Již potřinácté přinášíme kompletní rekapitulaci roku, v níž jsme se pokusili sestavit žebříčky těch nejlepších a případně i nejhorších filmů a seriálů uplynulé sezóny. Náš výběr berte jako doporučení nebo inspiraci ke zhlédnutí něčeho, co z nějakého neznámého důvodu zůstalo vašemu filmovému zraku skryto, a my zároveň doufáme, že si z našich skromných žebříčků alespoň něco odnesete. K jejich sestavení každý z redaktorů přistoupil svým vlastním způsobem, takže nečekejte jednotné kategorie či hodnotící kritéria, jelikož se u každého dotyčného liší.

Jan Varga:

1. Vzkříšení – Majestátní a audiovizuálně naprosto uhrančivá pocta historii filmu napříč dekádami a žánry. Pět propojených povídek vzdávajících hold pěti lidským smyslům a přetékajících originalitou, kreativitou a stylistickou i vypravěčskou různorodostí. Co scéna, to nápad. Nádherný a poetický čínský snímek, který je jako brána do jiných světů, jež na vás promlouvají dávno zapomenutými jazyky kinematografie. Unikátní, svěží, režijně vypiplaná a produkčně naprosto neuvěřitelná podívaná poskytující nezapomenutelný a meditativně mystický cinefilní zážitek.

2. Jedna bitva za druhou – Fantasticky napsaný a mistrně zrežírovaný postmoderní koktejl různých žánrů, stylů a nálad, který se vyjadřuje k závažným aktuálním tématům, ale zároveň působí nadčasově. Poctivé a suverénní filmařské dílo, jenž ukazuje, jak zlý a pokřivený je svět, ve kterém žijeme, ale zároveň podotýká, že je potřeba brát jej s humorem a nadhledem. Paranoidní thriller, rodinné drama, komedie i angažovaná politická satira v jednom, jejíž závěrečná automobilová honička slouží jako důkaz, že i akční naháněčku lze v dnešní době natočit originálně a nápaditě.

3. Brutalista – Masivní a velkolepý film, jenž je současně naplněním mýtu o americkém snu i jeho podvratnou dekonstrukcí. Příběh o stavbě obřího architektonického díla trvalé umělecké hodnoty, jenž by bylo zároveň prostoupeno osobním příběhem a niternými pocity jeho autora, slouží jako metafora odrážející zkušenost mnohých přistěhovalců v Americe po druhé světové válce, kteří se museli v nové vlasti protloukat bez znalosti jazyka a bez ohledu na své vzdělání nebo původní profesi. Výjimečný počin, jehož krása spočívá po vzoru brutalistní architektury v rafinované struktuře a čistotě, která se obejde bez příkras a prvoplánové líbivosti. Vytříbený snímek s excelentními herci, dialogy, kamerou i hudbou, u nějž je obdivuhodné i to, za jak nízký rozpočet se jej podařilo natočit.

4. The Furious – Hongkongský akční nářez, v němž dva muže svede dohromady boj proti nelítostným obchodníkům s dětmi. Zápletka je průzračná a zapojování dětských herců do akčních scén vyznívá chvílemi dost bizarně a naivně, ale koho to zajímá, když ten film je především neutuchající přehlídka over-the-top bojových sekvencí, které patří k tomu nejlepšímu, co bylo v posledních letech k vidění v martial arts žánru. Práce s pohybovými choreografiemi, v nichž se krvavě mrzačí lidská těla a kreativně využívají nejrůznější lokace a rekvizity, je mistrovsky precizní, vrcholně nápaditá, skvěle nasnímaná a geniálně vypiplaná. V detailech a drobných zvratech snímek dokonce dokáže několikrát překvapit. Okamžiky nadšeného jásotu pravidelně střídá bolestný sykot a naopak. Zábavný, ale i okázale krutý a fyzicky intenzivní akční bojový film pro otrlé.

