Když se řekne Vincent Price, nepředstavíte si všichni asi jednu postavu, jeden film. Nevybaví se vám určitě žádná protěžovaná hororová příšera - Vincent nehrál upíry, vlkodlaky, Frankensteinovo monstrum. Jak sám říkával, jeho hrdinové byli muži "obklíčení osudem a připravení se mstít". Jestli jeho postavy něco spojuje, tak je to velká energie a chuť, někdy až parodická nadsázka, s jakou je zpodobňoval. Stačí si procházet komentáře diváků u těch nejslabších filmů - prakticky vždycky obsahují formulace ve smyslu "ještě že tam byl aspoň Vincent Price". Na druhou stranu Vincent byl nejen hororový herec, ale také muž mnoha zálib a velký milovník života. "Člověk, který omezuje svoje zájmy, omezuje svůj život". Vincent se narodil 27. května 1911 v St. Louis ve státě Missouri. Otec Leonard Vincent byl prezidentem společnosti vyrábějící sladkosti, matka Margueritte Cobb učitelkou na základní škole. Už od dětství jejich syn projevoval vztah k umění, které studoval na Yaleu a posléze i v Londýně. Zde započal i svou divadelní kariéru v divadle Gate. Velký úspěch přišel s hlavní mužskou rolí prince Alberta v představení Victoria Regina o životě královny Viktorie. S touto inscenací se v roce 1935 dostal i na Broadway, kde titulní roli převzala "první dáma amerického divadla" Helen Hayes. Úspěch byl fenomenální. Po dvou letech Vincent přešel krátce i do Mercury Theatre Orsona Wellese, kde se seznámil se svou první ženou, herečkou Edith Barrett. Hollywood už klepal na dveře, na prkna, která znamenají svět, ale Vincent nezapomněl. Vincent předhororový (1938-1953) Ještě než se stal hororovou ikonou, stihl Vincent zapůsobit v několika zásadních a spoustě méně známých, ale rozhodně zajímavých snímků. Už od začátku kariéry patří k jeho poznávacím znamením nezaměnitelný sametový hlas, který uplatnil už v pokračování sci-fi klasiky Neviditelný muž pod názvem The Invisible Man Returns, kde ztělesnil titulního hrdinu. Mezi neopomenutelné filmy tohoto období patří i tři z celkem čtyř setkání s jednou z nejzářivějších a nejkrásnějších hvězd čtyřicátých let Gene Tierney. Menší role v noirových superklasikách Laura a Smrtelný hřích následoval velmi výrazný part manžela terorizujícího hlavní hrdinku v gotickém hororu Dragonwyck, který předznamenal hercovu další kariéru. Vincent se mimochodem intenzivně věnoval i rádiu, v letech 1944-51 účinkoval třeba v kriminální show The Saint (k poslechu zde). Manželství s Edith, ze kterého vzešel syn Vincent Barrett, se rozpadlo po deseti letech v roce 1948. Již rok po rozvodu se Vincent oženil s kostýmní výtvarnicí Mary Grant. Oba spojovala velká láska k umění, které vášnivě sbírali. Jejich dcera Victoria je mimochodem autorkou životopisu Vincent Price: A Daughter's Biography. Vincent klasický (1953-1965) Ty pravé priceovské hororové žně začínají v roce 1953 v notoricky známé klasice Dům voskových figurín. Další úspěch zaznamenala dvojitá spolupráce se známým béčkovým "showmanem" Williamem Castlem (Dům hrůzy, The Tingler), který divácký zážitek u sledování filmů ozvláštňoval různými zábavnými "blbinkami" (v případě prvního z jmenovaných snímků to byli třeba kostlivci prohánějící se kinosálem nad hlavami diváků). Pak už přichází osudové setkání s Rogerem Cormanem, se kterým pro "béčkovou" společnost American International Pictures natočili sedm z osmi adaptací děl Edgara Allana Poea. Těžko říct, jestli se klasik točil v hrobě, snímkům rozhodně nelze upřít působivě vystiženou atmosféru, pozoruhodnou práci s barvami a Vincenta Price v životní formě. Čím byli pro anglické studio Hammer Films Peter Cushing a Christopher Lee, tím byl na druhé straně oceánu pro AIP