(obsahuje spoilery)

Krotitelé duchů: Odkaz  je dalším z řady takzvaných legacy sequelů, které se nepokrytě hlásí k odkazu původního a nepřekonatelného filmu Krotitelé duchů z roku 1984. Ten natočil ve vrcholné formě tvořící československý rodák Ivan Reitman a výsledkem byla nesmrtelná klasika a také jeden z nejkultovnějších a nejhláškovatějších snímků v historii a kromě toho šlo také o obrovský divácký hit, na který se stály fronty.

Reitman pak ještě o pět let později natočil s původní sestavou výborné pokračování Krotitelé duchů II, které ale ve srovnání s jedničkou mnohé ztrácelo, především kouzlo originality a nečekanosti. Trojka s původní silnou hereckou sestavou - Bill Murray, Dan Aykroyd, Harold Ramis, Rick Moranis, Ernie Hudson a Sigourney Weaver - pak už bohužel nikdy nevznikla.

V roce 2016 se Paul Feig rozhodl natočit ženský obsazený reboot Krotitelé duchů, který ale narazil na drtivou vlnu odporu téměř všech filmových fanoušků, především kvůli znevážení "odkazu" původních Krotitelů duchů. Tak se nedalo nic dělat a krotitelského odkazu se musel opět chopit Reitman, tentokrát syn Jason Reitman a kruh se nyní, zdá se, uzavřel. 

Děj se tentokrát a vůbec poprvé neodehrává v New Yorku, ale v jakémsi zapadákově v Oklahomě, kam se přestěhuje svobodná matka (Carrie Coon) s dvěma dětmi (Finn Wolfhard a Mckenna Grace). Jenže nejde o ledasjakou matku, ale o dceru Egona Spenglera (jehož hrával zesnulý Harold Ramis). Ten si na své farmě, která vypadá, že drží pohromadě jen z posledních sil, vybudoval vlastní laboratoř, kde pokračoval ve svých "šílených" pokusech. O jeho odkaz se nyní postarají jeho vnuci.

Jason je sice talentovaný filmař, ale nejlépe to dokázal v nezávislých indie projektech jako Juno a Znovu a jinak, které jsou na hony vzdálené tomu, co dokonale ovládal jeho otec - tedy vysokorozpočtové popcornové filmy pro rodinné publikum. Krotitelé duchů: Odkaz tak sice funguje jako příjemné rodinné drama z maloměsta, ale hůře se mu daří jako velké komerční zábavě. Dokud se ve filmu spoléhá na výkony herců včetně učitele Garyho Groobersona, kde v roli nemotory za Ricka Moranise zaskočil Paul Rudd, jde o celkem pohodovou zábavu, ale jak se přehodí na duchařskou výhybku, která tak výborně šla Reitmanovi staršímu, tam Jason těžkopádně klopýtá.

Takže ten plánovaný odkaz prostě moc nefunguje a v podstatě jde jen o to, aby se na konci vynořili původní Krotitelé duchů, jejichž příchod na scénu se také příliš nepovedl a znovu se odehrálo finále jedničky, což ale naprosto nedává smysl. Když se tu navíc ještě objeví duch Egona Spenglera, je to už nechtěně komické. Samozřejmě je fajn, že se film hlásí k odkazu původního filmu, ale chtělo by to i nějakou tvůrčí invenci a originalitu, která tu chybí.

Krotitelé duchů: Odkaz je slušná rodinná komedie, která ale paradoxně nejvíc tápe tam, kde by měla být nejsilnější. Tvůrci si navíc na konci nechali otevřená vrátka k eventuálnímu pokračování, ale je otázkou, jestli má smysl v tomto "odkazu" pokračovat.