Éra americké supervelmoci pomalu končí, ale právě proto je filmový Kapitán Amerika přiléhavým náhrobním kamenem. Na hřbitově, kde je v marvelácké tradici poměrně veselo... Seznamte se, přichází Captain America: První Avenger.
Píše se rok 1942 a vlastenectví ještě není mrtvá idea. Alespoň pro jednoho astmatického pápěrku z Brooklynu. Jmenuje se Steve Rogers a chce zabíjet nácky. Ano, čtete správně. Jeho americkým snem je proniknout do evropské válečné noční můry. Vždyť jeho nejlepší kamarád Bucky (
Sebastian Stan) už narukoval. Armáda ho několikrát vyhodí dveřmi, ale on to znovu a znovu zkouší oknem. Jednoho dne si jeho marného úsilí všimne geniální vědec Dr. Abraham Erskine, uprchlík z nacistického Německa, který vyvíjí program pro supervojáky.
Přes protesty armádních velitelů zařadí třasořitku do tréninkového kempu a díky sebevražedné obětavosti a originálnímu myšlení je nakonec outsider vybrán jako první kandidát programu. Do těla mu je vpíchnuto zázračné sérum, které buduje svaly rychleji než Bořek stavitel, takže z muší váhy zmutuje v pořízka o živé váze 108 kilogramů. Na rozdíl od napumpovaných kulturistů a dopujících olympijských vítězů za to není odsouzen, ale obdivován.
Zůstane ale prvním a jediným. A co hůř, Američané nejsou ve své touze po zástupech supervojáků sami. V rámci nacistické mašinerie Třetí říše se vyprofilovala skupina kolem Johanna Schmidta, který vede tajnou okultní organizaci Hydra a kdesi v norském kostele objeví jakousi kouzelnou supersílu. Jak už to tak bývá, tento přičinlivý psychopat není pravověrným nacistou, hákové kříže a hitlerovské soukolí chápe jen jako prostředek k ovládnutí planety. A pokud uspěje, je to konec světa, jak jej známe...
Hollywood je říší paradoxů. Amerika ztratila pozici světové supervelmoci, namísto své dlouholeté role světového četníka zápasí s dluhovým stropem a ideál národa je ve stavu klinické smrti. A přesně v tu chvíli přichází do kin ten jediný, pravý hrdina od Marvela - Kapitán Amerika. Kdyby nebylo jeho účasti v marvelácké týmovce
Avengers, jen bůh a hlavouni Marvelu vědí, jestli by to tento superhrdina dotáhl na plátno, přece jen po vlnách antiamerikanismu v posledním desetiletí nejsou hvězdy a pruhy tím nejlepším vývozním artiklem. A přes všechnu chválu, kterou hodlám v této recenzi plýtvat, je vcelku jasné, že tato sólovka je jen povedené vnadidlo na
The Avengers. Až se v nich objeví, nebude se průměrný (= komiksem nedotčený) divák ptát svého nerdovského souseda
Co je to za týpka s vlajkou, díky tomuto filmu bude mít Kapitán Amerika perfektně vyrýsované pozadí. Doslova.
A protože je to pohádka o Honzovi s klasickou příběhovou trajektorií, máme tu typického zástupce "comics origins" podle formule: obyčejný kluk - transformace na superhrdinu - generální zkouška superschopností - happyend. Na rozdíl od jiných superhrdinských bájí jde o notně nostalgické retro s pokorným superhrdinou operujícím ve jménu vlastenectví. Zatímco Iron Man honí ženské a Thor má problémy se sebeovládáním, Kapitán Amerika je dobrák od kosti. Snad proto, že nadpřirozené schopnosti postrádá, protože větší síla a rychlost mu sice dávají převahu v souboji jeden ku pěti, ale proti skutečným superhrdinům by neměl šanci. Svůj handicap zručně dorovnává ironizujícím humorem a chlapeckou bezelstností.
Proti němu stojí arcizáporák, oficír Schmidt alias Rudá lebka.