Price. Vincent se tehdy definitivně zaškatulkoval jako hvězda nízkorozpočtových hororů, což mu na jednu stranu zajistilo nesmrtelnost, na stranu druhou ho to i svazovalo. Vincent pozdní (1965-1993) Období po ukončení cormanovsko-poeovské série je sice stejně bohaté po stránce kvantitativní, na každý výjimečnější kousek (Lovci čarodějnic, Ohavný Dr. Phibes, Krvavé divadlo) ovšem připadá hned několik nepodarků. Není to snad ani tak chyba Price samotného jako nepřízeň doby, která nepřála pohádkově-historickým strašidelným podívaným, ve kterých se tak báječně vyjímal. Když už se objevila nějaká příležitost, tak se muselo přitlačit s násilím a krví, z čehož herec neměl zrovna radost. Za filmováním musel od sedmdesátých let vyrážet často do Anglie, pravidelně se objevoval v televizi (měl mimochodem svůj pořad o vaření), rádiu, na divadle (nejúspěšnější byla one-man-show Diversions And Delights, kde představoval Oscara Wilda). V roce 1973 se rozvádí s Mary Grant a bere si za ženu australskou herečku Coral Browne, s níž zůstane až do její smrti v devadesátém prvním roce. Osmdesátá léta se neobejdou bez zmínky o dojemné poctě Tima Burtona v animovaném kraťasu Vincent, stejně jako Priceově strašidelném "rapu" v megahitu Michaela Jacksona Thriller. Vincent byl i na stará kolena pohotovým a zábavným vypravěčem s dobrou pamětí, o čemž se lze na internetu snadno přesvědčit. Poslední významnou rolí se stal stařičký vynálezce ve Střihorukém Edwardovi Tima Burtona. 25. října 1993 Vincent Price umírá na rakovinu plic. Jeho filmy však naštěstí zůstávají s námi a dokazují, jak krásné může někdy být bát se.

---

KROK 1: FILMY, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT (V. P. v roli hlavní): Dům voskových figurín (1953) Snímku jsme se věnovali ve Stroji času. The Tingler (1959) Přiznaně béčkový, ale neuvěřitelně hravý a nápaditý malý horor se šílenou, ale znamenitě využitou premisou. Hlavní hrdina v podání V. P. studuje vliv strachu na člověka. Tvrdí, že v okamžiku, kdy se bojíme, narůstá v nás tvor, který blokuje páteř. Jediná možnost, jak se zase zmenší, je, že člověk začne ječet. Odpudivé stvoření se vědci podaří z člověka vyoperovat a ten nakonec začne ohrožovat kino plné diváků. Režisér William Castle neváhá dvakrát ponořit plátno do tmy a Vincent Price vyzývá diváky k tomu, aby křičeli, protože jedině tak si zachrání život (Scream! Scream to save your life!). Nemusíte mít ani bzučáky pod sedačkami jako publikum v některých sálech a dokážete si asi představit, jakou show muselo být promítání tohoto snímku před půlstoletím. Zánik domu Usherů (1960), Jáma a kyvadlo (1961), Historky hrůzy (1962), Strašidelný palác (1963), Havran (1963), Maska rudé smrti (1964), Ligeina hrobka (1965) Možná se u této série nebudete úplně bát, možná budete řešit, že pod slovo adaptace se dá schovat mnoho (leckdy protichůdných) významů, možná vás překvapí, že třeba Palác je spíš Lovecraft než Poe a Havran nebyla určitě původně fraška... To všechno je možné. Na druhou stranu jestli cormanovsko-poeovsko-priceovskou přehlídku vynecháte, budete mít ve filmovém vzdělání pořádnou mezeru. Po výtvarné stránce a v práci s atmosférou jde prostě o žánrovou špičku. The Last Man On Earth (1964) První, nejlacinější a pro mě i zdaleka nejlepší adaptace povídky Richarda Mathesona I Am Legend. Ani The Omega Man s Charletonem Hestonem nebo Já, legenda s Willem Smithem podle mě nedokázaly tak dobře vystihnout zoufalství a samotu (skoro) posledního člověka na zákeřnou epidemií infikované Zemi. Doporučuji sehnat širokoúhlou remasterovanou verzi. Ohavný Dr. Phibes (1971) Jedinečně bizarní, ale překvapivě báječně fungující