Do jedné řeky dvakrát nevstoupíš. Ani nevtančíš. Pokračování taneční franšízy z továrny BBC StreetDance 2 vyměnilo salsu za balet a ulice Londýna za pařížské kluby, ale místo vášně vás čeká hodinu a půl dlouhý videoklip.
Nejdříve veřejné přiznání: patřím k té skupině recenzentů, kterým se první
StreetDance 3D, taneční film britské provenience pod taktovkou BBC, poměrně líbil. Možná v tom hrál roli obdiv ke klasickému baletu, láska k Londýnu, za uši mě příjemně chytil mix streetu a vážné hudby, ale ocenila jsem i vynikající dospělé herce a nevinnou ozbrojující chemii mezi ústředním párem.
Fungoval tu kontrast ohně a vody, elity a loserů, svázané choreografie a pouliční improvizace. A protože byl první film nečekaně úspěšný, přišlo z BBC volání po sequelu a stejní tvůrci se na parket vrhli znovu. Paříž nahradila Londýn, britský ansámbl mezinárodní směska, vysokou školu baletu vystřídala vášnivá salsa...
Pro taneční ateisty malá odbočka: salsa není jen pálivá omáčka, ale i latinskoamerický párový tanec, který se tančí všemi směry na čtyřčtvrtový rytmus. Pochází z Kuby a říká se mu svobodný tanec v nesvobodné zemi. Základní poučkou je zuřivě (=svůdně) hýbat tělem. Za sebe musím doplnit, že salsa v mužském podání mi připadá extrémně slizká, ale to nás nemusí trápit, protože většinu krouživých pohybů v tomhle filmu obstará žena, snědá Francouzka jménem Eva.
Ale začneme od počátku. Američan Ash sní odmalička o tom, že se stane nejlepším street dancerem a vyhraje nějakou hyper-super-cool soutěž, zatím ale pracuje jako kluk s popkornem v jednom londýnském klubu. Když jednoho dne přijdou na scénu jeho idolové, zkusí to proti nám na férovku, ale pohoří a skončí potupně na zemi, zasypán praženou kukuřicí. Ale jak říká Rocky Balboa, síla není v úderu, ale v tom, že se člověk zvedne a jde dál.
A to přesně náš Američan udělá. Dá dohromady dream team Evropy, od Prahy až po Skandinávii, a vydá se s ním do Paříže, kde spolu s manažerem Eddiem hledá způsob, jak zbytek tanečních týmů složit na lopatky. V Paříži zabloudí i do salsa klubu, kde potká onu krasavici Evu, která vládne svou pánví tanečnímu (boxerskému) ringu, který vlastní její dobrotivý strýček. Při pohledu na její bujné křivky ho napadne, že by mohl street dance trošku opepřit... a sekat latinu.
V té chvíli zjevně nemyslel mozkem, ale orgánem o pěkných pár palců níže, protože každému musí být jasné, že zatímco balet a street dance mohou fungovat jako fúze kontrastů, uvolněný pohodářský street dance a dramaticky spontánní salsa se v jednom tyglíku ošklivě tlučou. Taneční variace a choreografie působí profesionálně a bezchybně, ale na rozdíl od prvního dílu tvůrci rezignovali na příběh.
Prostřihy z nácviku párového tance, inscenované polštářové bitvy nebo večeře u strýčka připomínají jeden nekončící a nekonečný videoklip, v němž dokonce ani nezvládli využít toho nejlepšího herce, kterého měli k dispozici: Paříž. Jenže videoklip funguje na ploše maximálně pěti minut, hodina a půl je minimálně pro středoevropské studené čumáky příliš.
Což mě přivádí k otázce, pro koho jsou vlastně tahle filmová taneční určena? Cílovou skupinu tvoří dvanáctileté holčičky s mašlí ve vlasech, které do školy nosí skejtácký papuče Roxy a batoh Dakine, ale po nocích tajně sní o vášnivém tangu v objetí argentinského maséra.
Napovídá tomu i dokonale septické a nevinné aranžmá BBC. Žádné drogy, žádný sex, nula procent alkoholu, nikdo z pouličních bad-assů nezná sprostá slova a vůbec všichni tihle nespoutaní živlové se chovají jako frekventanti nedělní školy Káji Maříka. Svým způsobem jde tak o táborovou variaci na americkou středoškolní disneyovku High School Musical, jen tu lidi mají vytahané oblečení a podivné přízvuky.
Stejně jako v předchozím dílu, i tentokrát do party dvacátníků přidali zralé herectví, někoho, kdo zvládne víc než úsměv číslo jedna a postoj číslo šest. V prvním díle to byla éterická
Charlotte Rampling, nyní volba padla na charismatického
Toma Contiho, který se svými skotskými kořeny bohužel jen chabě statuje jako strýček Evy, neuměle předstírajíc rodilého žabožrouta. Zbytek ansámblu potvrzuje tradiční prokletí tanečních filmů - energii by mohli posílat do Temelína, ale herecky jsou ještě o pěkných pár desítek tříd pod
Zacem Efronem.
A ten unikátní britský feeling z prvního dílu je nenávratně pryč, dokonce i po hudební stránce panuje těžká nuda. Salsu si nechte na talíř, a pokud máte neodolatelnou chut na taneční film, zavzpomínejte si u
Hříšného tance nebo
prvního StreetDance. S nimi si nespálíte.
Český trailer filmu StreetDance 2