Hugo Weaving si svého psychotického záporáka nezřízeně užívá a se svým ustrašeným vědeckým podržtaškou (spíše tedy podržbaňkou), kterého hraje
Toby Jones, tvoří bezchybnou záporáckou dvojku. Megalomanie ještě nikdy nebyla tak roztomilá. Jak Kapitán Amerika, tak jeho ďábelský protivník fungují každý na svém písečku, proto trochu zklame závěrečná konfrontace, které jednoznačně chybějí koule. Není totiž osobní, jde hlavně o střet světonázorů. Zatímco Kapitán Amerika je vzorový vlastenec a symbol svobody a spravedlnosti, Red Skull jasnozřivě prohlédl, že s érou národů je šmitec.
Je ale třeba varovat armádní nadšence, kteří si od prostředí druhé světové války slibují
Zachraňte vojína Rogerse. Hustota akčních nakládaček je proklatě nízká a drtivé válečné vřavy s bayovským armyfetišem se nedočkáte. Kapitán Amerika je překvapivě komorní, sice zvládá box a základní techniky juda, ale z hlediska choreografie jsou prostinké - rána sem - rána zpátky. Navíc je třeba přiznat, že v druhé části, která se odehrává na frontě, film znatelně ztrácí tempo a přešlapuje na místě tam, kde by seděla větší dynamika, ostatně režisér
Joe Johnston jde konvenční cestou nejmenšího odporu.
Je tomu tak ale i proto, že po samotném přerodu se už nic převratného nestane - zatímco magie Supermanova létání nebo Spidermanových pavučinek diváka pohltí, ukázka kapitánských superschopností vlastně tak super není, protože jde o jen o větší měřítko lidských schopností, asi jako kdyby spolu měli dítě Usain Bolt a Vladimír Kličko. Vždyť je to jen napumpované děcko z Brooklynu. A přestože
Chris Evans titulní roli zvládá a budí sympatie a soucit, které míváme k outsiderům, jeho herecké schopnosti nejdou dále než za škatulku Mirka Dušína zabaleného v americké vlajce. A když se někde mezi New Yorkem a peklem zamiluje do britské agentky (
Hayley Atwell), která se svými tmavými kučerami a rudými rty představuje model pro pin-up girl, je obtížné pochopit, co na něm tato krasavice vidí.
Příběh trochu připomíná nacistické pátrání po Svatém grálu, v jedné z nejlepších hlášek filmu si koneckonců do Indyho záporák naprosto neodolatelně rýpne. Nejspíše to není náhoda, ale inside joke, protože
Joe Johnston natáčel filmy o mladém Indiana Jonesovi. Vizuální retrostylizace a hudební podkres
Alana Silvestriho evokují kouzlo starých časů, zatímco propagandistická hudební čísla s dlouhonohými kráskami si v náznacích dělají legraci z toho, jak se tehdy podobná vystoupení brala upřímně. Zajímavý je i problém dvojí identity - Kapitán Amerika jako instituce, ikonický náborový plakát strýčka Sama a jeho propagandy, a Kapitán Amerika jako muž z masa a kostí, který hraje sám sebe. Motiv obživlého golema přesně komentuje Red Skull, když se našemu hrdinovi svěřuje, jak ho baví jeho filmy.
Víru v odvážný nový svět nejlépe ilustruje pompézní světová výstava, kde je hlavní hvězdou otec Iron Mana, playboy a vynálezce Howard Stark (překvapivě skvělý
Dominic Cooper). Utopická naděje v krásné nové stroje a upřímný patriotismus výtečně funguje jako kontrapunkt k současnému soumraku amerických plánů na dobývání vesmíru a hlídání světa.
Český trailer filmu Captain America: První Avenger
Johnston si uvědomil, že nemá smysl
Kapitána Ameriku aktualizovat. Proto se moudře vydal na výlet strojem času za superhrdinskými dinosaury, do éry amerických snů, národních ideálů a pokorných vlastenců. Pro současníka je to možná větší sci-fi než zelená kostka severských bohů a supersérum dohromady. Ale právě ten nevinný idealistický étos dob minulých, se srdcem na dlani a rukou na srdci, je nakonec nejsilnější zbraní vůči cynickému publiku. Třebaže víme, že je to komiksový
Jurský park.
P. S.: Počkejte si v kině až do konce, Marvel vás odmění. A možná přijde i Nick Fury.