Myslím, že pro většinu diváků mezi 25 a 35 lety musí Davisův film symbolizovat dobu dětství nebo dospívání. Dodnes nezapomenu, jak jsem z něj byl kdysi unešený (Medůza, Kraken, Bubo, Pegas, Calibos, Andromedin nahý zadek!). O to těžší je pak podívat se na takový snímek po letech znovu, protože se bojíte zklamání a zhořknutí příjemných vzpomínek. Je fakt, že letošní remake to člověku ulehčil - bylo jasné, že horší to rozhodně být nemůže! Příběh Perseova putování za Medůzou a olympské intriky je asi zbytečné připomínat. Těžko říct, jestli skoro třicet let starý film má ještě nějaké šance získat nové diváky - na to asi opravdu disponuje trošku moc "špatnými" triky a prkennými hereckými výkony mnoha zúčastněných. Na druhou stranu to kouzlo a atmosféra, které my "pamětníci" tolik zbožňovali, tam pořád jsou. K trikům: Ray Harryhausen je ve světě považován za legendu. Jeho stop-motion animace už sice byla v době natáčení Souboje Titánů za zenitem, ale právě ona dodává filmu podstatnou část jeho šarmu. Dnes jsme samozřejmě zvyklí na úplně jiné vizuální lahůdky, ale ta naivita skoro až dojímá. Je fakt, že hodně špatné zadní projekce moc omlouvat nejde, ale s tím je prostě lepší se smířit už na začátku. Stejně tak obsazení je hodně nevyvážené - Harry Hamlin (Perseus) či Judi Bowker (Andromeda) byli zjevně vybráni hlavně pro své fyzično než kdovíjaké herecké schopnosti. Olymp oproti tomu nabízí těžký kalibr v podobě Laurence Oliviera nebo Maggie Smith plus někdejší první bondgirl (trocha drbů - Ursula Andress a o patnáct mladší Hamlin měli v době natáčení aféru, která vyústila v narození potomka). Připomenout se sluší i trenéra Rockyho Balboy Burgese Mereditha jako Perseova přítele, dramatika Ammona. Proč vůbec stojí za to se k Souboji Titánů vracet? Tvůrci sice zacházeli s řeckými bájemi velmi svévolně, z čehož nejednoho milovníka historie může trefit šlak (a tím nemyslím jen těžce starwarsovského Buba), ale jako dobře odvyprávěná fantasy funguje film spolehlivě dodnes. Hrdinovi je sice neustále pomáháno (je to prostě protekční dítko) a občas se chová docela hloupě (nejdřív zapomene na svůj meč, později se trapně nechá v neviditelném stavu odhalit), ale stejně mu tu jeho krásnou vyvolenou vlastně přejeme a chceme být jako on.

Kdo totiž jako děcko nechtěl létat na Pegasovi, bojovat s obřími škorpiony nebo si to rozdat se samotnou Medůzou a Krakenem? Tohle dětské okouzlení ve mě totiž film spolehlivě vzbudil i po tolika letech, a to jsem pak už ochoten prominout i mnohem víc než zastaralé triky. Stejně tak soundtrack Laurence Rosenthala má potřebné epické kvality, abyste u filmu mohli zároveň trochu snít a představovat si sebe na hrdinově místě. Starý Souboj Titánů tak dává lekci současným filmařům - když neumíte vyprávět, sebevětší rozpočet a sebedokonalejší triky jsou vám na nic. Bohužel to zároveň říkám s vědomím, že Leterrierův snímek nalákal do kin tolik diváků, že se plánuje pokračování. Snad se tvůrci tentokrát poučí. TECHNICKÁ SPECIFIKACE:
Zvuk: Dolby Digital 2.0 (angličtina, čeština)
Titulky: anglické, české
Obraz: 16:9; 1.85:1