5. 2000 metrů do Andrijivky – Válečný dokument, jenž zachycuje z první ruky události v přední linii během pokusu ukrajinských vojáků zabrat strategicky umístěnou vesnici převzatou ruskými nepřáteli. Neuvěřitelné záběry zachycují hrůzu konfliktu, v němž okolo kamer létají kulky, vybuchují granáty a umírají nikoli profesionální vojáci, nýbrž civilní mladí muži, kteří se dobrovolně chopili zbraně na obranu vlasti. Skrze rozhovory s některými protagonisty snímek klade důraz na jejich unikátní osobnosti i životy před válkou a ve vypravěčském komentáři, jenž snímané dění obohacuje o potřebný kontext, dodatečně informuje i o jejich skonu při nějaké další misi, což pokaždé zapůsobí jako tvrdá rána na solar. Obrazově ohromující a emocionálně vyčerpávající podívaná, v níž slova západních mocností o ukončení podpory v důsledku nízké efektivity ukrajinské proti-ofenzívy vyznívají obzvlášť hořce.

6. Sbormistr – Navzdory tíživému tématu divácky přívětivý film s mimořádně promyšleným, jemným a empaticky vystavěným vypravěčským konceptem, jenž publiku zprostředkovává bezvýchodnost situací, v nichž se ocitají oběti sexuálního násilí. I přes inspiraci v reálné kauze ohledně zneužívání nezletilých členek dívčího pěveckého sboru snímek vypráví spíše obecnější příběh o ztrátě iluzí, jehož mladinká hrdinka je nucena dospět příliš náhle a příliš brzy. S ožehavým a kontroverzním námětem snímek pracuje nanejvýš citlivě a decentně, čímž jej obírá o jakýkoli potenciální bulvární nádech a činí z něj uměleckou výpověď o postupném zrodu niterného traumatu, vyprávěnou z perspektivy třináctileté oběti. Filmařsky i stylisticky jde o festivalové drama světové úrovně, zároveň ale neztrácí auru bytostně českého autorského počinu, a to mimo jiné i díky důrazu na tradiční lidové písně.

7. Kdybych měla nohy, tak ti nakopu – Režijně radikální, nekompromisní a brutální spirálovitý propad do surrealistické rodičovské noční můry s dotekem body-hororu a hodně černé komedie, v němž se absolutní vyčerpání a frustrace konstantně nevyspalé, bezmocné a zoufalé matky starající se o nemocnou dceru projevuje v podobě výhřezů mazlavých tekutin, hroutícího se stropu a halucinogenních útěků nazpět do lůna skrze holotropní dýchání. Nesnesitelně gradující, koncepčně promyšlená a do krajnosti vyhrocená cesta do pekel temné strany mateřství, která syrově a naturalisticky pojednává o bolesti, trpělivosti a sebeobětování matek sužovaných pocity selhání ve světě, který jen vrší nesplnitelné nároky a sám je prostý jakékoli empatie či podpory.

8. Ne Zha 2 – Epické a nápadité pokračování čínského fantasy animovaného filmu inspirovaného postavami z taoistické mytologie, převedenými do postmoderní a žánrově stylizované podoby. Vizuálně úchvatný velkofilm o střetu i vzájemném vyvažování dobra a zla s monumentální a efektní akcí, v níž se dětský démon a syn dračího krále dělí o jedno tělo a chaoticky bojují za spravedlnost, pomstu, rodinu i přátelství ve spletitém příběhu, jehož temnotu a monumentálnost drží při zemi pokleslé gagy i hravě ujeté detaily.

9. Navždy s vámi – Drama upozorňující na zvěrstva brazilské vojenské diktatury na počátku 70. let minulého století, jejíž totalitní praktiky porušující lidská práva nebyly nikdy státem oficiálně odsouzeny a rodiny obětí se nikdy nedočkaly spravedlnosti ani odškodnění. Snímek výrazně pracuje s motivem paměti jak v osobní, tak v národní rovině, a skrze skutečný příběh jedné rodiny a jedné bezmocné ženy hovoří obecněji o údělu lidí potýkajících se s agresí státních aparátů, které se na svých občanech i dnes dopouštějí násilí a bezpráví. Činí tak navíc věcným a nenuceným způsobem, jenž je místy až strhující tím, jak efektivně dovede vyjádřit emoce nebo sílu něčího aktuálního prožitku i dosti nenápadnými prostředky.