retro horor / thriller s prvky černého humoru v kulisách art deco, ve kterém Price hraje při nehodě zohaveného padoucha mstícího se doktorům, kteří nedokázali zachránit život jeho manželky. Policie je sice Dr. Phibesovi na stopě, k jednotlivým vraždám inspirovaným biblickými deseti ranami egyptskými však doráží pravidelně pozdě. Překvapivý hit si vyžádal pokračování, které bohužel nedopadlo zdaleka tak dobře. Mimochodem, mám podezření, že se zde inspirovali tvůrci série Saw. KROK 2: FILMY, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT (V. P. v roli vedlejší): Laura (1944), Smrtelný hřích (1945) Skutečné klasiky žánru/stylu/cyklu (nehodící se škrtněte) film noir, a přestože v obou hraje hlavní roli Gene Tierney, nemohou se snad lišit víc. Laura režiséra Otto Premingera je elegantní černobílá salonní konverzačka, kde spolu s omámeným policistou pátráte po vrahovi krásné dívky mezi opravdu divnými existencemi z nóbl společnosti, abyste v polovině dostali parádní vypravěčskou ránu mezi oči. Vincent hraje snoubence zavražděné hrdinky. Smrtelný hřích hýří naopak všemi technicolorovými barvami a v emocemi přesyceném melodramatu vás provázejí příběhem chorobně žárlivé krasavice, která si jde za svým doslova přes mrtvoly. Fatálnější femme fatale než Gene Tierney v hlavní roli asi neexistuje. Vincent pro změnu opět ztvárnil odvrženého snoubence. Dragonwyck (1946) Role se proměnily a tentokrát dostává od Vincenta zabrat zase Gene Tierney v gotickém hororu režiséra Josepha L. Mankiewicz (Všechno o Evě, Kleopatra) jako manželka, poznávající na vlastní kůži v temném zámku, že vrtochy jejího chotě jsou občas poněkud smrtící. Působivá atmosféra, krásná černobílá kamera a Vincent kradoucí si každý záběr. Moucha (1958) Snímku jsme se věnovali ve Stroji času. Střihoruký Edward (1990) Vincentova role vynálezce v dnes už klasické pohádce Tima Burtona měla být původně rozsáhlejší, bohužel pro jeho špatný zdravotní stav se muselo škrtat. I tak jde rozhodně o stylové rozloučení se světem filmu po více než půl století, navíc ve snímku jeho velkého fanouška. Kolika hvězdám stříbrného plátna se něco takového podařilo? KROK 3: FILMY PRO FANOUŠKY (aneb několik osobních tipů s velmi stručným důvodem proč vidět) Soukromý život Alžběty a Essexe (1939) - znamenitě obsazené drama
The Invisible Man Returns (1940) - velmi dobré pokračování geniálního originálu
Shock (1946), The Web (1947), The Bribe (1949) - zajímavé filmy noir
The Three Musketeers (1948) - Vincent jako kardinál Richelieu, Gene Kelly coby D'Artagnan
The Baron Of Arizona (1950) - režie Samuel Fuller
Champagne For Caesar (1950) - komedie o rádiové kvízové soutěži
His Kind Of Woman (1951), The Las Vegas Story (1952) - Vincent a Jane Russell
Dům hrůzy (1959) - režie William Castle
Return Of The Fly (1959) - solidní sequel
Pán světa (1961) - Vincent podle Julese Verna
Lovci čarodějnic (1968) - nezvykle uměřený Vincent Price v brutálním krváku
Znovuzrození Dr. Phibese (1972) - Dr. Phibes podruhé
Klub příšer (1980), House Of The Long Shadows (1983) - hororoví důchodci
The Great Mouse Detective (1986) - Vincent mluví disneyovskou krysu
Srpnové velryby (1987) - důchodcovské drama s Bette Davis VAROVÁNÍ: ČEMU SE RADĚJI VYHÝBAT Filmům s Vincentem Pricem bych se rozhodně nevyhýbal. Přesto bych byl hlavně ze začátku opatrný při volbě podivných komedií jako Dr. Goldfoot, tvůrce robotických žen (1965) či Dr. Goldfoot a jeho sexbomby a slabších hororů z období konce šedesátých a počátku sedmdesátých let jako Dům tisíce panenek (1967) či Scream And Scream Again (1970) a nejprve prozkoumal ceněné tituly zmíněné výše. Je rozhodně z čeho vybírat.