Za horizontem: The Art of Getting By

Vydáno: 10.07.2012 14:00 - Adam Hencze | foto: Fox Searchlight Pictures

Občas není jednoduché být teenagerem žijícím na planetě, kde umře denně nějakých sto šedesát tisíc lidí. Žijeme sami, umíráme sami, vše ostatní je jen iluze. Proč se tedy celý život snažit a dřít kvůli nějaké iluzi? Proč, když nikdo a nic naším osudem už nepohne. The Art of Getting By taky ne.

The Art of Getting ByRecenzoval/a Adam Hencze dne 10.07.2012 14:00. Občas není jednoduché být teenagerem žijícím na planetě, kde umře denně nějakých sto šedesát tisíc lidí. Žijeme sami, umíráme sami, vše ostatní je jen iluze. Proč se tedy celý život snažit a dřít kvůli nějaké iluzi? Proč, když nikdo a nic naším osudem už nepohne. The Art of Getting By taky ne. Hodnocení: 3
The Art of Getting By
The Art of Getting By
Drama / Romantický
USA, 2011 , 83 min.

Režie: Gavin Wiesen
Scénář: Gavin Wiesen
Kamera: Ben Kutchins
Hudba: Alec Puro
Herci: Freddie Highmore, Emma Roberts, Sasha Spielberg, Marcus Carl Franklin, Ann Dowd, Maya Ri Sanchez, Blair Underwood, Ann Harada, Rita Wilson, Jarlath Conroy, Elizabeth Reaser, Andrew Levitas, Sam Robards, Alicia Silverstone, Michael Angarano

Česká premiéra: 23.01.2011

Hodnocení: 6/10
The Art of Getting By je režijní a scenáristický debut Gavina Wiesena, z čehož může vzejít dvojitá sláva nebo dvojitá prohra. Ačkoliv to režisér a scenárista v jedné osobě napsal celkem slušně, v režii a především ve vedení herců si není vůbec jistý. I na vážnější zápletky se dívá s pohodovým nadhledem, protože je to vlastně "oddechovka", která svou definicí moc do hloubky ani nemůže.
To tu ale nevadí, protože si film i přes jeho slabiny s velkou pravděpodobností užijete, už jen všichni milovníci akustické kytarové hudby, kteří si hned od začátku všimnou skvěle složeného soundtracku, který do podzimně zimního New Yorku sedí výborně. Jeho atmosféra je stíněna v malém rámci a režisér sází spíše na romantickou zápletku mezi dvěma hlavními postavami, nepochopeným teenagerem a slečnou, která moc neví co v životě vlastně chce.
Vše by měl táhnout Freddie Highmore, nebo taky "ten otravnej kluk ze Spiderwicků", okolo kterého se celý děj točí. Není to typický středoškolský no-lifer, spíš kluk, kterého většina normálních běžných věcí naprosto míjí. Inteligentní, zmatený a nepochopený teenager, který svou pozornost věnuje pro něj zajímavějším věcem. V jeho roli se najde většina rádoby alternativních lidí, a to je bohužel i jeho problém – svou roli neprodává a divák mu ji neuvěří.
Je lehké vzbuzovat v mládeži pocit vyjímečnosti – zaprvé se dobře prodává a zadruhé přitahuje ostatní. George je takový v mnoha ohledech, a je to právě jeho výjimečnost, co na něm většina spolužáků nedokáže pochopit, alespoň do té doby, než potká Sally. Jejich vztah je, jak by řekl facebook, komplikovaný, a to s přibývající stopáží víc a víc – připlete se k nim totiž ještě rádoby umělec, ve kterém se George trochu vzhlíží a který situaci ještě více zamotá. Společně s problémy doma a zameškanou školní prací má tak George slušně zatopeno pod kotlem.
Hlavní tahoun filmu je tady bohužel ze hry – místy se to lepší, ale povětšinou Highmore trochu vadí, což se říct nedá o Emmě Roberts, která si je se svou Sally mnohem jistější (oba mladí herci mají zhruba stejné množství zkušeností) a zaslouží si pochvalu.
Charaktery jsou podány jako typické šablony, které prostě jenom odříkávají repliky. Nejzajímavější z nich je Michael Angarano, ztvárňující rádoby "umělce", jehož povětšinou patetické scény jsou skvělé a jehož hraní se s hlavní dvojicí (hlavně tedy s Highmorem) kvalitativně nedá srovnat, což je škoda.
Wiesenův debut se tak topí v povrchnosti, kdy vlastně lže sám sobě – s dějem, jakožto typickým konstruktem, a charaktery, které jen plní své dané šablony. Sekvence jsou poskládány jako mozaika ze zimy na východním pobřeží, což zaručuje příjemný vizuál, na který se už i kvůli Emmě Roberts příjemně kouká.
I když je film kvalitativně jako na horské dráze, povětšinou si u něj ale lze slušně oddechnout a vychutnat si jeho kvality, a i když vlastně nic velkého nevypráví, svou velmi přesně a dobře zvolenou stopáží rozhodně nenudí. Gavin Wiesen zabil přesladký konec, který je asi největší slabinou filmu a jehož sladkost se dá měřit v cukrové vatě polité medem, který vytvořili cukrem posypané včely. Korunu tomu dodává závěrečné ředitelovo "Anything is possible" – v té chvíli doporučuji kýbl nebo pytlík, do kterého je vhodné si odložit.
Na druhou stranu romantická oddechovka nemůže končit smutně nebo těžce, tady je to prostě jen přehnané. The Art of Getting By se tak hodí možná na znuděný nedělní večer, kdy ho o tři hodiny později zapomenete. Doporučení dostává ale už jenom kvůli povedené muzice a příjemnému vizuálu, na který se dá šťastně dívat. Celý film je tak prostě jen "příjemný". Strasti a slasti oddechových filmů.


Originální trailer filmu The Art of Getting By


NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova filmserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY