Festival Finále, aneb FIlmy NAšich LEt, se poprvé v Plzni uskutečnil v přelomovém roce 1968 a od té doby si prošel poměrně zajímavou historií. Dal si za cíl představit nejhodnotnější celovečerní filmy české a slovenské kinematografie vzniklé za uplynulé období. Dějištěm festivalu se stalo kino Moskva, později přejmenované na Elektru, pak zpět na Moskvu a nakonec opět Elektru, toho času největší kino v zemi s kapacitou velkého sálu 1 150 sedadel. Prvního Zlatého ledňáčka udělila tehdy porota filmu Každý den odvahu Evalda Shorma a diváckou cenu si odnesli oscarový Obchod na korze a herci Jana Brejchová a Radoslav Brzobohatý. Festival bohužel neměl dlouhého trvání a po třech letech byl zakázán a měl být nahrazen putovním festivalem “vhodnějším”, “méně poplatným době” a více “sociálně angažovaným”. Na dlouhých dvacet let tak Plzeň o svůj festival přišla a slavnostně ho obnovila čtvrtým ročníkem až v roce 1990. Zázemí našel opět v největším českém kině Elektra, o které však v roce 2006 se skončením jeho provozu přišel. Festival si ale dokázal najít reprezentativní náhradu v prostorách secesní, nově zrekonstruované budovy Měšťanské Besedy, ve které se nyní nachází poslední jednosálové kino v Plzni. Nejžádanější projekce byly navíc promítány v multiplexu v centru města. Bohužel, festival uprostřed nákupního centra se neukázal jako šťastná volba, a od loňského roku se tedy většina projekcí odehrává již jen v budově Besedy. Do velké míry tím sice utrpěla kapacita sálů, ale festival díky tomu získal na kráse a atmosféře. Program byl postupem času rozšiřován o množství tematických sekcí a doprovodných akcí - koncertů, open-air projekcí, workshopů nebo třeba i výstav, takže to svoje si tu dnes najde opravdu každý. Na diváky tak již čeká festivalová kavárna, čtyři kinosály, open-air kino a nepřeberné množství menších sálů a místnůstek k besedám a jinému kulturnímu vyžití. Letošní ročník nabídl v soutěži deset českých celovečerních filmů a mimo soutěž dalších devět. Nechyběla ani soutěž dokumentů, které slovy předsedkyně poroty, režisérky Drahomíry Vihanové v naší zemi poslední dobou vzkvétají mnohem lépe než celovečerní filmy. Festival nachystal také tradiční sekci Báječní lidé s klikou, v rámci které promítl například Bílou nemoc, Spalovače mrtvol či slavnou Extasi, nebo i poctu Ivě Janžurové a firmě MICHR (manželé Stanislav Milota a Vlasta Chramostová). Open-air projekce ve Smetanových sadech byly letos věnovány trhákům dvojice Svěrák - Smoljak a hned první uvedený snímek Trhák měl i přes velmi chladné večerní počasí spoustu dobře naladěných diváků. Hned první den festivalu se začaly sjíždět osobnosti nejen současného českého filmu a festival, známý svoji téměř rodinnou atmosférou, mohl odstartovat. V neděli odpoledne jste v kavárně ve foyer mohli posedět třeba vedle Kateřiny Brožové nebo Zdeňka Srstky, kteří přijeli uvést předpremiéru filmu Czech Made Man nadějného mladého režiséra Tomáše Řehořka. Zahájení s Janem Burianem proběhlo před vyprodaným velkým sálem za zvuků písniček Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého, jednoho z nejslavnějších plzeňských rodáků, který se letos dožívá osmdesáti let. Nemá cenu se zde rozepisovat o programu festivalu, který si může každý dohledat na internetu. To, co stojí za zmínku pro ty, kteří festival neznají, je jeho krásná a pohodová atmosféra. Nemůžete tu sice zahlédnout žádné zahraniční hvězdy jako například v Karlových Varech, ale o to víc zde potkáte českých režisérů, herců, scenáristů a mnoho dalších tvůrců, vedle kterých si můžete dát třeba kávu nebo si s nimi, pokud budou mít chuť, třeba i popovídat. Součástí každé projekce filmu je diskuze s jeho tvůrci, do které se může zapojit svými všetečnými otázkami kdokoliv. Výjimkou nejsou ani netradiční spontánní nápady, kdy například po projekci Hřebejkovy Nevinnosti nechal moderátor Tomáš Baldýnský diváky hlasovat, jestli se jim líbil konec filmu, nebo ne. Lehce netradiční jsou i talkshow Zdeňka Suchého, které propojuje jedno společné téma - hudba. V pondělí představil dva mladé herce - Terezu Voříškovou a Kryštofa Hádka - spolu s videoklipy jejich oblíbených kapel, takže jste si mohli poslechnout leccos od Marty Kubišové po Jamiroquai. Další hudebně laděnou talkshow byla vzpomínka na Zuzanu Navarovou spolu s její výbornou kamarádkou Bárou Hrzánovou a dlouholetým spoluhráčem Zdeňkem Vřešťálem. Veselé vzpomínání protkané záznamy z koncertů skupin Nerez, Koa, ale i hudebníků více či méně ovlivněných nebo spjatých s její tvorbou - Radúzy, Karla Plíhala, nebo třeba Hany Ulrichové. Třešničkou na dortu se stal čestný host Dan Bárta, který zazpíval dvě Zuzaniny písničky. Pod taktovkou Tomáš Baldýnského zavzpomínali ve čtvrtek Jiří Lábus a Martin Dejdar na FIlmy NAšich (jejich) LEt, zejména na ty, které je nejvíc ovlivnily. Milovníky folku a country určitě potěšila sekce Porta a všichni ti, kdo mají rádi svobodu, si určitě rádi poslechli vyprávění energické Vlasty Chramostové, které její úspěšně rozjetou kariéru tehdejší režim utnul ze dne na den, ale ona se svým manželem, režisérem Stanislavem Milotou, natáčela filmy doma doslova na koleni. Je víc než úžasné být u toho a sledovat, s jakou chutí se tato paní pustí do vyprávění a jak je pro ní důležité, aby všem řekla, jak to tehdy doopravdy bylo a chodilo. Letošní ročník festivalu představil jednu interaktivní novinku, FFFFinále - FCB Film Fest Finále, první fejsbůkový filmový festival, aneb ultimate battle. Kdokoliv mohl nahrát svůj videofilm, klip z mobilu, profík, amatér, stačilo mít natočeno něco, co se hýbe a je to dlouhé mezi jednou a patnácti minutami. Vyhrál samozřejmě ten klip, který obdržel nejvíce palců. Ale aby to nebylo tak jednoduché, přímo na festivalu se nacházela tabule, kde šlo dát tzv. maxilajk, který měl hodnotu pěti obyčejných palců. Zapojit jste se mohli na stránce FFFFinále. Čtyřiadvacátý festival Finále skončil v sobotu slavnostním předáním cen vítězným filmům, dokumentům a tvůrcům, kterým provedl Ondřej Havelka a jeho Melody Makers. Které filmy a herecké výkony se nejvíc líbily divákům i porotě se můžete dočíst v našem přehledu vítězů.