Rok co rok, vždy na začátku školních prázdnin, se jindy poklidné lázeňské město Karlovy Vary promění v rušný, životem tepající a bzučící úl, kde si všichni milovníci filmu dávají dostaveníčko mnohdy až do časného rána. Ve městě snad ani není někdo, kdo by pochyboval: 46. MFF Karlovy Vary je v plném proudu a my vám jeho atmosféru zprostředkováváme mimo jiné i zápisníkem Lindy Ondruškové. Pravděpodobně největší událostí dne byly dva příjezdy: tím prvním byl tak trochu uličnický návrat Johna Malkoviche na místo činu (v roce 2009 zde obdržel Cenu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii), a tím druhým pak krátká festivalová zastávka české wimbledonské vítězky, tenistky Petry Kvitové. John Malkovich se na festival vrátil v roli módního návrháře. Jeho kolekci pánského oblečení Technobohemian předvedli mezi jinými i čeští herci v čele s Pavlem Liškou, Janem Budařem, Vojtou Kotkem či Vojtěchem Dykem. Přehlídka byla součástí party, jíž organizoval výrobce značkového šampaňského Moët & Chandon, který zároveň věnoval 100 000 Kč sbírce České televize Pomozte dětem. Party probíhala ve čtvrtek večer v prostorách hotelu Richmond a karlovarské Galerie umění, jen pár kroků od Poštovního dvora, kde se ve stejném čase tančilo s Českou televizí a kde samozřejmě maskot sbírky, žluté kuře, nemohl chybět. Večer tedy byl John Malkovich náležitě a v souladu s plány organizátorů za hvězdu. Mnohým ale udělalo daleko větší radost jeho dopolední vystoupení ve Velkém sále před projekcí snímku Le Havre Fina Akiho Kaurismäkiho. Asi nebudu jediná, kdo ještě nyní tápe nad důvodem, proč organizátoři festivalu Malkoviche do sálu přivedli - bylo to snad jen proto, že před filmem běžela festivalová znělka, ve které účinkoval? Ne že by to nebyla znělka povedená. A vidět alespoň na chvíli jednu z velkých hvězd také určitě nikomu nevadilo... Ale Malkovich jaksi neměl, co by k promítanému filmu řekl. On totiž dokonce ani netušil, co se vůbec promítá, což vyplulo na povrch, když se bezradně přítomného Jiřího Bartošky ptal, na co že se to diváci budou dívat. Když mu Bartoška odpověděl, že se bude hrát Le Havre, Malkovich jen pokrčil rameny: "A to je jako co?" Tak či tak, čtvrteční večer byl nabitý různými akcemi z festivalového doprovodného programu, že se ani všechny nedaly stihnout. Protože bylo konečně pár dnů hezky, vydala jsem se přes kolonádu do Poštovního dvora na Tanec s Českou televizí na kole z festivalové půjčovny. Projížďka po kolonádě je skutečně něco! Ještě jsem nečekaně měla štěstí na vystoupení Karlovarského symfonického orchestru, který na kolonádě hrál Dvořákovu symfonii č. 9 - Z Nového světa. Při podvečerním západu slunce, u vřídla... prostě nádhera. Do Poštovního dvora mě lákalo obzvláště vystoupení skupiny Mako!Mako, již proslavila účast v talentové soutěži televize Prima. Z členů skupiny dorazil sice jen Ondřej Havlík (zbytek skupiny omluvil s tím, že zápasí s těhotenstvím, resp. chřipkou), svým suverénním výkonem na pódiu si ale naplněný Poštovní dvůr ihned získal, takže nakonec musel přidat ještě jednu, než ho publikum konečně pustilo. Poté už se nocí nesly rytmy skupiny Eddie Stoilow a u Richmondu si dávali dostaveníčko festivalové celebrity, které nedůvěřivě okukovali ruští a němečtí lázenští šviháci. Tak dobrou noc Vary. A zase zítra... Nasát atmosféru festivalu můžete i z dalších našich článků věnovaných 46. MFF Karlovy Vary, které najdete zde.