10. Sny – Mile okouzlující, režijně nápadité a scenáristicky vytříbené norské drama o dospívání a sexuálním probouzení (s perfektně zakomponovanými odlehčujícími komediálními dialogy a netriviální dějovou strukturou), nahlížené převážně z pohledu šestnáctileté středoškolačky, která se bláznivě zamiluje do své učitelky francouzštiny. Niterně procítěnými deníčkovými zápisky nejisté a zmatené hlavní hrdinky podbarvený jemný a lehce melancholický milostný příběh, jenž je sice dosti stylizovaný a literárně sofistikovaně napsaný, leč čiší z něj bezelstná a autentická upřímnost, díky níž je snadné se na jeho postavy napojit, chápat je a sdílet s nimi jejich myšlenky.

+ Další pozoruhodné počiny: F1, Obsession, Otec, Citová hodnota, Hodina zmizení, Hříšníci, Dva prokurátoři, Gaua, Neporazitelní, Dům plný dynamitu, Sisu: Odplata, Věříme vám, The Baltimorons, Bugonia, The Plague, Nouvelle Vague, Jak vycvičit draka, Dracula: Příběh lásky, 28 let poté

Václav Limberk:

filmy, které mě bavily:

1. Eddington - Filmem, který mě v roce 2025 nejvíce zaujal, byl tento snímek, jehož účinek se těžko popisuje. Byl to nicméně zcela nevšední zážitek, který se vyskytne velmi zřídka. Paradoxně neměl tento titul oficiální kino premiéru, i když ho natočil již známý a renomovaný Ari Aster.

2. Bob Dylan: Úplně neznámý - Strhující hudební životopisný snímek se skvělými hereckými i pěveckými výkony. 

3. Kočičí odysea - Strhující animovaný snímek beze slov, který právem získal minulý rok Oscara za nejlepší animovaný film. Paradoxně se nejedná o snímek pro děti. 

4. Brutalista - Naprosto "šílený" film v tom nejlepším smyslu slova, divácky náročný, ale zcela uspokojující. Měl to být film roku 2024.

5. Opice - Kromě toho, že to je zábavný film, je to i pěkná metafora a zamyšlení nad životem i smrtí, takže to má i ten druhý, hlubší rozměr.

6. The Surfer - Psychedelická noční můra pod žhavým australským sluncem je nezapomenutelný zážitek. Skvělé herecké výkony obou ústředních protivníků to jen podtrhují. 

7. Nezvratný osud: Pokrevní linie - Zdánlivě vyčerpaná série chytila nový dech.

8. Mission: Impossible - Poslední zúčtování - Tom Cruise to ukončil tak, jak se od něj čekalo - velkolepě, pompézně, nostalgicky a ad absurdum. 

9. 28 let poté - Danny Boyle nezklamal a vrátil se ve velkém stylu. Slibně rozjetá nová trilogie. 

10. F1 - Režisér Joseph Kosinski sliboval nevšední zážitek a svůj slib splnil více než dostatečně.

11. Jurský svět: Znovuzrození - Stále vysoce zábavný "jurský" blockbuster.

12. Sbormistr - Jeden ze dvou "uměleckých" domácích snímků roku.

13. Džob - Tomáš Vorel je stále takový, jakým byl od začátku: zcela osobitý a jedinečný.

14. Hodina zmizení - Zach Cregger znovu potvrdil, že je jedním z nejzajímavějších nastupujících tvůrců. Natočil dokonale vymyšlený i realizovaný snímek s výjimečným výkonem Amy Madigan.

15. Bláznivá střela - Velmi povedený remake/reboot. Uvidíme, zda z toho bude nová série, nebo jen jednohubka.

16. Dlouhý pochod - Adaptace Stephena Kinga měly letos úspěšný rok.

17. Jedna bitva za druhou - Když natočí nový snímek režisér divných filmů Paul Thomas Anderson, výsledek je vždy překvapivý.

18.Černý telefon 2 - Nebyl to horor roku, ale stále velmi sugestivní.

