Je rozhodnuto. Letošní Vánoce nebudou patřit Dědovi Mrázovi, Ježíškovi či Santa Clausovi (ni Václavu Klausovi), ale... Chucku Norrisovi. Může za to parta kreativců, která navrhla kampaň pro tuzemského operátora.
Vánoce jsou (bohužel) pro mě svázány stále a především s nakupováním. Ano, navštívíte sice rodiče, prarodiče i tetičky, absolvujete sraz z výšky, střední, základky, pánové navíc z vojny (dámy mají Bingo a Avon kluby) a dojde i na nějaký firemní večírek, takže aspoň jednou za rok se váš off-line sociální potenciál vyhoupne někde na půl cesty k tomu fejsbukovému on-line, ale ani součet všech těchto kocovin netrumfne tu, která vás čeká po několika(tý)denní nákupní horečce. Ať již dárků, nebo zásob proviantu na dva týdny rodinného klidu a pohody.
Vánoce jsou (holt) pro mě svázány stále a především s nakupováním. A nejsem jediný. Každý úspěšný obchodník ví, že tohle období je pro něj zlatý důl. Důkazem budiž to, že s blížícím se Štědrým dnem tlačí jednotlivá marketingová oddělení na pilu a tasí z rukávu ty největší trumfy. A právě i díky tomu nebudou letošní Vánoce patřit Dědovi Mrázovi, Ježíškovi či Santa Clausovi (ni Václavu Klausovi), ale... Chucku Norrisovi.
Tradiční souboj tuzemských mobilních operátorů o nejchytlavější vánoční kampaň má letos jasného vítěze. U jednoho zaspali, u druhého si volají stromečky, ale Chuck... Chuck je jenom jeden. Jean-Claude Van Damme má svojí otočku, ale Chuckův superkop (více
tady, korunu všemu nasazuje komentář
something is not right, why doesn't the car explode?) by ho poslal k Manitouovi v polovině obratu. Za tenhle marketingový tah - byť potenciál ve finále zůstal silně nevyužit - se líbají mozky.
Ale zapomíná se tady na Chucka. Musí toho unést hodně. (A teď nemyslím to, že by měl na bedrech osud celého lidstva.) Bruce učí kung-fu v nebi anděly, Sly servíruje další úspěšné díly Ramba či Rockyho a oživuje další Chuckovy konkurenty v
Expandables, Arnold je guvernér slunné Kalifornie, Seagal klátí teroristy pupek, nepupek... Ale co on? On má Total Gym a tisíce fanklubů, které si o něm vypráví vtipy. I ten Jean-Claude má aspoň to štěstí, že se na něj zapomnělo.
Jenže Chuck je nejen vostrej jak moje oblíbené mexické kečupy Heinz, ale navíc má smysl pro humor. Umí si udělat srandu sám ze sebe. (I když zase na druhou stranu - co mu zbývá, když už si ji z něj dělá polovina zeměkoule?) A za to před ním smekám. Stejně jako jsem smekl v mládí při hltání
Cesty draka. Už dlouho jsem se sám sebe u náhodných scén a dílů seriálu
Walker Texas Ranger ptal a dnes - díky předvánoční reklamě - konečně znám odpověď.
Směje se Chuck Norris vtipům o Chucku Norrisovi? Jsem přesvědčený, že jo. A ty nejlepší z nich beztak i sám vymyslel.
PS: Začakovat nebo čeknout všechny klipy s Chuckem můžete v Chuckovicích. Níže najdete aspoň jeden z těch dvou povedenějších.