Hudební rukopis Alexandra Desplata je charakteristický, nezaměnitelný a dalo by se říci, že i neměnný, což je občas spíše ke škodě. Stejně jako v řadě jiných zní i v albu k filmu Strom života typický klavír, housle, harfa, dechy a nenápadné, podprahové syntezátorové tepání.
Úvodní Childhood je sledem klavírních akordů s podkladem souvislé houslové linie. Melodie je zde pouze jakoby zlehka naznačená. Klavír a smyčce znějí i ve druhé, minimalistické Circles, která rozhodně dělá čest svému názvu. Plynulý souzvuk několika tónů, tahů smyčcem a decentních basů jako by se opakoval stále dokola. Ve druhé půlce skladba graduje, smyčce přebírají hlavní slovo, ale takřka okamžitě se celá kompozice vrací zpět do zajetých kolejí, kterými se ubírá po celý zbytek své téměř dvanáctimimutové stopáže.
Čtvrtá River je další skladbou, jejíž nálada a struktura je plně vystižena v názvu. Klavír se zde hned zpočátku rozběhne s lehkostí a hravostí horského pramene, skladbou se vytrvale a plynule jako řeka vlní decentní, jednoduchá melodie. Následující Awakening je zahájena naléhavě znějícími údery do kláves piána. Opakující se motiv postupně přejde v plynulejší melodii, na naléhavosti a důrazu ale neztrácí. A na ni navazuje nenápadná, subtilní, zlehka pulsující Emergency Of Life, která je až na občasný ojedinělý smyčcový záchvěv převážně syntezátorovou záležitostí.
Následující Light&Darkness vzdor pozvolnému tempu a tichému ladění nepostrádá patřičnou špetku napětí a dramatičnosti, a to především díky níže posazeným smyčcovým nástrojům a temnějšímu basovému podkreslení. Překvapivě bohatá jak po melodické, tak především po kompoziční a hudební stránce je devátá Motherhood. Ubíhá v ráznějším valčíkovém tempu a je místy až fascinující. Dvouminutová délka je v tomto případě krajně nedostatečná a skladba se neoposlouchá snad ani napodesáté.
City Of Glass je opět typickou "desplatovinou". Křehká, něžná, decentní, minimalistická. Její precizní aranžmá může ovšem působit až sterilně. Tempo, výraznější rytmus a velkorysejší nápěv se vrací v jedenácté Fatherhood. Desplat zde opět dokazuje, že dokáže precizně zakomponovat živější a nápadnější kousky i do převážně minimalistického alba.
Temptation se nese v zamyšleném, poklidném duchu. Tracku se v principu nedá po technické či kompoziční stránce nic vytknout, ale osamocené klavírní tóny za doprovodu jemné jednotvárné houslové melodie můžou již nudit, bereme-li v úvahu fakt, že se podobný motiv opakuje na albu již poněkolikáté. A připočteme-li bezmála sedmiminutovou stopáž, je nutné skladbu zařadit mezi slabší kousky. A závěrečná Skies vás nejspíš už definitivně ukolébá. Nic to ale nemění na skutečnosti, že se jedná o precizně zkomponovanou píseň, která do celé Desplatovy něžné, křehké, decentní skládačky perfektně zapadá.
The Tree Of Life OST zejména svými repetitivními motivy místy připomíná soundtracky z dílny Philipa Glasse. Celý soundtrack zní subtilně, jemně, přesto se dá označit za velkolepý. Autor hudby k filmům jako Králova řeč, Jak vycvičit draka nebo <>Harry Potter a Relikvie smrti opět nezklamal.
Alexandre Desplat vytvořil podobně intimně laděné a minimalistické album, jakým bylo například King's Speech OST. Byť by se některé jeho soundtracky mohly jevit jako jednotvárné, žádný z nich by ve vaší sbírce rozhodně neměl chybět - bez ohledu na to, zda se vám film, pro který byla hudba složena, líbil.
Preview of The Tree Of Life OST
