Režisér M. Night Shyamalan byl na přelomu století jakýmsi zjevením. O jeho Šestém smyslu se mluvilo po celém světě a stály se na něj fronty u pokladen. Vyvolený měl ohlas menší, ale režisérův předchozí počin mu zaručil také značnou popularitu. A zájem o mimozemskou aktivitu a kruhy v obilí opět vyvolalo povedené Znamení. Kromě toho, že si Shyamalan filmy sám režíroval, tak ke všem napsal i scénář. Vyvolal tak v lidech pocit, že je talentovaným vypravěčem a možná i on sám se nechal ukolébat pocitem, že na co sáhne, to se mu podaří. Následující Vesnice byla ještě stravitelná, ale v divácích vyvolala spíše rozporuplné názory.

Pak už to šlo bohužel z kopce. Žena ve vodě, Stalo se, Poslední vládce větru, Po zániku Země. Experimenty s žánry, které režisérovi nesedly. Filmy, které za moc nestály, kasovně neuspěly a některé z nich si odnesly i Zlaté maliny. Jméno M. Night Shyamalan začalo ztrácet na lesku a jeho slávu odfoukl snad vládce větru. Jak ale vystoupat ze dna na vrchol? Vrátit se ke kořenům?! Nenápadný horor The Visit z roku 2015 byl natočen za 5 milionů, ale vydělal jich téměř sto. Rozpolcený se stal kasovním trhákem po celém světě, ale jeho bratr Skleněný se zase úplně nepovedl. Je to jako na horské dráze, ale Shyamalan si i přes svoje úspěchy a neúspěchy stojí za tím, že scénář i režii si obstará sám. Do jaké kategorie se zařadí jeho novinka Čas?

Představte si, že v lékárně dostanete účet s reklamou na báječnou dovolenou. Naklikáte, zaplatíte pár korun a letíte soukromým tryskáčem do letoviska, kde vás na letišti vyzvedne auto, u vstupu do hotelu na vás čeká welcome drink a apartmány vypadají tak, že stoprocentně víte, že byste si je nikdy nemohli dovolit. Do toho k vám při večeři přistoupí majitel hotelu s tipem na utajenou pláž, na kterou vás zavezou a večer vás z ní odvezou. Zcela zdarma, jak jinak. Samozřejmě je zcela normální, že na tu pláž je to od auta docela štreka a nikdo z pracovníků hotelu vás na ni nedoprovodí, nehledě na to, že se musíte prodírat pralesem a úzkými štěrbinami ve skalách.

Když dorazíte na místo, zjistíte, že je pláž opravdu krásná. Bílý písek, samá skála, azurové moře a pár dalších hotelových hostů, kteří dostali na tuto pláž taky tip. Během několika minut se objeví první problémy. A světe div se, nalezená mrtvola je tím menším z nich. Všichni z ničeho nic začnou stárnout. Během chvíle je z šestiletého Trenta puberťák a stejně stará Maddox řeší svoje první…no, nebudeme to rozmazávat! Útěk není možný, protože ten, kdo se o něj pokusí, tak okamžitě omdlí a probudí se zase na pláži s výrazem „brutální kocovina“. Pokud to takhle půjde dál, tak do večera všichni k smrti zestárnou…

Je obrovská škoda, že tohle všechno divák už viděl v hodně povedených trailerech, které kolovaly internetem a samotný film v podstatě nic dalšího nepřinese. Situace se pořád dokola opakují – všichni jsou v šoku, jak rychle stárnou, někdo kolem sebe švihá nožem jak smyslů zbavený, opakují se chabé pokusy o útěk z ostrova. To vše je nataženo na stominutovou stopáž, která je často vyplněna hodně prázdnými dialogy, nad kterými občas nejde jinak než zakroutit hlavou nebo protočit oči.

Ono příliš nefunguje ani budování atmosféry, která by mohla víc diváka pohltit, víc zamrazit, a ještě víc navodit pocit tísně, protože pro ten tam prostor určitě je. Ale za sebe mohu říct, že nepříjemně mi bylo hlavně z toho celého námětu – stárnout o rok každou půlhodinu není nic moc. On totiž ten nápad, který vzešel z komiksu Pierrea-Oscara Lévyho, není vůbec špatný. Naopak je velice zajímavý a dalo by se z něj vytěžit opravdu hodně, ale jako by se Shyamalanovi prostě nechtělo. A to ve svých filmových počátcích dokázal, že budovat atmosféru a vygradovat příběh umí.

Rád bych vychválil herecké výkony, ale ani ty mi tentokrát nepřišly příliš přesvědčivé, a to zřejmě i díky již zmíněným prázdným a občas nevhodně voleným větám, které z úst vypouští třeba Gael García Bernal nebo Thomasin McKenzie. Co se ale povedlo, tak stárnutí jednotlivých hrdinů. Ať už jde o ty dětské, které střídají různí herci, nebo o ty dospělé, kterým jsou postupně přidávány vrásky a zdravotní neduhy spojované se stárnutím. Možná by neuškodilo přidat víc šedin, ale to je jen malý detail.

Abych ale jen nehanil, tak ač zpracování značně pokulhává, nelogičnostem v ději se snaží scénář jakž takž vyvarovat. Věci, které divákovi vyplují na mysl, jsou během chvíle vysvětleny (růst nehtů a vlasů), zároveň je ale střídají bizarnosti, které ale tak nějak k Shyamalanovi patří (operace nádoru, nalámaná hrdinka v jeskyni, porod). Stejně jako je dobře vysvětleno to, proč nemohou hrdinové pláž opustit. O to víc ale zklame konec, který je tak nějak nepřekvapivý, není příliš originální ani promyšlený, ale prostě je tak nějak naservírován a divák se s ním nemusí ani smiřovat ani o něm přemýšlet. Neurazí ani nenadchne.

Pokud by vám snímek stál za to, určitě si pročtěte nějakou z veřejných diskusí, protože názory na Čas jsou hodně rozdílné. Někteří jej vychvalují do nebes, někteří jej zcela odsuzují a najde se opravdu málo těch, kteří by volili zlatou střední cestu. Film má sice zajímavý námět, ale filmem roku bych ho neoznačil, ale jako horkého kandidáta na Zlatou Malinu také ne.

Hororový Čas měl velký potenciál a lákal na mrazivou podívanou svými trailery. Očekávání nebyla naplněna díky tomu, že vše bylo vyzrazeno právě v trailerech a nic navíc se ve filmu neobjeví. Špatné jsou i dialogy mezi hlavními představiteli, kterým lze jen stěží věřit. Příběh sám o sobě je zajímavý a kdyby byl zpracován lépe, mohl i diváka více strhnout. S tíživým pocitem z rychlého stárnutí by se dalo pracovat po většinu stopáže filmu mnohem lépe. Tato režijní i scénáristická rutina není nic jiného než obyčejný film bez překvapení a atmosféry, který mohl zachránit šokující konec, který se ale nedostavil, a tak se nový Shyamalanův film zařadí spíše k jeho horším počinům. Škoda!

Originální trailer filmu Čas