V tomto článku si seřadíme od nejhoršího k nejlepšímu celovečerní filmy režiséra Jiřího Menzela, který nás opustil minulou sobotu ve věku 82 let.
15.
Kdo hledá zlaté dno
© Česká televize
Doba, kdy
Jiří Menzel natočil toto zapomenuté drama, byla obdobím normalizace, kdy se všichni, kdo chtěli ve filmu pracovat, museli podvolit vládnoucímu režimu, aby mohli dále tvořit. Menzel věděl, že aby mohl pokračovat a navázat na svou tvorbu ze 60. let, musí nejdříve natočit něco, co mu soudruzi schválí. A tak vznikl snímek, kde se mladý Láďa (
Jan Hrušínský) vydává po vojně na stavbu Dalešické přehrady a přitom prožívá problematický vztah se svou dívkou Petrou (
Jana Giergielová). O filmu se nemá smysl více rozepisovat, protože Menzelovi posloužil jen jako oslí můstek k jeho budoucím projektům.
Ukázka z filmu Kdo hledá zlaté dno14.
Donšajni
© Bontonfilm
Tuto "prostopášnou komedii", jak tento film charakterizoval sám režisér, dobová kritika seprala. Shodou okolností šlo o první původní Menzelův scénář, s nímž mu vypomohla Tereza Brdečková a také zde svou poslední filmovou roli vytvořila Jiřina Jirásková.
Česká ukázka filmu Donšajni
13. Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina
© Česká televize
Scénář podle knihy ruského spisovatele Vladimira Vojnoviče napsal Menzelův častý spolupracovník Zdeněk Svěrák. Až na Mariána Labudu hrají ve filmu jen ruští herci, kteří byli předabováni do češtiny. Hlavní roli ztvárnil Gennadij Nazarov. I když jde dnes o polozapomenutý snímek režiséra, ve své době byl divácky úspěšný a byl také nominován na sedm Českých lvů, ale nezískal žádného.
Ukázka z filmu Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina
12. Žebrácká opera
© Česká televize
Hru Václava Havla režíroval Jiří Menzel na prknech pražského Činoherního klubu v roce 1990. O rok později ji ve stejném hereckém provedení převedl i do filmu. Jako bonus se zde v drobném cameu objevil Jeremy Irons, který zrovna v Praze natáčel film Kafka. Výsledný film se nakonec příliš nelíbil ani Václavu Havlovi, ani samotnému Menzelovi, který ho v té době považoval za svůj nejhorší.
Film Žebrácká opera
11. Obsluhoval jsem anglického krále
© Česká televize
Vznik tohoto filmu provázel vleklý spor s Karlem Kachyňou, jemuž Hrabal přislíbil práva na zfilmování. Menzel mohl snímek realizovat až po Kachyňově smrti. Hlavní postavu Jana Dítěte vytvořil od 18 do 38 let bulharský herec Ivan Barnev a potom Oldřich Kaiser. Z 12 nominací na Českého lva jich snímek získal pět: za nejlepší film, režii, vedlejšího herce (Martin Huba), kameru (stál za ní jako u většiny Menzelových filmů Jaromír Šofr) a filmový plakát.
Ukázka z filmu Obsluhoval jsem anglického krále
10. Zločin v šantánu
© Česká televize
Ukázka z filmu Zločin v šantánu
9. Báječní muži s klikou
© Filmové studio Barrandov
Svou poctu filmu jako takovému natočil Menzel v roce 1978. Hráli v ní Rudolf Hrušínský, Vladimír Menšík a sám režisér. Báječní muži s klikou jsou neprávem opomíjeným dílem v Menzelově filmografii.
Ukázka z filmu Báječní muži s klikou
8. Konec starých časů
© Česká televize
V hlavní roli fanfarónského knížete exceloval Josef Abrhám. Jiří Menzel dostal za film cenu za režii na festivalu v Montrealu.
Ukázka z filmu Konec starých časů
7. Na samotě u lesa
© Česká televize
Ústřední manželskou dvojici hráli Zdeněk Svěrák a Daniela Kolářová.
