Historie má tendenci se stále opakovat. Tak je tomu i v případě pokračování Tajemství loňského léta, které je takzvaným legacy sequelem k původnímu snímku z roku 1997. Pro připomenutí: v něm se čtyřka kamarádů Julie, Helen, Barry a Ray (Jennifer Love Hewitt, Sarah Michelle Gellar, Ryan Phillippe a Freddie Prinze, Jr.) dopustí zločinu, který mstí maskovaný "rybář" s hákem. Jeho řádění tehdy nepřežili Helen a Barry.

Nyní, téměř po 30 letech se situace opakuje, jen s novými tvářemi. Těmi jsou Danica, Ava, Milo, Teddy a Stevie (Madelyn Cline, Chase Sui Wonders, Jonah Hauer-King, Tyriq Withers a Sarah Pidgeon). Jelikož jde o "legacy", tak tu nesmí chybět ani dva veteráni z prvního dílu, tedy přeživší Julie a Ray. Zatímco Julie se do Southportu nikdy nevrátila a svůj slib splní i zde, a její přítomnost zde je okrajová, Ray do děje zasáhne mnohem významněji.

Ale popořádku. Nové čtveřici hrdinů se stane téměř identická situace jako jejich předchůdcům. Při oslavách 4. července způsobí nechtěně smrt (z nedbalosti) cizího člověka, kterého tentokrát nesrazí autem, ale on se svým autem sjede z útesu. Po roce se spustí nová vlna úmrtí, za níž stojí záhadný vrah v gumákách a s hákem, případně harpunou. Boj o přežití může začít.

Novému Tajemství loňského léta budiž přičteno k dobru to, že se jeho tvůrci nesnaží jen o kopírování původního filmu, ale snaží se jít vlastní cestou. A to se režisérce a spoluautorce scénáře Jennifer Kaytin Robinson a scenáristovi Samu Lanskymu daří dobře. Jejich verze tak nepůsobí jako plagiát snažící se parazitovat na úspěchu originálu, ale jako nový, svěží pohled na kdysi tak populární žánr slasheru, který prožíval svůj vrchol v 80. a pak i 90. letech a nyní prochází renesancí.

Dalším kladem budiž to, že vraždy a zabíjení zde nepůsobí ani komiksově, ani směšně, ale drsně a realisticky. Dalším plusem je jeho áčkový look. Tvůrcum se dlouhá časová prodleva a příprava evidentně vyplatila. Je fajn vidět v kinech zase jednou slušně udělaný slasher, který nepůsobí omšele a hloupě. Výběr mladých neokoukaných tváří se rovněž povedl a herci odvádí v rámci žánru nadstandardní výkony. Přítomnost "veteránů" potěší, a to i zavražděné Helen ve snové scéně. 

Nyní k záporům. Tím je vlastně jako v případě většiny slasherů s maskovaným vrahem jeho odhalení a nadmíra vysvětlování, kdo, jak a proč. Právě odhalení identity vraha(ů) bývá většinou nejslabší stránkou nejen tohoto filmu, ale i například konkurenčních Vřískotů. Kdyby měli tvůrci odvahu identitu vraha neodhalit, možná by tím naštvali diváky, kteří musí vždy nutně znát vraha, ale film by tím neztratil tajemství a napětí, které opadne vždy, když si vrah masku sundá.

Proto je například původní Halloween nepřekonatelný, protože i když v něm vraha známe od začátku, a jeho skutečná tvář (identita) není zajímavá, zatímco jeho maska ano, přesto nepřestává diváky fascinovat ani po více než čtyřiceti a více letech. Protože spoléhá na jiné prostředky, které přetrvávají, zatímco u hororů, kde je vše postaveno na odhalení identity vraha, je právě jeho odhalení zákonitě tou největší slabinou. Tam, kde by mělo napětí vrcholit, tak naopak odpadne.

To je i případ tohoto Tajemství loňského léta, které je skvělé až do chvíle, kdy se vše dozvíme a vše je nám ukázáno a vysvětleno. Jinak jde ale o solidně natočený a svěží slasher, ideální na právě probíhající léto. A ani nemusíte nutně znát původní film, abyste si užili tento. 

Trailer filmu Tajemství loňského léta