Fanoušci hororů to mají v poslední době dost těžké. Tvůrcům jakoby se nechtělo přicházet s originálnějšími nápady a celé napětí vystavět spíš na atmosféře a kouzlu neviděného než na různých zrůdách a hektolitrech krve. Od července letošního roku se jich navíc v kině představilo jen pár a většinou šlo o nevalnou zábavu (průměrné
Nebojte se tmy, podobná
Paranormal Activity 3,
pátý díl série
Nezvratný osud nebo tragická
Noc žraloka 3D). Radost bohužel neudělá ani nejnovější
Černá hodina.
Ta se sice chlubí produkčním dozorem ruského režiséra
Timura Bekmambetova a umístěním příběhu do Moskvy, to jsou ovšem jediná možná lákadla, na která lze diváka chytit. Jinak jde totiž o naprosto tuctový horor, který ničím nezaujme. Ve středu dění stojí pětice amerických turistů, která se nezávisle na sobě vydává z různých důvodů na návštěvu ruské metropole. Když se v ní všichni sejdou v místním nočním klubu, z ničeho nic se objeví mimozemšťané, kteří bez zjevného důvodu likvidují vše živé. Hrdinům tak nezbývá nic jiného, než se skrývat a pokusit se vymyslet, jak se dostat zpátky do vlasti.
A vězte, že celý výsledek je tak fádní jako nastíněný scénář. Od začátku do konce se ani ten nejméně náročný divák nedočká jediné překvapivé scény nebo zajímavého dialogu. I v tomto případě jsou ústřední postavy napsané značně povrchně, takže je víceméně jasné, že nikdo z nich vás nebude moc zajímat. Nebudete mít komu držet palce a to, kdo umře teď a kdo až později, vám bude srdečně jedno. A od toho se pochopitelně odvíjí vše ostatní.
Zvolení herci, kteří jsou až na jednoho takřka neznámí a nemají co hrát. Onou jedinou povědomější tváří je
Emile Hirsch, který ač dělá, co může, je zoufale nevýrazný a necharismatický. Mimo to mi chvílemi hodně připomínal mladšího
Leonarda DiCapria a je dost možné, že to mohl být určitý režisérský záměr, neboť podoba přicházela v jistém úhlu pohledu, který se začínal objevovat čím dál častěji. O dalších představitelích nemá cenu mluvit, protože jsou přesně takoví, jak očekáváte - zbabělý teenager, uječená slečna a její pragmatičtější a odvážnější kamarádka a povrchní hezký mladík s ne moc dobrým charakterem.
Zásadním problémem je však až to, že
Černá hodina se bere tak příšerně vážně, až působí nechtěně směšně. Místo, aby tvůrci natočili klasický slasher a pokusili se z něj vytěžit maximum možného, snaží se o jakýsi přesah a hlubší smysl. Jenže s tak primitivními dialogy a nezáživnými postavami to není absolutně možné. Tím v podstatě film ztrácí všechny potenciální výhody a jen se dál chytá do vlastní pasti.
S přibývající stopáží, která je naštěstí milosrdná a zabere jen hodinu a půl, se objevuje i pár nových charakterů a úměrně také roste míra nezáměrné vtipnosti. Rádoby epické promluvy pronášené se smrtelně vážnými tvářemi zkrátka nelze ustát bez cukání koutků a zabývat se logikou událostí a činů jednotlivých postav nemá absolutně žádný význam. Stejně jako 3D, které nevynikne v jediném momentu a všimnete si ho kromě brýlí na očích pouze kvůli tomu, že vše je až nepřirozeně tmavé.
Režírující
Chris Gorak není celou dobu schopen přijít s jedinou napínavou nebo alespoň trochu zajímavou scénou. Na něco takového má náběh hned jedna z úvodních přestřelek, která je ale příliš krátká a tak podobná těm z filmu
Wanted, že bych možná i řekl, že ji točil sám
Bekmambetov. Nic podobného se totiž ve zbytku snímku už ani zdaleka neobjeví.
Opravdu pochválit lze jen výbornou kameru, která je v rámci možností invenční a hlavně nechá diváka vychutnat pár trikově vymazlených scén. Těch tu sice není moc (skutečně velké jsou jen tři), ale stojí za to. Vypadají propracovaně a uvěřitelně. Aspoň tohle si můžete užít. Příjemným vytržením z celkové nudy a stereotypu jsou také záběry z pohledu mimozemských návštěvníků, kterých tu mohlo - a asi i mělo - být o dost víc.
Český trailer filmu Černá hodina
Distribuci
Černé hodiny v našich kinech upřímně moc nechápu. Nepřináší vůbec nic, kvůli čemu by stálo za to utrácet peníze, a na 3D (navíc úplně zbytečné) už dnes nikoho nenavnadíte. Pokud byste ale mermomocí chtěli film vidět, počkejte, až se objeví na DVD, což myslím nebude tak dlouho trvat. Televizní obrazovka k jeho plnému "vychutnání" bohatě stačí.