Ukázka z filmu Na samotě u lesa
6. Rozmarné léto
© Česká televize
Druhým Menzelovým setkáním s Vladislavem Vančurou bylo Rozmarné léto, stojící na poetickém Vančurově jazyku a hereckých výkonech. Nezapomenutelné výkony zde ztvárnili Rudolf Hrušínský ( "Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným..."), Vlastimil Brodský, František Řehák, Míla Myslíková, Jana Preissová a sám režisér v roli potulného komedianta Arnoštka. Jiří Menzel získal v roce 1968 za Rozmarné léto hlavní cenu Křišťálový glóbus na MFF v Karlových Varech.
Ukázka z filmu Rozmarné léto
5. Slavnosti sněženek
© Filmové studio Barrandov
Hlavní role zde ztvárnili Menzelovi oblíbení herci, s nimž opakovaně rád spolupracoval: Rudolf Hrušínský, Jaromír Hanzlík, Josef Somr, Petr Čepek, Rudolf Hrušínský ml., Libuše Šafránková a Jiří Schmitzer.
Ukázka z filmu Slavnosti sněženek
4. Postřižiny
© Česká televize
Postřižiny nemá smysl více představovat, protože patří k divácky nejoblíbenějším a v televizi nejčastěji reprízovaným režisérovým snímkům. Nezapomenutelné postavy zde vytvořila plejáda herců v čele s Jaromírem Hanzlíkem v roli hlasitě výřečného strýce Pepina a Magda Vášáryová v roli půvabné Francinovy ženy Maryšky.
Trailer filmu Postřižiny
3. Skřivánci na niti
© Filmové studio Barrandov
Film, který Menzelovi zajistil na pět let filmový distanc. Rehabilitace se ve velkém stylu dočkal v roce 1990, kdy získal na mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně hlavní cenu Zlatého medvěda, což bylo unikátní pro snímek starý dvacet let. Svou druhou velkou filmovou roli tu vytvořil Václav Neckář a spolu s ním Jitka Zelenohorská. Ve vedlejších rolích pak zářil obvyklý menzelovský ansámbl v čele s Rudolfem Hrušínským a Vlastimilem Brodským.
Ukázka z filmu Skřivánci na niti
2. Vesničko má středisková
© Česká televize
Snímek není třeba dlouze představovat, protože patří spolu s Na samotě u lesa a Postřižinami mezi jeho divácky nejoblíbenější. Vedle skvělých herců (nemohli zde opět chybět otec a syn Hrušínští a tentokrát i vnuk Rudolf Hrušínský nejml.) to byl především Svěrákův scénář s řadou zlidovělých hlášek (Vy jste se zase kochal, že jo, pane doktore. To neděláš dobře s tou sirkou, Jaromíre.), které z filmu činí nesmrtelné dílo české komedie.
Ukázka z filmu Vesničko má středisková
1. Ostře sledované vlaky
© Filmové studio Barrandov
Málokdy a málokomu se vydaří takový režijní celovečerní debut, jaký se povedl mladému - sotva třicetiletému - Menzelovi. Kromě nezapomenutelných hereckých výkonů Václava Neckáře v hlavní roli Miloše Hrmy a Josefa Somra ve vedlejší roli výpravčího Hubičky to je zvláštní poetičnost a lyričnost, která byla jedním z Menzelových trademarků, vedle špičkového obsazení většiny jeho snímků herci, s nimiž režisér opakovaně a rád spolupracoval a také kvalitní literární předlohy a scénáře, o něž se mohl opřít. Ostře sledovaným vlakům pak jistě k zisku ceny Americké filmové akademie pomohl i černobílý obraz dodávající mu ráz artového filmu. Po Obchodu na korze šlo teprve o druhý a zároveň poslední Oscar pro Československo. Když Menzel z rukou Dannyho Kaye přebíral ocenění, řekl při své krátké děkovné řeči, že je šťastný, že se Američanům líbil český film.
Ukázka z filmu Ostře sledované vlaky 