19. Nepela - Druhý ze dvou "uměleckých" domácích snímků roku.

20. Běžící muž - Mnohem lepší než původní snímek. Málokdy je remake lepší než originál.

21. Sisu: Odplata - Neuvěřitelně zábavný akčňák, finský Rambo zpátky v akci. 

22. Avatar: Oheň a popel - Čekání na třetí Avatar se vyplatilo.

23. Dům plný dynamitu - Mimořádně důležitý film, jehož poselství je nyní aktuálnější, než kdy dřív.

Seriály, které bavily: TO: Vítejte v Derry (1. série), Landman (1. a 2. série), Městečko South Park (27. a 28. série), Král Tulsy (3. série), Ústav (1. série), Dexter: Vzkříšení (1. série), Hra na oliheň: Výzva (2. série), Hra na oliheň (3. série), Godfather of Harlem (4. série), Fubar (2. série), Bosch: Odkaz (3. série), Bílý lotos (3. série), Cobra Kai (6. série - díly 11-15), Kdysi dávno v Americe

Filmy, které zklamaly a nebavily: Nikdo mě nemá rád, Emilia Pérez, Working Man, Vyšehrad Dvje, Until Dawn, Rituál, Roseovi, TRON: Ares, Springsteen: Vysvoboď mě z neznáma, Virtuální přítelkyně, Predátor: Nebezpečné území.

Vratislav Šálek

Jako již tradičně jsem toho oproti kolegům zase tolik neviděl, i proto jsem šel tzv. na jistotu a přešlapů moc nebylo. Žebříček opět řadím podle data premiéry v českých kinech.

Nosferatu - Parádní variace na drákulovskou legendu v podání Roberta Eggerse, která je dobře napsaná, ještě lépe zrežírovaná, fantasticky zahraná (zejména Willem Dafoe a Bill Skarsgård s fenomenálním přízvukem) a i díky pražským lokacím neskutečně atmosférická.


Na plech - rozhodně žádný zázrak, ale ve sterilní, leckdy trapné a zoufale nenápadité tuzemské kinematografii skoro zjevení, protože Marty Pohl se nikomu nepodřizuje, je brutálně nekorektní, nakládá úplně stejně "Čechům" i romům a objevil hvězdu Julia Oračka, jehož každá promluva je hláškou.

Brutalista - v nejlepším slova smyslu nádherný biják, který evokuje zlaté období Hollywoodu se všemi jeho velkofilmy, monstrózními stopážemi a rozmáchlými příběhy, v němž i čtvrthodinová přestávka má svůj smysl, Brady Corbet se díky němu katapultoval do té nejlepší režisérské ligy, Adrien Brody, Felicity Jones a Guy Pearce jsou v něm fantastičtí a celková stylizace je až dojemná.

F1 - blockbuster v tom nejpoctivějším smyslu slova, který strhne, a i ty, kteří formulové závody jinak nesledují, baví od první do poslední minuty a je úplně jedno, že je předvídatelný, protože Joseph Kosinski zvládl závodní sekvence víc než výborně a Brad Pitt má i v šedesáti charisma, které mu mohou mladší kolegové závidět.

Sbormistr - trošku vyhepovaný, ale poctivý český film, který se snaží být jiný než ostatní, je na něm znát, že Ondřej Provazník nad ním dlouho přemýšlel a natočil ho nejlépe, jak mohl, včetně citlivého zobrazení něčeho, na co pochopitelně průměrný divák čekal od začátku, navíc si pomohl obsazením Juraje Loje a Kateřiny Falbrové, která se stala objevem roku.

Jedna bitva za druhou - snad jediný film za poslední roky, který dovede být třeskutě vtipný a sarkastický, aby v následné vteřině byl smrtelně vážný až mrazivý, aniž by se tyto dva přístupy vzájemně přebíjely, po pár experimentech se Paul Thomas Anderson vrátil k určité "diváckosti" svých filmů, i když pochopitelně dost svérázně a natočil zábavný počin s výtečnou a netradiční automobilovou honičkou, snad nejšílenější rolí v kariéře Leonarda DiCapria a naopak tou nejodpudivější ve filmografii Seana Penna, asi žádný jiný snímek nevypovídá tolik o současné (nejen) americké společnosti.

Čestné zmínky - Sisu: Odplata - poctivý béčkový akční film, který si na nic nehraje a potěší opravdu jen milovníky podobných počinů z osmdesátých let, nebere se vůbec vážně, jeho stylizace je naprosto dokonalá a akce potřebně přepálená.

Pink Floyd: Živě v Pompejích - sledovat v malém kině (které ale bylo skoro plné) nově zrestaurovanou verzi legendárního koncertu legendární kapely má své obří kouzlo, a i když si divák (na rozdíl od živé účasti na koncertu) nemůže zazpívat nahlas, na zážitku to nic nemění, navíc atmosféra rozpadlého amfiteátru je takřka nepřenositelná.