Vynález atomové bomby, na který se zaměřuje chystaný snímek
Oppenheimer, je zřejmě nejhorším projevem lidské inteligence. Zbraň, která může zničit veškerý život na Zemi, neměla být nikdy vynalezena. Hranice lidské vynalézavosti však nemají hranice a možnosti a vidiny ničení a sebezničení taktéž. Strašák jaderné války nezmizel ani dnes, naopak znovu se stává aktuální. Žijeme stále na hraně bytí a nebytí, o němž rozhodujou ti mocní, pro něž jsou obyčejní lidé jen pokusný materiál.
© BBC
O tom je i britský televizní film z produkce BBC nazvaný
Threads (Vlákna). Stojí za ním tehdejší generální ředitel televizní stanice BBC Alasdair Milne, který dal tomuto projektu zelenou po zhlédnutí dokumentu
The War Game. Toto "
Dokumentární drama popisující výbuch atomové bomby shozené Sovětským svazem na malé městečko v jižní Británii vyděsilo vedení televizní stanice BBC natolik, že ho odmítla vysílat." Realizací filmu byli pověření scenárista a spisovatel Barry Hines, podle jehož knihy A Kestrel for a Knave vznikl film Kes a režisér Mick Jackson, který měl za sebou jen dva televizní filmy a před sebou například romantické drama Osobní strážce. Rozpočet filmu byl velmi omezený a činil pouhých 400 tisíc liber. Přesto, nebo právě proto, vznikl sugestivní snímek, jehož sledování je stejně tak poučné jako emocionálně devastující.
Jak už to bývá, vše začíná nevinně a nenápadně. Život v britském Sheffieldu na začátku 80. let plyne s každodenní obyčejností jako všude jinde. Lidé chodí do práce, žijou své životy a jediné vzrušení skýtají pravidelné dýchánky v mistních pubech a televizní zprávy. Právě z nich se občané dozvídají, že kdesi na dálném (nebo středním) východě se cosi děje a sovětské tanky pronikají na cizí území. To vzbudí pozornost Američanů a zárodky budoucího konfliktu jsou na světě. Pro obyčejné obyvatele Sheffieldu by to možná nemuselo nic znamenat, bohužel blízko jejich města je základna NATO, jeden z potencionálních cílů nepřítele. Netrvá to dlouho a dochází k prvním jaderným útokům a zasažena je i Velká Británie a právě i obyvatelé tohoto města.
© BBC
Tvůrci filmu s divákem nehrají žádnou hru, "jen" ukazují, co se stane, když dojde k jaderné válce. Dobře se ve filmu konstatuje, že jadernou válku nelze vyhrát. Jaderná válka znamená konec, konec života na Zemi, konec života lidí, konec všeho. Hlavním přínosem filmu Threads je právě tato pravda, kterou možná chápe každý, ale v audiovizuální podobě ji můžeme takto realisticky zachycenou vidět velmi zřídka. Zatímco na většinu normálních lidí bude působit snímek jako varovné memento, lze si představit duševně choré jedince, které vidina ničení může vzrušovat. Bohužel jeden takový jedinec, který tu moc má a o jehož duševním zdraví lze právoplatně pochybovat, žije v naší době poměrně nedaleko od nás. Není těžké si představit, že právě vidina zničení civilizace a života ho velmi přitahuje. Ostatně rčení "Po nás ať přijde potopa" už na světě také nějaký ten pátek existuje. Pro někoho takového by mohlo být zhlédnutí filmu dokonce spouštěčem.
Trailer filmu Threads 
 300.jpg)
