Dr. Richard Cross (Vincent Price) má všechno, co si každý muž může jen přát. Manželku, která se o něj stará, milenku, která jej hýčká, a jako přední psychiatr sanfranciského sanatoria uznání a respekt svých kolegů. Ovšem jen do té doby, dokud jeho manželce nedojde trpělivost a nestane se překážkou v jeho plánované cestě za rozvodem a sňatkem s atraktivnější a mladší ženou a on ji v záchvatu vzteku nezabije. Tím však jeho trable nekončí – nyní se musí zbavit korunního svědka, mladé a křehké dívky Janet Stewart (Anabel Shaw), která celému aktu vraždy přihlížela z protějšího okna hotelového pokoje. Na první pohled se zdá, že odstranit psychicky nestabilní Janet nebude až takový problém – ba naopak, doktoru Crossovi štěstí přeje. Dívka, která se po tomto hrůzném zážitku zhroutí, je mu totiž shodou okolností svěřena do péče, aniž by někdo tušil, co skutečně způsobilo její nervový kolaps. Tedy kromě doktora samotného a samozřejmě jeho spojence-milenky, vrchní sestry Elaine (Lynn Bari), která, jak vyplývá z jejich první společné scény, má Richarda zkušeně omotaného kolem prstu. Snímek tedy divákům nabízí oba protipóly ženských noirových postav – sebevědomou femme fatale, která mužského hrdinu přivádí ke zkáze, a útlocitnou ženu-oběť, která je jen v nesprávný čas na nesprávném místě. Byť by se zprvu mohlo zdát, že doktor Cross Vincenta Price si je moc dobře vědom toho, co dělá, a cíleně si jde za svým i přes mrtvoly, brzy se ukáže, že pravou strůjkyní intrik a všeho zla je právě sestra Elaine. Díky Priceově preciznímu, tlumenému herectví plně plyne na povrch vnitřní boj jeho postavy. Doktor Cross si moc dobře uvědomuje, že aby si zachránil krk, musí nebohou Janet zničit, ale jeho svědomí a lékařská přísaha, kterou složil, mu na druhou stranu v tomto nečestném konání brání. Smyčka se mu však kolem krku stahuje neúprosně rychle a neustále stoupající nervové vypětí začíná nezvládat. Vincent Price ve filmu zkušeně osciluje mezi polohami vypočítavého, chladnokrevného zabijáka a zdeptanou mužskou obětí zrádné milenky, která jako pravá femme fatale vědomě využívá své atraktivity k tomu, aby jej opětovně donutila k vražednému činu. Prostředí izolovaného venkovského sanatoria, kde se zhroucená Janet pomoci jen těžko dovolá, navíc efektivně navozuje onu ideální bezradnou, tíživou noirovou atmosféru i bez toho, aniž by byla pohlcována anonymními stíny odcizeného nočního velkoměsta. Shock režíroval dnes poměrně zapadlý béčkový filmař Alfred L. Werker, jehož jméno je zasvěceným známo především díky snímkům The Adventures Of Sherlock Holmes a docu-noiru He Walked By Night s brilantní kamerou Johna Altona, ačkoli za většinu natočených scén tohoto filmu byl režijně zodpovědný Altonův dvorní spolupracovník Anthony Mann. Werkerův film byl studiem Twentieth Century Fox v programu původně zamýšlen jako „béčko“ (čemuž odpovídá např. krátká, sedmdesátiminutová stopáž), ale díky pozitivní odezvě publika jej nakonec nasadilo v kategorii „A“.
Přestože se Shock dá v bohaté filmografii Vincenta Price lehce přehlédnout, rozhodně má smysl jej objevovat a zejména hercovi fanoušci by jej obcházet neměli. Pro Price samotného byl velmi důležitý, protože se zde poprvé ocitl na prvním místě v titulcích. Možná dnes, po letech, přijde někomu zápletka a dialogy úsměvné, ale to filmu na kráse rozhodně neubírá. Snímku vypršela autorská práva, takže je zadarmo (a legálně) k vidění i stažení zde.