Původní Planetu opic natočil v roce 1968 Franklin J. Schaffner podle stejnojmenného francouzského románu Pierra Boulleho. Stala se ve své době převratným filmem skvěle přijatým kritikou (na rottentomatoes si dnes drží úctyhodných 89% kladných recenzí) a dnes považovaným za klasiku americké kinematografie. Podle časopisu Empire patří mezi pět set nejlepších filmů všech dob, pravidelně se objevuje i v podobných žebříčcích zahrnujících jak všechny, tak jen vědeckofantastické filmy a Národní filmový registr Spojených států tento film zvolil k ochraně pro jeho „kulturní, historickou a estetickou významnost“. Planeta opic byla následována čtyřmi celovečerními sequely a dvěma televizními minisériemi (z nichž jedna byla kreslená) natočenými v letech 1970-1975. Jenom blázen by se pouštěl do remaku takové klasiky, ale i ten se našel – v roce 2001 si vzal předělávku na paškál slavný šílenec Tim Burton, který převzal přes deset let starý projekt, od kterého před ním utekli mimo jiné Oliver Stone i James Cameron, a natočil tak se stomilionovým rozpočtem nejhorší film své kariéry. Možná i z toho důvodu se u Foxů rozhodli jít na další snímek pod stejnou značkou od lesa. Tedy lépe řečeno od úplného začátku a ukázat nám, jak se to vlastně stalo, že naši chlupatí příbuzní tak znenadání zmoudřeli a převzali vládu nad světem. Nebo že bychom za to snad mohli my? Producenti nás lákají na „původní příběh v tom nejpravdivějším slova smyslu. Zasazený do současného San Francisca přináší vědeckofantastickou varovnou story, kde lidské experimenty s genetickým inženýrstvím vedou k vývinu obrovské inteligence u opic, která vyústí až ve válku o nadvládu nad Zemí.“ Víc snad není třeba k ději dodávat. Režie se zhostil prakticky neznámý Rupert Wyatt, stejně tak scénář mají na svědomí dva lidé s minimálními zkušenostmi - Rick Jaffa a Amanda Silver. Co u Foxů nezískali na věhlasu u tvůrců, se pokusili dohnat u obsazení. O hlavní roli vědce Willa Rodmana se dlouhou dobu bavili s Tobey Maguirem a poté, co se nedokázali dohodnout, přišel na scénu stále populárnější James Franco, který naposledy zazářil jako „dobrodruh“, co si upižlal čínským nožem vlastní ruku, ve snímku 127 hodin. James říká, že jedním z hlavních důvodů, proč se rozhodl do tohoto filmu jít, byla spolupráce s Andy Serkisem, který si opět zopakoval práci v přiléhavém oblečku oblepeném senzory a na plátně bude schovaný pod digitálním kožichem Caesara, vůdce opičí bandy, která chce ovládnout svět. Po slizounovi Glumovi si už jednu opičí roli zkusil v King Kongovi Petera Jacksona, takže bychom čekali, že to pro něj bude hračka a rutina. Andy nás ale vyvede z omylu: „Je to úplně jiné, protože Kong byl šestimetrová gorila, ale tady hraju inteligentního šimpanze, který byl vychováván lidmi. Každý si myslel, že je jasné, že tuhle roli dostanu já, a že to bude jakoby nic. Ale gorily, šimpanzi i orangutani se každý pohybují naprosto jinak a mají i jiné povahové vlastnosti. Jde o dvě naprosto rozdílné role.“ Je tedy jasné, že opice tentokrát nejsou dílem šikovných hollywoodských maskérů, ale vznikly kompletně v počítačích novozélandské firmy WETA, která rozpohybovala Gluma i armády Rohanu v Pánovi prstenů nebo 3D modrásky v Avatarovi. A jak to vypadá s případnými dalšími díly do série? Rozpočet Zrození Planety opic činí 90 milionů dolarů, což by s trochou štěstí neměl být problém vydělat zpět. Režisér Rupert Wyatt komentoval otázku dalších sequelů: „Myslím, že končíme s konkrétní, velmi vzrušující otázkou. Já osobně dokážu vymyslet několik možných pokračování našeho filmu, tohle je pouze začátek.“ Scenárista a producent Rick Jaffa také prohlásil, že ve filmu můžeme najít několik stop k budoucím pokračováním: „Doufám, že jsme vybudovali dobrou odrazovou plochu pro další filmy. Chtěli jsme zasít spoustu semínek pro budoucí růst. Jako zajímavou stopu můžete považovat hvězdnou loď Icarus z původní Planety opic.“

Pokud vás zajímá, co předcházelo nadvládě opic na Zemi, můžete se vydat do českých kin od 11. srpna.