit maximum. A podobně překvapivý kus přinášíme i tentokrát. Nutno podotknout, že
The Cabin in the Woods dostala do vínku krapet osvědčenější tvůrce (pokud tedy
Josse Whedona považujete za dobrého scenáristu), proto její konečná kvalita není zase tolik šokující.
Ale cesta do kin, natož ke komerčnímu úspěchu, také byla dlouhá a vůbec ne jednoduchá, neboť snímek dokončený v květnu 2009 nejprve doplatil na finanční problémy studia MGM, následně byla odkládána premiéra kvůli (nakonec neprovedené) dodatečné 3D konverzi, aby byl ve finále prodán studiu LionsGate, které jej vypustilo do světa v dubnu 2012, tedy téměř tři roky po skončení natáčení.
Ačkoliv byla v tu dobu očekávání fanoušků již vyšponována na maximum, v kinech se vybralo jen 65 milionů dolarů, což sice pokrylo náklady na třicetimilionový rozpočet, ale vzhledem k nadšeným ohlasům to nebylo příliš. Nicméně domovem tohoto vymazleného pseudo-hororu nejsou velké sály, ale domácí kina, proto prodej nosičů, který začne za pár týdnů, tomuto budoucímu kultu zajistí živobytí.
Přemožitel upírů
Joss Whedon, jehož hvězda momentálně září výš, než by i Iron Man vyletěl, a
Drew Goddard, scenárista
Monstra, si uvědomili, že slasher, žánr milovaný i opovrhovaný, je posledních několik desítek let čím dál tím víc stejný, a proto by nebylo na škodu napumpovat do něj trochu čerstvé krve a zároveň složit zažitým tradicím poklonu.
Tam kde
Wes Craven s
Kevinem Williamsonem vyšlápli úzkou cestičku s
Vřískotem, v němž si postavy samy uvědomují a dodržují klasická klišé, přijelo duo Wheddon / Goddard s parním válcem, který křišťálově tuctový slash-mustr drtí tak důkladně, aby nakonec divákovi naservírovali něco naprosto nepředvídatelného. Něco, kde nechybí absolutně žádná hororová klišé a díky čemuž je scénář zároveň vždy o krok před publikem. Asi jako když stokrát hodíte kamenem a on stokrát zase spadne na zem, aby jste následně zjistili, že ten kámen hází s vámi a vy nejste vy. A pak vás sežere příšera...
Bohužel, v rámci zachování momentů překvapení je téměř nemožné popisovat děj
chaty v lese dál než do té doby, do které je ještě zcela neoriginální. Pětice teenagerů složená z nejprovařenějších archetypů (frajírkovský atlet, jeho sexy blonďatá pipka, zdrženlivá rozumná holka, galantní chytrák a tupě geniální hláškující zhulenec) se vydá na víkend na opuštěnou chajdu hluboko v lesích. Po menším konfliktu s nezbytným, zkázu hlásajícím humusáckým domorodcem se skupinka zabydlí a zjišťuje, že pastouška je docela děsivá, což je super vzrušující.
Následuje koupačka v jezeře, sex, opíjení se, a šmejdění ve sklepě, kde je ukryto množství podivných tajemných věcí a pár lekavých kandských žertíků. Pak se z jednoho nalezeného pradávného deníčku přečte latinská formulka a je vystaráno, neboť se v lese právě probudili zahrabaní Bucknerovic, taková již pobledlá, dávno mrtvá rodinka s dost pohnutou minulostí a stoprocentní vražednou úspěšností. Otázkou teď už jen zůstává, kdo přijde pod kudlu první. Že by ta blonďatá coura, jako vždycky? O tom už rozhodnou vědátoři, kteří to všechno pozorují na monitorech v supermoderním řídícím centru, uzavírají sázky a náramně se u toho baví...
O tom, co se bude dít dál, se musíte přesvědčit sami, ale zaručuji vám, že do poslední minuty filmu nebudete tušit, kam se děj posune a jak to celé dopadne. A finální půlhodina, kterou film již nadobro opustí jakékoliv zábrany, je jednoznačně výplodem choré mysli, nebo-li, slušněji řečeno, gejzírem fantastických nápadů dvou nerdů vzájemně se předhánejících v ujetostech, při nichž se na infarktovou frekvenci roztluče srdce každého fanatického sledovače hororů.
Není to o atmosféře a strachu, ale o odkazech, pomrkávání a narážkách, okořeněno humorem na oblíbené téma bolesti a smrti. Wheddon a Goddardem se při psaní scénáře museli opravdu hodně bavit, ale důležité je, že onu zábavu přenesli i do svého díla, které se řadí k tomu nejzajímavějšímu a nejnapínavějšímu, co jsem poslední dobou viděl.
Když si po velkém finále během závěrečných titulků nasadíte mandibulu opět do pusy a zamyslíte se zpětně, čeho jste to právě byli svědky, uvědomíte si sice, že šlo vlastně o dost nelogickou ptákovinu, plnou děr a nesmyslů, zbytečností začleněných do děje jen proto, aby tam byly, páč to je čupr narážka na tohle a tamto. Ale to vám výsledný dojem z téhle neambiciózní a pro radost dělaně krvavé podivnosti nezkazí.
Mix musterového, ale řemeslně zmáknutého hororu, černočerné komedie a over the top šílenosti funguje na výbornou a především ona naprostá nepředvídatelnost a "všehoschopnost" dělají z
Cabiny jednohubku, která vám bude připadat až příliš krátká. Horor žije... a je s ním sranda.
Originální trailer filmu The Cabin In The Woods